Kategorizace účetních jednotek po novele zákona o účetnictví
Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.
Zákon o účetnictví prošel již téměř 30 novelizacemi, nejrozsáhlejší novela jej však teprve čeká. Dne 1. ledna 2016 by měla nabýt účinnosti novela, prostřednictvím které bude implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU. K datu uzávěrky tohoto článku byl návrh zákona (sněmovní tisk 398) schválen Senátem a čeká na podpis prezidenta. (pozn. red: prezident zákon již podepsal, publikaci ve Sbírce zákonů lze očekávat v brzké době)
Jedna z hlavních změn se týká zavedení kategorizace účetních jednotek. Nově budou účetní jednotky rozděleny do čtyř skupin, přičemž na každou kategorii dopadnou jiné povinnosti. Jako kritéria zařazení účetní jednotky to příslušné kategorie slouží hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet přepočtených zaměstnanců.
Nově tak budeme rozlišovat níže uvedené kategorie; předpokladem je nepřekročení minimálně dvou ze tří uvedených kritérií:
- mikro jednotky: hodnota aktiv 9 mil., čistý obrat 18 mil., a průměrný počet zaměstnanců 10;
- malé jednotky: hodnota aktiv 100 mil., čistý obrat 200 mil., průměrný počet zaměstnanců 50;
- střední jednotky: hodnota aktiv 500 mil., čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250;
- velké jednotky: pokud subjekt překročí alespoň dvě ze tří kritérií: hodnota aktiv 500 mil, čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250.
Z údajů Ministerstva financí vyplývá, že dle nového rozčlenění bude téměř 90 % registrovaných subjektů v ČR mikro jednotkami.
Mikro a malé jednotky budou mít dle novely maximální možné osvobození: sestaví závěrku ve zjednodušeném rozsahu, budou uvádět méně informací v příloze, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) a budou osvobozeny od konsolidace.
Naopak střední a velké jednotky budou mít povinnost sestavit výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Bez těchto výkazů bude účetní závěrka neúplná a způsobí problémy při povinném auditu.
Cílem evropské směrnice je přiblížení se mezinárodním účetním standardům snižování administrativní náročnosti pro mikro a malé jednotky. Na druhou stranu budou kladeny značné požadavky na transparentnost.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




