Články

Plénum Ústavního soudu bude v blízké době rozhodovat o návrhu I. senátu na zrušení ustanovení § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 (v rozsahu týkajícím se § 114b odst. 5) občanského soudního řádu. Tato ustanovení stanoví fikci uznání nároku při nevyhovění tzv. kvalifikované výzvě dle § 114b odst. 5 OSŘ.

Sleduji rozličná vyjádření k uprchlické a migrační problematice, kterých je v posledních měsících více než dost. Svoje názory předkládají političtí představitelé, média – a v současném propojeném světě vlastně kdokoli. Ve vyjádřeních velmi často chybí povědomí o právní stránce problematiky, ačkoli je právo pro dané otázky zcela zásadní. Ježto se příslušnou oblastí dlouhodobě zabývám, dovolím si Vám nabídnout právní komentář k základním bodům, které se v debatě objevují.

Ve svém příspěvku bych rád představil pojem kybernetická kriminalita, její současné projevy, prognózu dalšího vývoje, přičemž počítejte s tím, že bude spíše neradostná, a jak se jí bránit.

Vláda České republiky ukončila v nedávné době projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon). Lze tak nepochybně očekávat, že tento návrh bude v nejbližší době postoupen k projednání Poslanecké sněmovně ČR.

Cookies, neboli textové soubory, které server umísťuje do počítače uživatele webových stránek a které následně odesílají informace o jeho chování zpět na příslušný server, nacházejí v poslední době široké využití pro tzv. cílenou reklamu i marketing. V souvislosti s tím se Evropská unie obává negativních dopadů jejich využívání na soukromí uživatelů internetu a chystá proto zpřísnění právní úpravy ochrany osobních údajů.

V roce 2014 vstoupil v platnost a poté v roce 2015 v účinnost zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech vzniklých se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Tento zákon vznikl jako nutná reakce na uzavřenou mezinárodní dohodu, která byla uzavřena mezi Českou republikou a USA o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku, a také s ohledem na právní předpisy USA o poskytování informací.

Oblast nároků z vad zájezdu, laicky nazývaná „zkažená dovolená“, se stala v poslední době poměrně zajímavou i v právní rovině. Souvisí to zřejmě nejvíce se změnami v civilním právu, které přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Právě jednou z novinek, která se dotýká zájezdů, je zavedení institutu náhrady nemajetkové újmy za narušení dovolené. Nároků, které však zákazník může požadovat, je více.

Ve svém příspěvku bych vás chtěla seznámit s úkoly, které si Soudcovská unie vytyčila pro následující období. Nově zvolená Republiková rada o těchto otázkách dlouho diskutovala. Aktuální problémy soudů, soudnictví i soudců, včetně řešení koncepčních otázek, budou v každém případě v následujícím období ovlivněny naším záměrem prosadit změnu modelu správy soudů.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku zdánlivého právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 551 až 554.

Rozhovor s RNDr. Ivanou Hexnerovou o téměř čtvrtstoletí existujícím oblíbeném školícím centru a seminářích, které nabízí.

S pojmem whistleblowing se v poslední době setkáváme v médiích čím dál častěji. Jeho jednoznačná definice nikde v zákoně k dohledání není, ale lze pod ním v širším slova smyslu chápat jakékoliv jednání, kterým dojde k odhalení, nahlášení a na základě tohoto podnětu i následnému řešení nelegitimních, neetických nebo nelegálních praktik.

Občanský zákoník obsahuje shodně jako dosavadní právní úprava regulaci manželského majetkového společenství, tj. společného jmění manželů. Ačkoli je zákonná reglementace na první pohled v mnoha ohledech shodná jako v občanském zákoníku z roku 1964, vzniká otázka, zda s přijetím nového kodexu není čas přehodnotit některé dosavadní závěry doktríny a judikatury.

