Kontrolní hlášení
Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost poskytovat finančnímu úřadu údaje z daňových dokladů prostřednictvím tzv. „kontrolního hlášení“.
Povinnost podávat kontrolní hlášení budou mít všechny osoby registrované v tuzemsku k DPH jako plátci daně. Plátce, právnická osoba, bude podávat kontrolní hlášení měsíčně, a to vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, bez ohledu na zdaňovací obodbí - měsíční či čtvrtletní. Fyzické osoby budou podávat kontrolní hlášení dle lhůty pro podání přiznání k DPH. Pokud plátce za dané období přizná daň na výstupu, uskuteční zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinosti, uplatní nárok na odpočet na vstupu či uskuteční plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato, bude podávat kontrolní hlášení elektronicky ve formátu .xml.
Formulář kontrolního hlášení by měl být rozdělen do tří částí. V části A by se uváděla přijatá nebo uskutečněná plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň. V části B by měla být vyplněna přijatá plnění s místem plnění v tuzemsku. Část C bude fungovat jako kontrolní mechanismus s přiznáním k DPH.
Určitým problémem kontrolního hlášení bude časový posun u plnění, u kterých má povinnost přiznat daň příjemce (pořízení zboží z EU, přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku). Dle pokynu by tato plnění měla být přiznána bez ohledu na to, zda má plátce v daném momentě daňový doklad k dispozici. Naopak usnadnění shledáváme u plnění, jejichž hodnota jednotlivě nepřesáhne 10 tis. Kč. Tato plnění se budou vykazovat souhrně na jednom řádku hlášení.
Pokud plátce nepodá řádné kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně, vznikne mu povinnost uhradit pokutu ve výši 50 tis. Kč. Pokutu až 500 tis. Kč bude moci správce daně uložit, pokud plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.
Na internetových stránkách finanční správy je připraven vzor Formuláře kontrolního hlášení a předběžné informace k jeho vyplnění.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



