Jak na všeobecné obchodní podmínky a adhezní smlouvy

Všeobecné obchodní podmínky (dále jako „VOP“) jsou v dnešní době pro běžný život podnikatele s ohledem na velké množství uzavíraných smluv prakticky nepostradatelné. Díky jejich obecnému charakteru je možné zjednodušit proces uzavírání smluv a zároveň sjednotit jejich obsah. Potřebné odchylky je možné sjednat ve smlouvě; tato ustanovení pak mají přednost. Další velkou výhodou VOP je nově možnost ujednat si jednostrannou změnu VOP; předpokladem je splnění zákonných požadavků (§ 1752 občanského zákoníku).

Nevýhodou VOP však je, že se samy o sobě automaticky součástí smlouvy nestanou, ale je nezbytné připojit je ke smlouvě nebo s nimi druhou stranu jiným způsobem prokazatelně seznámit. Pouhé zpřístupnění VOP na internetu, nebo jejich vystavení v provozovně tedy není dostačující. Je-li navíc druhou smluvní stranou slabší strana (typicky spotřebitel) a samotná smlouva se uzavírá adhezním způsobem (k tomu viz níže), musí být slabší strana s existencí odkazu na VOP a jeho významem seznámena.

V případě, že smluvními stranami jsou podnikatelé a oba odkáží na VOP, které si odporují, bude smlouva přesto uzavřena. Její součástí budou i VOP v rozsahu, v němž si vzájemně neodporují. To platí, i kdyby to VOP výslovně vylučovaly.

Z hlediska obsahu obchodních podmínek zohledňuje zákonodárce skutečnost, že smluvní strany často VOP nečtou. Proto platí, že ujednání, které druhá strana nemohla rozumně předpokládat, jsou neúčinná. Za takové ujednání by bylo považováno např. ustanovení, které by vylučovalo odpovědnost jedné strany v případě porušení smlouvy. To neplatí, pokud je druhá strana výslovně přijala. Nepřihlíží se ani k těm ujednáním, která byla prezentována v nečitelné nebo nesrozumitelné formě.

Zákon věnuje značnou pozornost i adhezním (formulářovým) smlouvám. To jsou smlouvy, jejichž obsah nemůže druhá strana ovlivnit a má tak možnost takovou smlouvu pouze akceptovat či odmítnout. Pro adhezní smlouvy je typické, že jsou jednostranně výhodné a staví druhou stranu do fakticky slabšího postavení. Zákon proto stanovuje pro jejich uzavírání několik pravidel. V adhezních smlouvách by neměly být používány doložky, které jsou obtížně čitelné, psané drobným písmem, nebo pro osoby průměrného rozumu nesrozumitelné, protože takové doložky jsou platné, pouze pokud slabší straně nepůsobí újmu, nebo jí byla dostatečně vysvětlena. Neplatné jsou rovněž doložky, které jsou pro slabší stranu zvláště nevýhodné, aniž by pro to byl rozumný důvod.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu