Články

V České republice je více než 700 zemědělských družstev, která mají tisíce členů. Tito členové mají v družstvech v rámci svých podílů nezanedbatelný majetek, který se často pohybuje v řádech statisíců korun.

Pokračování článku o definici právního jednání, tentokrát věnované zásadní otázce: co se rozumí předmětem právního jednání?

Původní snaha o studium co nejvíce „odlišného“ předmětu na univerzitě v Dánsku se zvrhla v hluboký zájem o tuhle přehlíženou popelku v právních odvětvích, snad díky osobě Stevena Freelanda[1], který disponuje tou vzácnou schopností člověka výjimečně nadchnout. Vesmírné právo, jakožto jedna z odnoží mezinárodního práva veřejného, je jedna z velice mála oblastí práva, u které lze s pravděpodobností hraničící s jistotou říci, že její význam v budoucnosti jen poroste.

Ve dnech 21. – 22. dubna 2015 proběhl v Seči u Chrudimi pátý ročník odborného kongresu Právní prostor, jenž lze již tradičně označit za úspěšný. Stejně jako předchozí ročník, i ten letošní nabídl nejen mnohoznačný podtitul, tentokráte „(Ne)možné podoby práva“, ale přilákal též velmi zajímavým programem a brilantním výběrem přednášejících.

Na tuto otázku nelze bez znalosti konkrétního skutkového a právního stavu věci odpovědět jednoznačně. Klíčovým v této situaci je, jakou povahu deliktní jednání má, tedy zda spadá do vymezení tzv. Engelových kritérií tak, jak tuto doktrínu rozvinul a ve své judikatuře užívá Evropský soud pro lidská práva.

V nabídce mnoha internetových i kamenných obchodů se v poslední době lze běžně setkat s tzv. drony, tedy různými létajícími zařízeními, jež v rukou civilního obyvatelstva nachází využití často jako hračky, nebo třeba jako profesionální fotografická technika.

Dne 1. 1. 2015 vstoupilo v účinnost ustanovení § 72 odst. 4), zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které ukládá držitelům datových schránek nově povinnost komunikovat s příslušnými Finančními úřady a Územními pracovišti finančních úřadů pouze prostřednictvím datové schránky. Zákon dále pracuje s pojmem „Daňová informační schránka“ a upravuje podmínky pro její vznik a užívání ze strany subjektů, které o její zřízení zažádají.

ELSA Praha a ELSA Česká republika, mezinárodní organizace studentů práv působící nejen na pražské Karlově univerzitě, se letos těšila 25. výročí své existence. K této příležitosti pořádala ELSA Praha týdenní oslavy plné vzdělávacích workshopů, přednášek a návštěv státních institucí. Oslavy byly zakončeny slavnostním večerem, který navštívili jak zástupci advokátních kanceláří a dalších společností z řad sponzorů a partnerů ELSA, tak profesoři a studenti právnických univerzit z celé republiky.

Ustanovení § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník stanoví, že "právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran."

Pěstounská péče je institutem náhradní rodinné péče, jehož primárním cílem je zajištění péče o dítě v situaci, kdy o něj nemohou z nejrůznějších důvodů pečovat jeho rodiče (či poručník). Po tuto dobu o dítě pečuje pěstoun, který může být osobou dítěti blízkou či cizí. Předmětem mého příspěvku je zamyšlení nad problematikou svěřování dítěte do péče pěstounů, kteří jsou s dítětem v příbuzenském vztahu. Na první pohled se tato problematika jeví jednoduchou. Při bližším zkoumání však objevíme problémy, které může příbuzenská pěstounská péče v praxi vyvolat.

Kam kráčíš společné jmění manželů, chtělo by se říct po všech dosavadních legislativních turbulencích, které v současné době zmítají tímto institutem. Že to s manželstvím, resp. s jeho speciální úpravou společného (bezpodílového) vlastnictví je vážné, dokládá fakt, že i místopředseda Nejvyššího soudu ČR JUDr. Roman Fiala se začal veřejně zaobírat myšlenkou na jeho zrušení a vyzval k tomu i ostatní odbornou veřejnost, protože podle něj prostě pozbylo smysl.

Unie podnikových právníků ČR, o.s., vyhlásila již čtvrtý ročník ocenění Podnikový právník 2015. Cílem udílení těchto ocenění, a to hned v několika kategoriích, je propagovat a popularizovat práci podnikových právníků a posilovat jejich dobré jméno a společenský význam, s důrazem na odbornost, etiku a povýšení kvality právního vědomí ve společnostech, organizacích a orgánech, kde vykonávají svoji profesi.[1]

Státní zástupkyně Věra Linhartová se v zimě vrátila po tříletém působení v civilní misi Evropské unie v palestinském Ramalláhu. V misi EUPOL COPPS pracovala od ledna 2012 jako expertka se specializací na vyšetřování trestných činů. Do mise byla vyslána jako první expertka Ministerstva spravedlnosti a dlouho byla také jediným zástupcem České republiky v misi.

