Pracovněprávní novinky od 1. ledna 2015
S příchodem nového roku se vedle řady zákonů tradičně mění také množství podzákonných předpisů. Níže uvedený souhrn představuje kompletní přehled novinek v pracovněprávní oblasti, který se v pracovním chaosu na začátku nového roku může hodit nejen personalistům.
V první části se článek věnuje změnám v daňové znatelnosti příspěvků na životní pojištění podle zákona o daních z příjmu, ve druhé části poté navazuje praktickým souhrnem změn podzákonných pracovněprávních předpisů v číslech.
Příspěvky na životní pojištění 2015
Dne 1. ledna 2015 nabyla účinnosti novela zákona o daních z příjmů, která má omezit úniky na daních a pojistném z důvodu benevolentně nastavených pravidel pro daňovou uznatelnost příspěvků na životní pojištění. Zaměstnavatelé, kteří tento benefit zaměstnancům poskytují, tak musí upravit jeho podmínky.
Do konce roku 2014 byly daňově uznatelné příspěvky i na takové životní pojištění, které umožňuje naspořené peníze (popř. zisk z nich) zaměstnanci průběžně vybírat. Mnozí zaměstnavatelé toho zneužívali a část mzdy zaměstnancům „vypláceli“ ve formě příspěvku na životní pojištění, aby ušetřili na daních a pojistném.
Od 1. ledna 2015 je však daňově uznatelným pouze příspěvek na životní pojištění, které splňuje i podmínku, že pojistná smlouva na životní pojištění neumožňuje předčasný výběr naspořených peněz (zisku z nich), aniž by došlo k současnému ukončení smlouvy.
V případě, že pojistná smlouva bude sice všechny podmínky daňové uznatelnosti splňovat, ale zaměstnanec se dostane např. do finanční tísně a životní pojištění předčasně vypoví, bude nutné zpětně dodanit všechny příspěvky vyplacené zaměstnavatelem tomuto zaměstnanci a doplatit z nich zdravotní a sociální pojištění (zaměstnanci mají povinnost tuto informaci zaměstnavateli nahlásit).
Zaměstnavatelé, kteří příspěvek na životní pojištění poskytují svým zaměstnancům jako benefit a chtějí zachovat jeho daňovou uznatelnost i v letošním roce, by tak měli vyzvat zaměstnance, kteří tento benefit čerpají, k předložení potvrzení od pojišťovny o tom, že jejich smlouva splňuje podmínky daňové uznatelnosti i pro rok 2015. Zároveň by mělo dojít k zanesení nových podmínek daňové uznatelnosti a povinnosti zaměstnanců nahlásit předčasné ukončení životního pojištění do vnitřních předpisů zaměstnavatele upravujících poskytování příspěvku na životní pojištění.
Praktické pracovněprávní informace pro rok 2015
I. Cestovní náhrady a stravování zaměstnanců
S účinností od 1. 1. 2015 došlo vyhláškou MPSV č. 328/2014 Sb. ke změně sazeb týkajících se pracovních cest, konkrétně ke změně ceny pohonných hmot a tuzemského stravného. Průměrná cena pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad v roce 2015 je:
- benzin 95 oktanů – 35,90 Kč za litr,
- benzin 98 oktanů – 38,30 Kč za litr,
- motorová nafta – 36,10 Kč za litr.
Sazba základní náhrady za používání motorových vozidel se neměnila, nadále činí:
- u osobních vozidel – 3,70 Kč za km,
- u jednostopých vozidel – 1 Kč za km.
Minimální sazby stravného, poskytovaného zaměstnancům za každý kalendářní den tuzemské pracovní cesty, v roce 2015 činí:
- pracovní cesta trvající 5 až 12 hodin – 69 Kč,
- pracovní cesta nad 12 hodin – 104 Kč,
- pracovní cesta nad 18 hodin – 163 Kč.
Od nové výše stravného se odvíjí i daňově uznatelná částka úhrady stravování zaměstnavatelem. V roce 2015 může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci daňově uznatelný příspěvek na stravování maximálně do výše 57,40 Kč. Tato částka zároveň může činit nejvýše 55 % ceny jednoho jídla. Ideální nejvyšší daňově uznatelná hodnota stravenky tak v roce 2015 činí 104 Kč, v praxi tedy zůstává nejvyšší nominální hodnota stravenky na částce 100 Kč.
Ministerstvo financí dále vyhláškou č. 242/2014 Sb. stanovilo sazby zahraničního stravného pro jednotlivé země v roce 2015. Oproti roku 2014 nedošlo k žádným změnám a zahraniční stravné zůstává ve stejné výši.
II. Minimální mzda, srážky ze mzdy
Dle novely nařízení vlády o minimální mzdě č. 204/2014 Sb. byla od 1. 1. 2015 zvýšena minimální měsíční mzda na 9 200 Kč a hodinová na 55 Kč.
