Jak na všeobecné obchodní podmínky a adhezní smlouvy
Na co si dát pozor při uzavírání adhézních smluv a smluv s odkazem na všeobecné obchodní podmínky.
Všeobecné obchodní podmínky (dále jako „VOP“) jsou v dnešní době pro běžný život podnikatele s ohledem na velké množství uzavíraných smluv prakticky nepostradatelné. Díky jejich obecnému charakteru je možné zjednodušit proces uzavírání smluv a zároveň sjednotit jejich obsah. Potřebné odchylky je možné sjednat ve smlouvě; tato ustanovení pak mají přednost. Další velkou výhodou VOP je nově možnost ujednat si jednostrannou změnu VOP; předpokladem je splnění zákonných požadavků (§ 1752 občanského zákoníku).
Nevýhodou VOP však je, že se samy o sobě automaticky součástí smlouvy nestanou, ale je nezbytné připojit je ke smlouvě nebo s nimi druhou stranu jiným způsobem prokazatelně seznámit. Pouhé zpřístupnění VOP na internetu, nebo jejich vystavení v provozovně tedy není dostačující. Je-li navíc druhou smluvní stranou slabší strana (typicky spotřebitel) a samotná smlouva se uzavírá adhezním způsobem (k tomu viz níže), musí být slabší strana s existencí odkazu na VOP a jeho významem seznámena.
V případě, že smluvními stranami jsou podnikatelé a oba odkáží na VOP, které si odporují, bude smlouva přesto uzavřena. Její součástí budou i VOP v rozsahu, v němž si vzájemně neodporují. To platí, i kdyby to VOP výslovně vylučovaly.
Z hlediska obsahu obchodních podmínek zohledňuje zákonodárce skutečnost, že smluvní strany často VOP nečtou. Proto platí, že ujednání, které druhá strana nemohla rozumně předpokládat, jsou neúčinná. Za takové ujednání by bylo považováno např. ustanovení, které by vylučovalo odpovědnost jedné strany v případě porušení smlouvy. To neplatí, pokud je druhá strana výslovně přijala. Nepřihlíží se ani k těm ujednáním, která byla prezentována v nečitelné nebo nesrozumitelné formě.
Zákon věnuje značnou pozornost i adhezním (formulářovým) smlouvám. To jsou smlouvy, jejichž obsah nemůže druhá strana ovlivnit a má tak možnost takovou smlouvu pouze akceptovat či odmítnout. Pro adhezní smlouvy je typické, že jsou jednostranně výhodné a staví druhou stranu do fakticky slabšího postavení. Zákon proto stanovuje pro jejich uzavírání několik pravidel. V adhezních smlouvách by neměly být používány doložky, které jsou obtížně čitelné, psané drobným písmem, nebo pro osoby průměrného rozumu nesrozumitelné, protože takové doložky jsou platné, pouze pokud slabší straně nepůsobí újmu, nebo jí byla dostatečně vysvětlena. Neplatné jsou rovněž doložky, které jsou pro slabší stranu zvláště nevýhodné, aniž by pro to byl rozumný důvod.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



