Elektronické zpřístupňování práva

Pod slovním spojením elektronické zpřístupňování práva si představuji zveřejňování právních předpisů online. Nalezneme řadu internetových stránek, které zveřejňují texty zákonů. Příkladem může být Portál veřejné správy (portal.gov.cz), jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Výhodou tohoto portálu je to, že oproti informativní aplikaci Sbírka zákonů a mezinárodních smluv (kterou vydává MV na základě § 12 zákona č. 309/1999 Sb.) nabízí úplná znění zákonů v platném znění.[1]

Jistým způsobem tedy dochází k online zveřejňování, avšak podle slov JUDr. Jakuba Harašty chybí autoritativní publikace právních předpisů online ve formě, která bude dostupná a srozumitelná běžnému občanovi.[2] Oficiálním publikačním prostředkem je Sbírka zákonů ČR. Společně se Sbírkou mezinárodních smluv jsou upraveny zákonem č. 309/1999 Sb., v. z. p. p., vydává je Ministerstvo vnitra. To, co vychází ve Sbírce zákonů, nejsou ve velké většině úplná, tedy právě platná znění jednotlivých právních předpisů - vychází zde buď nové zákony, nebo jejich novely. Promítnutí novely do původního textu již stát nezajišťuje a příjemce se tak musí spolehnout buď na vydání úplného znění, nebo si pořídit soukromý právní informační systém.[3] Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 77/06 vytknul, že „orientace adresáta právní normy v právním řádu se bez použití přístrojů informačních technologií stává zcela nemožnou. (…) Je zřejmé, že bez možnosti používání informačních systémů se dnes již v právním řádu nelze vyznat, a tak se problematizuje uplatnění obecné zásady právní, podle které neznalost zákona neomlouvá. Právo se tak stává pro své adresáty zcela nepředvídatelné.”

Snahy o vytvoření centrálního státního systému právních informací v podobě projektu CSPI můžeme nalézt již v letech 1991-1996.[4] Vláda schválila Věcný záměr právní úpravy Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronické tvorby právních předpisů (dále jen „VZ”) v roce 2010.[5] Ministerstvo vnitra uvádělo, že k 1. 1. 2014 spustí systémy e-Sbírka a e-Legislativa.[6] Bohužel se tak doposud nestalo, projekt byl pozastaven a má být realizován v rámci programového období 2014+.[7]

Pro srovnání v Rakousku se závazná elektronická podoba sbírky vydává již od roku 2004, v Maďarsku od roku 2008.[8]

Výhody a nevýhody e-Sbírky

Prostřednictvím e-Sbírky je možné zajistit občanům bezplatný a nepřetržitý přístup k právu. Systém snad zavede lepší orientaci v zákonech.

Pokud dojde k zavedení a povinnému využívání e-Legislativy, tak jak uvádí VZ, bude zcela zřejmé, kdo, kdy, jakým způsobem a z jakých důvodů právní předpis měnil, což zajisté povede k vyšší transparentnosti tvorby práva.[9] Zároveň by mělo dojít ke zlepšení legislativní práce. Občané by mohli mít snadnější přístup k odůvodnění právních předpisů.[10]

Jako negativum lze uvést vysoké náklady, a to jak na zřízení systému, tak na jeho provozování. VZ předpokládá sloučení stávající Sbírky zákonů a stávající Sbírky mezinárodních smluv do jednotné Sbírky zákonů a mezinárodních smluv,[11] což je z finančního hlediska zajisté přijatelnější.

Bude nutné naučit uživatele s orientací a prací s novou aplikací, což bude vyžadovat školení soudců, státních úředníků, advokátů. Problematické ale může být, jak přiblížit aplikaci právním laikům. Důležitá bude ochota obyvatel naučit se pracovat s novým informačním systémem, proto si myslím, že by nemělo dojít k defamaci v médiích např. uveřejňováním informací o případné nefunkčnosti systému. Osobně velmi pozitivně hodnotím zkušební demo aplikaci pro datové schránky (dostupná na http://www.isdstest.cz) a myslím si, že je vhodné vytvořit podobnou aplikaci pro e-Sbírku.

Na místě může být také obava ohledně bezpečnosti fungování systému. VZ počítá s možností, že by došlo k vyřazení elektronických prostředků tvorby a vyhlašování práva. V této situaci by bylo možné na základě rozhodnutí vlády po omezenou dobu vyhlašovat právo v listinné podobě, přičemž veškeré provedené změny by byly po obnovení funkčnosti systému zpětně zaneseny.[12]

Závěrem

Myslím si, že ačkoli je elektronické zpřístupňování práva velmi nákladné, má svůj význam. Široká veřejnost by mohla ocenit lepší orientaci v právních předpisech. Již byla zmíněna legislativní transparentnost, která potenciálně může přispět k vyššímu zájmu občanů o legislativní proces např. formou připomínkování zákonů.

Snazší přístupnost k zákonům může v občanech zvýšit zájem o právo, čímž může dojít k posílení právního vědomí ve společnosti, a proto také k lepšímu uplatňování zásady neznalost zákona neomlouvá.

---

[1] MATES, SMEJKAL. E-government v České republice: Právní a technologické aspekty. 2.vydání, Praha: Leges, 2012, s. 125

[2] http://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/pet-otazek-pro-jakuba-harastu

[3] MATES, SMEJKAL. E-government v České republice: Právní a technologické aspekty. 2.vydání, Praha: Leges, 2012, s. 125

[4] KNAPP a kolektiv. Tvorba práva a její současné problémy, 1.vydání, Praha: Linde, 1998, s. 216

[5] GOLA. Věcný záměr právní úpravy Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronické tvorby právních předpisů, s. 2 Dostupné na http://www.mvcr.cz/clanek/vecny-zamer-pravni-upravy-sbirky-zakonu-a-mezinarodnich-smluv-a-elektronicke-tvorby-pravnich-predpisu.aspx

[6] http://www.mvcr.cz/clanek/o-aplikaci-sbirka-zakonu-a-sbirka-mezinarodnich-smluv.aspx

[7] http://www.egov.cz/clanky/projekt-elektronicka-sbirka-zakonu-v-ramci-iop-za-526-milionu-byl-zastaven

[8] www.mvcr.cz - Přehled situace v oblasti vyhlašování právních předpisů v jednotlivých členských zemích Evropské unie a dalších evropských zemích

[9] GOLA, s. 8

[10] Tamtéž, s. 5

[11] Tamtéž, s. 9

[12] Tamtéž, s. 10