Články

Ústavní soud ČR se v nedávném nálezu z 16. června 2015 sp. zn. I. ÚS 3018/14 důležitým způsobem vyjádřil k výkladu indemnity členů parlamentu a odmítl její poměrně široké pojetí, které v poslední době v některých mediálně sledovaných kauzách razil Nejvyšší soud.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva projednával 9. července 2014 stížnost Delfi AS, týkající se odpovědnosti internetového zpravodajského portálu za urážlivé komentáře svých čtenářů. Dlouho očekávaný rozsudek byl vyhlášen dne 16. června 2015. Velký senát dospěl k závěru, že estonské soudy nepochybily a čl. 10 Úmluvy porušen nebyl.

Jednu z novinek v českém právním řádu představuje od ledna 2014 i akciová společnost s proměnným kapitálem (z francouzského Societe d'Investissement A Capital Variable též známá jako SICAV). Hlavním cílem zavedení SICAV v českém právním řádu je přiblížit právní rámec kolektivního investování standardům běžným v zahraničí a zvýšit tak přitažlivost České republiky z pohledu investorů.

Název mého příspěvku se nabízel. Dočetl jsem se a doslechl, že mi přezdívají „katastrofik“ a mají mne za průkopníka nové metody právní interpretace - výkladu „hysterického“. Řekl jsem si tedy: čím jiným své publikum potěším, než naplním-li jeho legitimní očekávání a pozvu je k další várce katastrof a výkladové hysterie.

Rekodifikace přinesla řadu změn větších či menších, rov­něž v případě koupě obchodního závodu[1] (dříve podniku) došlo k přepracování této materie. Koupě závodu je zpravidla záležitostí komplexní, neboť závod představuje složi­tý organizovaný systém mající celou řadu složek[2] s různý­mi kvalitativními a kvantitativními vlastnostmi.

Moje dnešní téma má úzkou souvislost s plastickými operacemi, tedy něčím, čehož když je někdy příliš, věci neprospívá a výsledek nakonec není takový, jak by si člověk představoval. Domnívám se, že obdobné je to s plastikami zákonů, kterými se zaklíná zlo nebo kryje faktické, exekutivní nekonání zástupců lidu na naší politické scéně.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na vznik, změnu a zánik práv s vazbou na splnění podmínky, resp. na doložení času.

Hned na úvod musím zdůraznit, že v trestním řízení je případů, kde spis ve stadiu soudního řízení opakovaně putuje mezi soudem prvního stupně a soudem odvolacím, občas dokonce s krátkou odbočkou na soud Nejvyšší či Ústavní (tzv. ping-pong), mnohem méně, než se obecně veřejnost domnívá. A stále jich ubývá, mimo jiné i v důsledku změn v trestním řádu, posilujících princip apelační na úkor toho kasačního.

Mimosoudní metody řešení sporů si nacházejí své místo nejen v našem soudním a právním systému, ale vůbec v celé společnosti. Ráda bych se společně s Vámi zamyslela nad tím, co v tento okamžik, kdy máme dva roky účinný zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci, brání tomu, aby byla mediace také více využívána.

Nový občanský zákoník zavedl do českého právního prostředí staronový institut nezbytné cesty, respektive stanoví pravidla, jak povolení nezbytné cesty přes cizí pozemek zřídit.

„Nový“ občanský zákoník svým § 2051[1] rozšířil možnost moderace smluvní pokuty z obchodních závazkových vztahů na všechny závazkové vztahy, tj. zejména i na spotřebitelské smlouvy.

Úvodem mi dovolte omluvu. Navzdory názvu jsem se rozhodl, že pojem whistleblowing nebudu používat, ač o něm budu mluvit. Proč? Používat cizí pojem pro jev, který známe a máme pro něj označení v českém jazyce, mi přijde trochu nepřípadné, občas to může působit až pitoreskně.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes je příspěvek věnován obsahu a účelu právního jednání.

Ačkoliv se může zdát, vzhledem k rozruchu vyvolanému novelou daňového řádu účinnou od 1. ledna 2015, že elektronická komunikace v daňovém řízení je novinkou letošního roku, ve skutečnosti se rozvíjí postupně již několik let.

Zatímco v letech minulých se mezinárodní konference, kterou pořádá Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývala mezioborovým whistleblowingem či vztahem profesionálního sportu a pracovního práva, v roce letošním nabídla na dvacet příspěvků zabývajících se do jisté míry Popelkou na českém trhu práce, oblastí atypických forem zaměstnání.

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (pozn. red.: vláda návrh projednala 3. června 2015, schválila jej se změnou). Jednou ze zavedených změn je zrušení možnosti zasílat veškerá podání k DPH datovou schránkou. Datová schránka je zřízena Ministerstvem vnitra všem právnickým osobám a tyto mají ze zákona možnost provádět úkony vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky. Podání k DPH by bylo tudíž po účinnosti zmíněné novely výjimkou.

Pojďme se podívat do relativně trestněpoliticky „bezpečné“ oblasti vězeňství. Proč bezpečné? Je to nejenom tím, že ve vězení už jsou všichni na základě pravomocných rozsudků, a svůj trest si tam také odpykají, nedojde-li k nějaké z mimořádných okolností. Zdálo by se, že v této oblasti nemůžeme příliš o trestní politice hovořit. O co v oblasti vězeňství vlastně jde?

Na půdě českého Národního výboru Mezinárodní obchodní komory došlo k ustanovení Pracovní skupiny, která má za cíl podporu užívání mediace a dalších mimosoudních způsobů řešení sporů v prostředí domácího i mezinárodního obchodu. Podaří se i její činností ušetřit skoro miliardu korun, tak jako podobným iniciativám ve Velké Británii či USA?

Realitní kanceláře mají bezpochyby nárok na odměnu za vykonanou činnost v rozsahu, který si s klientem sjednaly ve smlouvě. V praxi se ovšem bohužel mnohdy setkávám s tím, že po svých klientech požadují i částky, na které jim vůbec nevznikl nárok.

Bořivoj Líbal od 1. května posílil tým PwC Legal na pozici řídícího partnera. Ve svých 33 letech se tak stal vůbec nejmladším partnerem tuzemské pobočky mezinárodní kanceláře.

Můj příspěvek na loňském ročníku kongresu Právní prostor, Stále aktuální otázky justice a její správy, se týkal velmi podobného tématu, jako ten letošní. Když jsem si přečetl to, co jsem tehdy říkal, tak jsem měl chvíli pokušení to tady znovu přečíst, možná by to nikdo nepoznal (protože jste to všichni zapomněli), ale především - ono se vlastně od té doby nic nestalo.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na to, jakými způsoby lze právně jednat.

Nejen v souvislosti s návštěvou vietnamského prezidenta v ČR u příležitosti roku vietnamské kultury se stále častěji dostávají na přetřes ilegální sofistikované pěstírny marihuany, tzv. indoor pěstírny. Jde o trend posledních několika let, který pochopitelně, jako většina nezákonných trendů, vyvolal diskusi a polemiku i v trestně právní rovině.

Pojďme se podívat do oblasti, která spadá do práva veřejného a pro řadu lidí je tedy značně problematická. Daně jsou nepříjemné, přístup k daňové problematice je složitý, ale co se dá dělat. Daně a stát patří k sobě už od počátku, a my se musíme s touto problematikou nějak poprat.

Jistota (dle terminologie starého občanského zákoníku kauce) je nejvýznamnějším instrumentem zajišťujícím práva pronajímatele bytu vůči nájemci. Nový občanský zákoník ohledně tohoto institutu přinesl s účinností od 1. ledna 2014 několik změn.