Kategorizace účetních jednotek po novele zákona o účetnictví
Od 1. ledna 2016 nebude muset 90 % společností zveřejňovat výsledovku. Účetní závěrku pak budou moci sestavit ve zjednodušeném rozsahu.
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Zákon o účetnictví prošel již téměř 30 novelizacemi, nejrozsáhlejší novela jej však teprve čeká. Dne 1. ledna 2016 by měla nabýt účinnosti novela, prostřednictvím které bude implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU. K datu uzávěrky tohoto článku byl návrh zákona (sněmovní tisk 398) schválen Senátem a čeká na podpis prezidenta. (pozn. red: prezident zákon již podepsal, publikaci ve Sbírce zákonů lze očekávat v brzké době)
Jedna z hlavních změn se týká zavedení kategorizace účetních jednotek. Nově budou účetní jednotky rozděleny do čtyř skupin, přičemž na každou kategorii dopadnou jiné povinnosti. Jako kritéria zařazení účetní jednotky to příslušné kategorie slouží hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet přepočtených zaměstnanců.
Nově tak budeme rozlišovat níže uvedené kategorie; předpokladem je nepřekročení minimálně dvou ze tří uvedených kritérií:
- mikro jednotky: hodnota aktiv 9 mil., čistý obrat 18 mil., a průměrný počet zaměstnanců 10;
- malé jednotky: hodnota aktiv 100 mil., čistý obrat 200 mil., průměrný počet zaměstnanců 50;
- střední jednotky: hodnota aktiv 500 mil., čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250;
- velké jednotky: pokud subjekt překročí alespoň dvě ze tří kritérií: hodnota aktiv 500 mil, čistý obrat 1 mld., průměrný počet zaměstnanců 250.
Z údajů Ministerstva financí vyplývá, že dle nového rozčlenění bude téměř 90 % registrovaných subjektů v ČR mikro jednotkami.
Mikro a malé jednotky budou mít dle novely maximální možné osvobození: sestaví závěrku ve zjednodušeném rozsahu, budou uvádět méně informací v příloze, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku) a budou osvobozeny od konsolidace.
Naopak střední a velké jednotky budou mít povinnost sestavit výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu. Bez těchto výkazů bude účetní závěrka neúplná a způsobí problémy při povinném auditu.
Cílem evropské směrnice je přiblížení se mezinárodním účetním standardům snižování administrativní náročnosti pro mikro a malé jednotky. Na druhou stranu budou kladeny značné požadavky na transparentnost.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
