Výhrada vlastnictví stroje zapsaná v katastru nemovitostí prolamuje superficiální zásadu
Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu tzv. superficiální zásadu, tedy že stavby a vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, je součástí pozemku.
V důsledku této zásady se tak součástí pozemku stávají nejenom veškeré stavby, ale také stroje, resp. jiná zařízení upevněná ve zdech těchto staveb (pro obojí je dále použito označení stroj). To však pouze za předpokladu, pokud je stroj spojen s nemovitostí takovým způsobem, který naplní kritéria pro to, aby takový stroj mohl být považován za součást nemovité věci. Občanský zákoník k tomu stanoví, že součástí věci (v tomto případě nemovitosti) je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.
Ovšem za určitých okolností je možné, aby se stroj nestal součástí nemovitosti. A to v případě, pokud je nemovitost zapsána v katastru nemovitostí a se souhlasem jejího vlastníka tam bude zapsána výhrada, že není současně vlastníkem předmětného stroje. V takovém případě je i stroj, který by jinak byl součástí nemovitosti, považován za samostatnou věc v právním smyslu. Provedením zápisu výhrady vlastnictví stroje se tak prolamuje superficiální zásada a nastává stav odděleného vlastnictví nemovité věci a stroje.
To je výhodné zejména v situacích, kdy určitá osoba užívá nemovitost na základě nájmu či pachtu a hodlá v dané nemovitosti umístit (zapustit) stroj takovým způsobem, že by se za normálních okolností stal součástí nemovitosti. Výhradou vlastnictví zapsanou v katastru nemovitostí se tak chrání vlastnické právo uživatele nemovitosti (vlastníka stroje), např. při exekuci na majetek vlastníka nemovitosti. Zároveň je tím vlastníkovi stroje umožněno se strojem volně disponovat, např. poskytnout stroj jako zástavu, či jej od nemovitosti opět oddělit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
