Články

Islámský právní systém je v rámci světových právních kultur nejmladší (vzniká od 7. století). Kvůli jeho spojení s islámským náboženstvím je systémem, který se obtížně přizpůsobuje modernímu vývoji společnosti. Navzájem se zde prolínají normy právní s náboženskými a etickými pravidly, nelze však hovořit o splývání. Náboženské normy totiž nejsou zpravidla spojeny s právní sankcí.

Předseda Městského soudu v Praze a čestný prezident Soudcovské Unie ČR, nejvyšší státní zástupce, předseda komise pro trestní právo Legislativní rady vlády ČR a docent trestního práva, bývalá ministryně spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu - to není jen náhodných výčet současných právních špiček, ale úvodní sestava diskusního panelu věnovanému trestnímu právu, která zahájila pátý ročník odborného kongresu Právní prostor 2015, který se uskutečnil v minulém týdnu (21. – 22. 4. 2015), na Seči.

Přes tři roky je účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který je postaven na konstrukci přičitatelnosti spáchání trestného činu právnické osobě. Společnosti tak mohou být odpovědné za spáchání trestného činu jak jednatelem, členem představenstva, dozorčí radou, společníkem nebo akcionářem, tak svými zaměstnanci. Spáchání trestného činu zaměstnancem může být přičteno společnosti v zásadě ve dvou případech.

Bulletin advokacie online - Vybíráme pro čtenáře Právního prostoru: Velmi častým zdrojem nedorozumění mezi stranami smlouvy o dílo je zejména při provádění stavebních prací výskyt nevhodných příkazů k provádění díla anebo skrytých překážek vyskytnuvších se na staveništi.

Zákoník práce stanoví velmi přísné podmínky pro doručování důležitých písemností zaměstnanci, které vypočítává v § 334 odst. 1. Jde o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování (mzdový nebo platový výměr) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

Opět se vrátím k tématu, které mě, čím déle se trestnímu právu věnuji, zajímá stále více a více. Jde o trestání, přesněji řečeno otázku, jaké společnost prostřednictvím svých zástupců, zákonodárců volí metody nápravy pachatelů trestných činů.

Ústavní soud vydal dne 9. 4. 2015 pod sp. zn. III. ÚS 2482/14 zajímavý nález v kauze, která se několik let řeší u soudu, u něhož působím. Nejen proto mě však rozhodnutí zaujalo.

Již od roku 2014 neexistují v našem právním řádu daň dědická a daň darovací. Neznamená to však, že od této doby vše, co dříve pod režim těchto daní spadalo, není zatíženo daňovou povinností. V mnoha případech lidé dodnes tápou, zda z konkrétní situace, ve které se ocitnou, musí něco státu odvádět. Nejasnosti se pokusíme vysvětlit v tomto článku.

Závěr třídílného seriálu o právním jednání, tentokrát především o negociaci, ofertě a akceptaci, druzích smluv a o zahraniční úpravě.

Již tento pátek se spouští přihlašování na Český model amerického kongresu (zkráceně „ČMAK“) a já jsem se rozhodl, že udělám rozhovor s jedním z jeho zakladatelů, studentem IV. ročníku Právnické fakulty UK v Praze, Michalem Říhou, a jednou ze současných špiček organizační složky celé této akce, jeho spolužákem ze stejného ročníku Lukášem Kostínkem. Dovolte mi ale nejdřív, abych celý tento projekt v krátkosti představil.

V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?

Hamlet jako středověký prokrastinátor, lidský mozek krotící slona a ruský způsob řešení sporů. Nejen to představil letošní první ročník odborné konference Business & Mediace. Organizátoři akce, Věra Kapsová a Miroslava Škubalová, vytvořily pětihodinový blok seminářu na zásadní témata z prostředí businessu a efektivnosti práce lidských zdrojů.

V České republice je více než 700 zemědělských družstev, která mají tisíce členů. Tito členové mají v družstvech v rámci svých podílů nezanedbatelný majetek, který se často pohybuje v řádech statisíců korun.

Pokračování článku o definici právního jednání, tentokrát věnované zásadní otázce: co se rozumí předmětem právního jednání?