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již od 1. ledna 2014 stanovil možnost provádění zápisů do obchodního rejstříku notáři. Tento postup je však fakticky možný až od 15. května 2015, kdy byly odstraněny technické i právní překážky, které notářům nedovolily zápisy uskutečnit.

O české titulománii bylo již napsáno mnoho. Spekulace o tom, že to je pozůstatek Rakousko-Uherska, kde existovalo na všechno razítko a funkce byla tak důležitá, že se musela uvádět i na hřbitovních náhrobcích i povzdechy nad tím, že se devalvuje vysokoškolské vzdělání a dříve výjimečný magistr je nyní prakticky nejnižší společensky přijatelný titul.

Ustanovení § 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „OZ“ či „občanský zákoník“) obsahuje pravidla, podle nichž mají být interpretována ustanovení občanského zákoníku, popř. i dalších soukromoprávních předpisů. Tímto se liší od předchozího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., dále též „OZ 1964“), který výkladová ustanovení tohoto typu výslovně neobsahoval, jelikož tato se dovozovala z teorie, potažmo z judikatury.

Dle § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,[1] je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku;[2] při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Podle § 1195 může společenství vlastníků nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

Dne 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jednou z mnoha změn, kterou novela přináší, je rozšíření práv tzv. dotčené veřejnosti v řízení o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a v navazujících řízeních včetně přístupu k soudní ochraně. Tyto změny mohou zkomplikovat realizaci záměrů podléhajících procesu EIA a zejména významně prodloužit délku povolovacích řízení.

Rekodifikace soukromého práva svým obecným předpisem obchodního práva, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“), provedla malou revoluci ve firemním právu. Institut obchodní firmy změnil svou povahu z osobní na majetkovou.

Téměř přesně před rokem jsem na stránkách Právního prostoru komentoval (poměrně „novátorské“) rozhodnutí Ústavního soudu ve věci střídavé péče – konkrétně jednoho jeho senátu (I. ÚS) – a ještě konkrétněji dva jeho nálezy: sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. 5. 2014 a sp. zn. I. ÚS 1506/13 ze dne 30. 5. 2014.

Revoluci v právním vnímání zvířat přinesl do českého právního řádu nový občanský zákoník ve svém ustanovení § 494. Podle něj má živé zvíře zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor a nově již není věcí, ustanovení o věcech se použijí pouze v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete.

Dne 17. 6. 2015 Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o zaměstnanosti (sněmovní tisk 296), která má umožnit zavedení tzv. kurzarbeitu. Jedná se o novinku, která má pomoci zaměstnavatelům překlenout obtížná období, aniž by museli propouštět své zaměstnance. Podívejme se proto blíže, jaké nové možnosti se zaměstnavatelům naskytnou, jestliže bude tato novela schválena i v Senátu a podepsána prezidentem.

I přes to, že je mou hlavní specializací právní postavení národnostních menšin, k němuž jsem napsal řadu monografií, chci se dnes věnovat otázce právní úpravy cestovního ruchu. Jde o institut nevyhraněný, který v českých či slovenských poměrech nemá v právní vědě skoro žádnou tradici.

Vláda se v programovém prohlášení zavázala k přijetí legislativního řešení oznamování korupce a ochrany jejich oznamovatelů. Při Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí vznikla pracovní komise, která se legislativním řešením v rámci expertní skupiny od začátku letošního roku zabývá.

Pokud vyslovíme slovo „důstojnost“, většina z nás zřejmě ucítí silný závan etiky, snad politické filosofie a samozřejmě i práva. Vzpomeneme si, že o ní hovoří Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech – zkrátka mnoho mezinárodních smluv a významných dokumentů, stejně jako řada různých ústav včetně té naší.

Ústavní soud ČR se v nedávném nálezu z 16. června 2015 sp. zn. I. ÚS 3018/14 důležitým způsobem vyjádřil k výkladu indemnity členů parlamentu a odmítl její poměrně široké pojetí, které v poslední době v některých mediálně sledovaných kauzách razil Nejvyšší soud.