Články

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv (dále též „ZRS“) obsahuje jedinou skutečnou sankci za neuveřejnění smlouvy v registru smluv v souladu s požadavky zákona, a tou je zrušení takové smlouvy od samého počátku. Zůstává však otázkou, kdo a jakým způsobem může zrušení smlouvy iniciovat. V následujícím textu navrhujeme dvě možné odpovědi na tuto otázku na základě analogií se zákonem o obcích (obecní zřízení), respektive zákonem o státním zastupitelství.

I přesto, že sportovní právo patří mezi relativně mladá právní odvětví, rozhodně si zaslouží pozornost, zvláště pak i v poslední době, kdy se téma sportu promítá i do vrcholné mezinárodní politiky. O tomto tématu jsme hovořili s jednou z nejpovolanějších, Mgr. Markétou Haindlovou, LL. M., současnou předsedkyní České asociace fotbalových hráčů, bývalou předsedkyní Odvolací a revizní komise Fotbalové asociace České republiky a odbornicí na oblast sportovního práva.

Právní úprava nájmu se nyní řídí novým občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“), ve kterém jsou podrobně upraveny jednotlivé typy nájmů. Samozřejmě nájem věcí nemovitých, jako např. nájem domů, bytů, nebytových prostor či prostor sloužících k podnikání, je nejčastěji užívaným typem nájmu.

V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 6. října 2015, které přineslo konec volného předávání osobních údajů do USA na základě programu Safe Harbor, se Evropská komise a Spojené státy dohodly na novém rámci pro přenos osobních údajů z Evropy do USA pod názvem Privacy Shield.

Je to již více než 15 let, kdy se na evropské úrovni objevila právní úprava předurčující dnešní podobu právních předpisů členských států stran elektronického podpisu – směrnice 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy („Směrnice“). Směrnice ale bohužel nebyla způsobilá zajistit ucelený přeshraniční a meziodvětvový rámec pro bezpečné, důvěryhodné a snadno použitelné elektronické transakce.

Dne 27. května 2016 schválila Rada novou směrnici o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním [1] (dále jen „Směrnice“). Dne 8. června 2016 byla Směrnice publikována v Úředním věstníku EU, takže již běží dvouletá lhůta pro její implementaci do právních řádů členských států. Původní návrh byl Komisí předložen již v listopadu 2013 a Evropský parlament o něm hlasoval 14. dubna 2016.

Platnému zákonu o advokacii je dlouhodobě vyčítána nedostatečná reflexe kritických oblastí advokátní praxe. To by se mělo změnit přijetím návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (novela zákona o advokacii, sněmovní tisk 853/0), který je v současnosti projednáván v Ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny.

Probíhá sezóna svateb, ať už méně známých či více známých osobností. Někteří z nich se rádi o svůj svatební den podělí s veřejností a odkryjí své soukromí, jiní si touží tento jedinečný den svého života užít v ústraní veřejnosti, jen v kruhu rodiny a přátel.

Novela zákona o vysokých školách (zákon č. 137/2016 Sb.) nahrazuje v současné době fungující Akreditační komisi Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství („Akreditační úřad“). Tomu jsou oproti Akreditační komisi zpřesněny a rozšířeny pravomoci, především pak v oblasti akreditací. Výkonným orgánem Akreditačního úřadu bude patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, která bude rozhodovat v prvním stupni o žádostech o akreditace. V čele bude stát Předseda Akreditačního úřadu jmenovaný na návrh ministra školství na dobu šesti let.

Poskytování pomoci obětem a svědkům trestných činů je tématem, které je v České republice komplexně řešeno především zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (dále jen "zákon o obětech trestných činů") a zákonem č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením (dále jen "zákon o zvláštní ochraně svědka").

Takzvaná migrační krize významně zasahuje do podoby současné Evropy. Snahy dosáhnout produktivního řešení na úrovni politických zástupců se míjí účinkem, což má také za následek neustálé zvyšování pnutí v evropské společnosti, zejména pak dochází k posilování extremismu. Může mít tato situace vliv na novou trestněprávní úpravu?

Můj dnešní příspěvek je pojat poněkud obecněji a je uvažován jako zamyšlení nad tím, jaký je smysl a účel zákona o registru smluv. V prezentaci mám několik záchytných míst. Nejdříve budu hovořit o několika teoretických východiscích a pak o ctnostech a neřestech zákona o registru smluv.