Původní snaha o studium co nejvíce „odlišného“ předmětu na univerzitě v Dánsku se zvrhla v hluboký zájem o tuhle přehlíženou popelku v právních odvětvích, snad díky osobě Stevena Freelanda[1], který disponuje tou vzácnou schopností člověka výjimečně nadchnout. Vesmírné právo, jakožto jedna z odnoží mezinárodního práva veřejného, je jedna z velice mála oblastí práva, u které lze s pravděpodobností hraničící s jistotou říci, že její význam v budoucnosti jen poroste.

Ve dnech 21. – 22. dubna 2015 proběhl v Seči u Chrudimi pátý ročník odborného kongresu Právní prostor, jenž lze již tradičně označit za úspěšný. Stejně jako předchozí ročník, i ten letošní nabídl nejen mnohoznačný podtitul, tentokráte „(Ne)možné podoby práva“, ale přilákal též velmi zajímavým programem a brilantním výběrem přednášejících.

Na tuto otázku nelze bez znalosti konkrétního skutkového a právního stavu věci odpovědět jednoznačně. Klíčovým v této situaci je, jakou povahu deliktní jednání má, tedy zda spadá do vymezení tzv. Engelových kritérií tak, jak tuto doktrínu rozvinul a ve své judikatuře užívá Evropský soud pro lidská práva.

V nabídce mnoha internetových i kamenných obchodů se v poslední době lze běžně setkat s tzv. drony, tedy různými létajícími zařízeními, jež v rukou civilního obyvatelstva nachází využití často jako hračky, nebo třeba jako profesionální fotografická technika.

Dne 1. 1. 2015 vstoupilo v účinnost ustanovení § 72 odst. 4), zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které ukládá držitelům datových schránek nově povinnost komunikovat s příslušnými Finančními úřady a Územními pracovišti finančních úřadů pouze prostřednictvím datové schránky. Zákon dále pracuje s pojmem „Daňová informační schránka“ a upravuje podmínky pro její vznik a užívání ze strany subjektů, které o její zřízení zažádají.

ELSA Praha a ELSA Česká republika, mezinárodní organizace studentů práv působící nejen na pražské Karlově univerzitě, se letos těšila 25. výročí své existence. K této příležitosti pořádala ELSA Praha týdenní oslavy plné vzdělávacích workshopů, přednášek a návštěv státních institucí. Oslavy byly zakončeny slavnostním večerem, který navštívili jak zástupci advokátních kanceláří a dalších společností z řad sponzorů a partnerů ELSA, tak profesoři a studenti právnických univerzit z celé republiky.

Ustanovení § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník stanoví, že "právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran."

Pěstounská péče je institutem náhradní rodinné péče, jehož primárním cílem je zajištění péče o dítě v situaci, kdy o něj nemohou z nejrůznějších důvodů pečovat jeho rodiče (či poručník). Po tuto dobu o dítě pečuje pěstoun, který může být osobou dítěti blízkou či cizí. Předmětem mého příspěvku je zamyšlení nad problematikou svěřování dítěte do péče pěstounů, kteří jsou s dítětem v příbuzenském vztahu. Na první pohled se tato problematika jeví jednoduchou. Při bližším zkoumání však objevíme problémy, které může příbuzenská pěstounská péče v praxi vyvolat.

Kam kráčíš společné jmění manželů, chtělo by se říct po všech dosavadních legislativních turbulencích, které v současné době zmítají tímto institutem. Že to s manželstvím, resp. s jeho speciální úpravou společného (bezpodílového) vlastnictví je vážné, dokládá fakt, že i místopředseda Nejvyššího soudu ČR JUDr. Roman Fiala se začal veřejně zaobírat myšlenkou na jeho zrušení a vyzval k tomu i ostatní odbornou veřejnost, protože podle něj prostě pozbylo smysl.

Unie podnikových právníků ČR, o.s., vyhlásila již čtvrtý ročník ocenění Podnikový právník 2015. Cílem udílení těchto ocenění, a to hned v několika kategoriích, je propagovat a popularizovat práci podnikových právníků a posilovat jejich dobré jméno a společenský význam, s důrazem na odbornost, etiku a povýšení kvality právního vědomí ve společnostech, organizacích a orgánech, kde vykonávají svoji profesi.[1]

Státní zástupkyně Věra Linhartová se v zimě vrátila po tříletém působení v civilní misi Evropské unie v palestinském Ramalláhu. V misi EUPOL COPPS pracovala od ledna 2012 jako expertka se specializací na vyšetřování trestných činů. Do mise byla vyslána jako první expertka Ministerstva spravedlnosti a dlouho byla také jediným zástupcem České republiky v misi.