Plnění kvalifikačních předpokladů v koncernu
V souladu s rozhodovací praxí Úřadu po ochranu hospodářské soutěže odkazující na judikaturu Evropského soudního dvora platí, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou oprávněni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím referencí společnosti, která s předmětným uchazečem tvoří koncern, a to aniž by mezi sebou zakládali a prokazovali subdodavatelský vztah ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.
V případě, že se uchazeč o veřejnou zakázku rozhodne využít referencí koncernové společnosti, je nezbytné prokázat, že uchazeč je oprávněn volně disponovat se zdroji koncerové společnosti, která příslušnou referenci poskytuje. Oprávnění volně disponovat se zdroji koncernové společnosti se primárně prokazuje smlouvou. Avšak v situaci, kdy je uchazečem o veřejnou zakázku ovládající osoba a splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje prostřednictvím referencí jí ovládané osoby, není nezbytné smlouvu předkládat. Předpokládá se totiž, že z důvodu nadřízeného vztahu je ovládající osoba bez dalšího oprávněna disponovat prostředky jí ovládané osoby.
Vzájemnou propojenost uchazeče a osoby poskytující reference (případně také nadřazenost uchazeče k osobě dokládající referenci) se doporučuje doložit výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence.
Nespornou výhodou dokládání referencí v rámci koncernu je nižší administrativní zátěž pro uchazeče. Oproti subdodavatelskému vztahu není uchazeč v takovém případě povinen dokládat (i) výpis z obchodního rejstříku osoby dokládající referenci, ani (ii) že tato osoba není vedena v seznamu osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. black list). Pokud je uchazeč osobou ovládající, není nezbytné předkládat ani smlouvu o vzájemné spolupráci.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
