Senát souhlasí se jmenováním Jaromíra Jirsy na post ústavního soudce
Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu se jmenováním JUDr. Jaromíra Jirsy soudcem Ústavního soudu dnes kladně projednal Senát. Prezidentovi tak již nic nebrání využít jeho ústavní pravomoci dle čl. 62 písm. e) Ústavy České republiky.
Prezident Miloš Zeman Jaromíra Jirsu oficiálně navrhl Senátu 7. srpna 2015[1] v návaznosti na uvolněný soudcovský post po Vlastě Formánkové, jejíž mandát skončil k 5. srpnu 2015. Jmenování Jirsy ústavním soudcem bylo jednomyslně podpořeno Ústavně-právním výborem, podporu mu vyslovil i Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Senátoři dnes na své schůzi o prezidentově žádosti hlasovali tajně, se jmenováním jich souhlasilo 55, odevzdaných hlasovacích lístků bylo 69. Jakmile bude Jirsa prezidentem jmenován, bude brněnský Ústavní soud opět v kompletní patnáctičlenné sestavě. Již v prosinci letošního roku však ve funkci skončí soudce Vladimír Kůrka.
JUDr. Jaromír Jirsa dosud působí jako soudce a místopředseda Městského soudu v Praze, a za svou soudcovskou kariéru vyřídil 11 tisíc věcí. V letech 2002 až 2008 byl dvakrát zvolen prezidentem Soudcovské unie České republiky, věnuje se též publikační činnost v oblasti civilního soudního řízení. Je hlavním autorem pětidílného soudcovského komentáře k občanskému soudnímu řádu, autorsky aktivní je též na našem právním portále. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
[1] Sněmovní tisk č. 119 - Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudce Ústavního soudu (JUDr. Jaromír Jirsa).
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
