Plnění kvalifikačních předpokladů v koncernu
V souladu s rozhodovací praxí Úřadu po ochranu hospodářské soutěže odkazující na judikaturu Evropského soudního dvora platí, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou oprávněni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů prostřednictvím referencí společnosti, která s předmětným uchazečem tvoří koncern, a to aniž by mezi sebou zakládali a prokazovali subdodavatelský vztah ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách.
V případě, že se uchazeč o veřejnou zakázku rozhodne využít referencí koncernové společnosti, je nezbytné prokázat, že uchazeč je oprávněn volně disponovat se zdroji koncerové společnosti, která příslušnou referenci poskytuje. Oprávnění volně disponovat se zdroji koncernové společnosti se primárně prokazuje smlouvou. Avšak v situaci, kdy je uchazečem o veřejnou zakázku ovládající osoba a splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje prostřednictvím referencí jí ovládané osoby, není nezbytné smlouvu předkládat. Předpokládá se totiž, že z důvodu nadřízeného vztahu je ovládající osoba bez dalšího oprávněna disponovat prostředky jí ovládané osoby.
Vzájemnou propojenost uchazeče a osoby poskytující reference (případně také nadřazenost uchazeče k osobě dokládající referenci) se doporučuje doložit výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence.
Nespornou výhodou dokládání referencí v rámci koncernu je nižší administrativní zátěž pro uchazeče. Oproti subdodavatelskému vztahu není uchazeč v takovém případě povinen dokládat (i) výpis z obchodního rejstříku osoby dokládající referenci, ani (ii) že tato osoba není vedena v seznamu osob se zákazem plnění veřejných zakázek (tzv. black list). Pokud je uchazeč osobou ovládající, není nezbytné předkládat ani smlouvu o vzájemné spolupráci.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