V dubnu 2014 byla přijata nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU [1], kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (tzv. směrnice EIA). V důsledku toho v současné době probíhá příprava transpoziční novely zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. zákon EIA), jejímž hlavním cílem je zahrnout nové požadavky revidované směrnice EIA do zákona EIA. Směrnice 2014/52/EU stanovila transpoziční datum na 16. května 2017.

Jak se může zaměstnanec bránit drobným vtipům kolegů v práci, které však schvaluje jejich zaměstnavatel a nepřikládá jim patřičnou váhu?

Jaká jsou specifika a úskalí mezinárodních arbitráží? Jsou vždy optimálním řešením sporu? Jak nejlépe chránit duševní vlastnictví a jaká je čínská mentalita? O tom všem a mnohém dalším byla řeč s Arthurem Maem, partnerem čínské advokátní kanceláře DaHui, který se jako jeden z přednášejících představil na letošním ročníku Prague Summer School.

Dne 21. června 2016 Rozhodčí soud pro sport (CAS) rozhodl ve sporu mezi Ruským olympijským výborem (ROV) a skupinou ruských atletů na jedné straně a Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF) na straně druhé ve prospěch IAAF.

Na začátku letošního roku vláda schválila věcný záměr zákona o realitním zprostředkování. Brzy tedy zřejmě odzvoní snadnému získávání živnostenského oprávnění pro činnost realitního zprostředkovatele. K dnešnímu dni totiž vzhledem k zařazení mezi volné živnosti stačilo k získání živnostenského oprávnění pro realitní činnost pouze prokázání plnoletosti a bezúhonnosti dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání („živnostenský zákon“), tedy splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, nebylo však třeba prokazovat odbornou způsobilost k výkonu činnosti. Předpokládaná doba nabytí účinnosti nového zákona je druhá polovina roku 2017.

Toto pokračování příspěvku o připravované novele zákoníku práce představuje novinky v oblasti úpravy dovolené, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, home office, doručování a některé další změny.

Duševní stav soudního znalce je věcí veřejného zájmu, k naplnění výjimky z ochrany soukromí je nutno naplnit kritéria pro to, aby byla dána přednost ochraně svobody projevu.

Příspěvek si klade za cíl na jednu stranu obhájit chystanou novelu zákoníku práce, zároveň však obhájit i postoj zaměstnanců a zaměstnavatelů, který vůči ní zaujímají. Pokud jde o zákoník práce, o jeho novelizaci bylo rozhodnuto již loni v létě. Sociální partneři, zaměstnavatelé, odbory i MPSV se rozhodli stvořit novelu, jejíž ideou je flexikurita.

„I když se upřímně snažím, nevidím na prodloužení koncipientské praxe žádné pozitivum,“ říká k pětileté koncipientuře na Slovensku Ing. JUDr. Marián Porvažník, MJur., zakladatel Iniciatívy za Lepšiu advokáciu, absolvent práva na Oxfordské univerzitě a do nedávné doby také advokátní koncipient v bratislavské pobočce mezinárodní advokátní kanceláře.

Základními povinnostmi stanovenými zákoníkem práce pro pracovní poměr jsou povinnost zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy a povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu. Zároveň je ale nutné výše uvedenou povinnost korigovat s ohledem na zdravotní stav zaměstnance, který se může postupem doby měnit.

Pojem loajality jako takové zákoník práce, resp. jiné právní předpisy neznají. Pod pracovní loajalitou je nicméně možné obecně rozumět zejména souhrn právních povinností zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli podle § 301 písm. d) zákoníku práce (dále jen "ZP"), tj. mj. nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o prokazování původu majetku. Zákon umožní úředníkům finančních úřadů porovnávat výši majetku s údaji v daňovém přiznání. Pokud objeví neevidovaný majetek nad sedm milionů korun, musí jeho vlastník prokázat, jakým způsobem si na něj vydělal. Pokud se mu to nepodaří, úřady mu majetek dodatečně zdaní. Zároveň mu můžou udělit až stoprocentní penále.

Evropské dědické osvědčení, nový institut evropského dědického práva, bylo se zpožděním zakotveno do českého právního řádu.