Na základě nařízení vlády č. 327/2014 Sb. jsou pro srážky ze mzdy v roce 2015, tj. poprvé při únorových výplatách mezd za leden, rozhodující tyto údaje:
- 6 118 Kč - základní nezabavitelná částka na osobu zaměstnance (povinného),
- 1 529,50 Kč - nezabavitelná částka na každou osobu, které musí zaměstnanec poskytovat výživné,
- nad částku 9 177 Kč se zbytek čisté mzdy zaměstnance srazí bez omezení.
III. Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti
S novým rokem došlo rovněž k pravidelné úpravě redukčních hranic pro dávky nemocenského pojištění, a to sdělením MPSV č. 214/2014 Sb. Na jeho základě se redukuje také průměrný hodinový výdělek zaměstnanců pro účely výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. V roce 2015 tak vycházíme z následujících hodnot:
- do 155,40 Kč – započítává se 90 %,
- 155,41 Kč až 232,93 Kč – započítává se 60 %,
- 232,94 Kč až 456,85 Kč – započítává se 30 %,
- 456,86 Kč a více – nezapočítává se.
IV. Zaměstnávání OZP, povinný podíl
Dle sdělení MPSV č. 311/2014 Sb. výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2014 činila 25 179 Kč.
Pro zaměstnavatele má tento údaj význam zejména při výpočtu odvodu do státního rozpočtu v rámci plnění povinného podílu OZP. Pokud zaměstnavatel nezaměstná stanovený počet OZP (1 na každých 25 zaměstnanců) nebo dostatečně nevyužije náhradního plnění (namísto 1 zaměstnané OZP musí v roce 2015 odebrat výrobky či služby v hodnotě 176 253 Kč), musí za každou OZP odvést do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné mzdy. Za rok 2014 tedy výše odvodu za jednu chybějící OZP činí 62 947,50 Kč.
Celkem zaměstnanců
Povinný podíl OZP
Odvod do státního rozpočtu
100
4
251 790 Kč
250
10
629 475 Kč
1000
40
2 517 900 Kč
Nejpozději do 15. února 2015 jsou pak zaměstnavatelé povinni podat Úřadu práce Oznámení o plnění povinného podílu OZP (formulář k dispozici zde: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni#o2) a uhradit odvod do státního rozpočtu.
Zajímavé informace k institutu osob zdravotně znevýhodněných, který byl od 1. 1. 2015 obnoven, pak najdete na http://portal.mpsv.cz/upcr/aktuality/2014.
V. Zákon o zaměstnanosti
V roce 2015 činí měsíční výše:
- podpory v nezaměstnanosti nejvýše 14 604 Kč,
- podpory při rekvalifikaci nejvýše 16 367 Kč,
- příjmu při tzv. nekolidujícím zaměstnání nejvýše 4 600 Kč.
VI. Pojistné
Pro všechny zaměstnavatele již platí jednotná sazba pojistného na sociální zabezpečení ve výši 25 %. Možnost zvolit si zvýšenou sazbu a odečítat náhradu mzdy za dobu DPN byla zrušena. V souvislosti s touto změnou bude vydána nová verze tiskopisu „Přehled o výši pojistného“, kterou bude nutné použít poprvé za leden 2015 (tj. začátkem února).
Další údaje k pojistnému podstatné pro zaměstnavatele v roce 2015:
- maximální roční vyměřovací základ zaměstnance pro sociální zabezpečení činí 1 277 328 Kč,
- částka rozhodného příjmu potřebná pro účast na nemocenském pojištění zůstává 2 500 Kč,
- pojistné na zdravotní pojištění z minimální mzdy (hrazené např. zaměstnavatelem při celoměsíčním neplaceném volnu zaměstnance) činí 1 242 Kč.
VII. Zrušení zpojistnění odstupného
Novela zákona o daních z příjmů, která zrušila plánované zpojistnění odstupného, byla vyhlášena pod č. 267/2014 Sb.
V případech, kdy nárok na odstupné zaměstnanci vzniká ze zákona, tj. při rozvázání pracovního poměru - výpovědí či dohodou - z organizačních důvodů nebo zdravotních důvodů pro pracovní úraz / nemoc z povolání / ohrožení touto nemocí, odstupné i po 1. 1. 2015 odvodům pojistného na zdravotní a sociální nepodléhá. A to v celé své výši, která může na základě dohody stran či rozhodnutí zaměstnavatele i značně přesahovat minimální nárok dle ZP.
Pozor, pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci „odstupné“ při skončení pracovního poměru z jiného důvodu, pojistné na sociální a zdravotní z něj nadále za sebe i zaměstnance odvést musí!
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