K mediálně nejpřitažlivějším právním problémům z oblasti zaměstnávání nepochybně patří fenomén nelegální práce. V posledním čtvrtletí jsme se s ním mohli setkat ve sdělovacích prostředcích ještě častěji, a to díky podstatným změnám v jeho sankcionování. Následující článek se pokusí nejen vymezit pojem nelegální práce dle právního řádu České republiky, ale i nastínit vývoj a aktuální otázky týkající se trestání daného správního deliktu.

Základní účel a cíl odvolacího řízení spočívá v odstranění všech případných procesních, skutkových i právních vad, jichž se ve svém rozsudku dopustil nalézací soud. Smyslem je dojít k bezvadnému konečnému rozhodnutí. Všichni víme, že názory obou soudních instancí se mohou lišit z mnoha úhlů pohledu, právní názor soudu odvolacího však musí být soudem prvního stupně respektován.

Nový občanský zákoník s sebou přinesl mnoho změn a nových institutů. Jedním z nich je i kvitance, slušelo by se však dodat, že se jedná spíše o institut staronový. Co do obsahu, tedy písemné potvrzení o splnění dluhu, ji znala i předchozí právní úprava, a co do názvu se jedná o terminologický návrat do minulosti stejně jako například pacht. Úprava v současném občanském zákoníku však přinesla i nové problémy, které je potřeba řešit.

Zdravotní pojišťovnu lze definovat jako právnickou osobu představující specifickou zdravotně-finanční instituci, která v právních vztazích vystupuje svým jménem, na vlastní odpovědnost a jejíž hlavním úkolem je organizace a provádění veřejného zdravotního pojištění. K umožnění této činnosti je nutné splnění veškerých, zákonem striktně vyžadovaných, povinností, mezi které mj. patří získání povolení ministerstva zdravotnictví po předchozím vyjádření ministerstva financí, složení kauce ve výši 100 milionů Kč či závazek dosáhnutí do jednoho roku od založení počtu nejméně 100 tisíc pojištěnců.

Princip předvídatelnosti je korektiv, který zohledňuje, že není přirozené ani spravedlivé odškodnit v plné míře poškozenou stranu, která už při vzniku smlouvy předvídala její budoucí porušení druhou stranou. Pokud by si smluvní strana byla vědoma možnosti porušení smlouvy už v okamžiku kontraktace, poskytlo by jí to nepřiměřenou informační výhodu.

JUDr. Robert Neruda, Ph.D., partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners a vedoucí týmu právníků zaměřeného na právo hospodářské soutěže a veřejné podpory, vystoupí na kongresu Právní prostor 2015 s tématem Soukromé vymáhání soutěžního práva (nejen náhrada škody způsobená kartelem). Na toto téma dnes přinášíme i pět otázek a odpovědí doktora Nerudy na ně.

Občanský soudní řád (zákon. č. 99/1963 Sb.), ač nabyl účinnosti již „v pravěku“ (1. 4. 1964), je v řadě ohledů (ustanovení) předpisem nadčasovým. Aby ne pokud se podílely na jeho vzniku takové soudcovském osobnosti, jakou byl například JUDr. Josef Rubeš, hlavní autor nepřekonatelného „červeného komentáře“ k o. s. ř.

V současné době se stále více stává diskutovaným tématem společenský vliv médií zejména s ohledem na jejich obsahovou stránku, která představuje častý předmět kritiky. Bývá poukazováno na účelovost tohoto obsahu a manipulování s informacemi a s tím spojenou snahu ovlivňovat myšlení jejich koncových odběratelů.

Po loňském úspěšném odmoderování kongresu Právní prostor 2014 vsadili pořadatelé letoštního ročníku, tedy Právního prostoru 2015, na Michala Vávru, brněnského advokáta a soudního tlumočníka německého jazyka. A nejen pořadatelé se opět těší na svěží vítr, kterým Michal Vávra při moderování napíná plachty.

Technologický pokrok posledních několika let se logicky promítá do všech lidských aktivit, činnosti pracovní nevyjímaje. Proto stále více lidí při své práci přichází do styku s technologickými řešeními a postupy, které by ještě v nedávné minulosti nebyly vůbec myslitelné. Jedním z těchto zcela nových přístupů k organizaci práce je právě cloud. Pojem jako takový má několik definic a jeho přesné vymezení či náplň ještě nikdo jednoznačně neposkytl. Proto se můžeme setkat s více pohledy na to, co jako cloud vlastně lze chápat. V článku se nebudeme pokoušet cloud definovat, spíše se zaměříme na různá úskalí s jeho používáním spjatá.

Právo cestovního ruchu sice netvoří ucelené právní odvětví, avšak JUDr. PhDr. René Petráš, Ph.D., se mu věnuje již několik let. Host kongresu Právní prostor 2015, jehož tématem je právě právo cestovního ruchu, působí na Ústavu právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývá se však také problematikou menšinových práv - tu si necháme na příštích pět otázek, dnes však přinášíme "pětku" k právu cestovního ruchu.

„Nejprůměrnější člověk žije v souladu s mravními zásadami opatrnosti, zcela založenými na předvídavosti následků.“[1]