Plnění kvalifikačních předpokladů v koncernu
V souladu s rozhodovací praxí Úřadu po ochranu hospodářské soutěže odkazující na judikaturu Evropského soudního dvora platí, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou oprávněni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím referencí společnosti, která s předmětným uchazečem tvoří koncern, a to aniž by mezi sebou zakládali a prokazovali subdodavatelský vztah ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.
V případě, že se uchazeč o veřejnou zakázku rozhodne využít referencí koncernové společnosti, je nezbytné prokázat, že uchazeč je oprávněn volně disponovat se zdroji koncerové společnosti, která příslušnou referenci poskytuje. Oprávnění volně disponovat se zdroji koncernové společnosti se primárně prokazuje smlouvou. Avšak v situaci, kdy je uchazečem o veřejnou zakázku ovládající osoba a splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje prostřednictvím referencí jí ovládané osoby, není nezbytné smlouvu předkládat. Předpokládá se totiž, že z důvodu nadřízeného vztahu je ovládající osoba bez dalšího oprávněna disponovat prostředky jí ovládané osoby.
Vzájemnou propojenost uchazeče a osoby poskytující reference (případně také nadřazenost uchazeče k osobě dokládající referenci) se doporučuje doložit výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence.
Nespornou výhodou dokládání referencí v rámci koncernu je nižší administrativní zátěž pro uchazeče. Oproti subdodavatelskému vztahu není uchazeč v takovém případě povinen dokládat (i) výpis z obchodního rejstříku osoby dokládající referenci, ani (ii) že tato osoba není vedena v seznamu osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. black list). Pokud je uchazeč osobou ovládající, není nezbytné předkládat ani smlouvu o vzájemné spolupráci.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
