Deregulace v oblasti spotřebitelských soutěží: losovat půjde i vozy
Harmonizace prostřednictvím evropských předpisů, říkají (euro)skeptici, vede vždy ke složitějším zákonům a přísnější regulaci brzdící podnikatelské subjekty v rozletu. Není to pravda a nová česká úprava týkající se organizace spotřebitelských soutěží – u nás tolik populárního marketingového nástroje – je toho průzračným příkladem. Účinnosti nabyla 1. 1. 2017.
Pořadatelé spotřebitelských soutěží si po dlouhá léta při nastavování jejich mechaniky museli dávat pozor na to, aby se nedostali do rozporu s obávaným § 1 odst. 5 zákona o loteriích, který upravuje tzv. „spotřebitelské loterie“. Toto ustanovení je mimo jiné odstrašujícím příkladem legislativní techniky, když šroubovaným způsobem – zřejmě, resp. dle shody většiny vykladačů – zakazuje, aby soutěže, kde je výherce vybírán slosováním nebo jiným náhodným výběrem a podmínkou účasti je zakoupení určitého produktu či služby nebo jen účast na reklamní akci, umožňovaly určité typy výher (peníze, cenné papíry, šeky, vkladní knížky, nemovitosti). Zároveň ale umožňuje, aby byly takto udělovány věcné ceny, pokud jejich hodnota jednotlivě nepřesáhne částku 20 000 Kč a zároveň jejich roční souhrn nepřesáhne částku 200 000 Kč. Tyto se však musí s předstihem oznamovat finančnímu úřadu. Za spáchání jistě společensky velmi odsouzeníhodného jednání spočívajícího např. v obšťastnění spotřebitele hodnotnější výhrou než v souladu s uvedenými limity pak hrozila pokuta až do výše 10 mil. Kč.
Po určitý čas pak platilo jisté vyjasnění a alespoň elementární právní jistotu poskytující stanovisko Ministerstva financí vyvěšené na webu regulátora, kde byly popsány různé druhy nejpopulárnějších mechanik spotřebitelských soutěží s uvedením, zda se na ně aplikuje omezení zákona o loteriích. Přibližně před třemi roky však bylo toto stanovisko bez publicity a vysvětlení staženo a začaly být postihovány dříve stanoviskem aprobované mechaniky spotřebitelských soutěží. Nyní je přístup regulátora k „prvku náhody“ přísný, a pokud je určení výherce nepředvídatelné a vůlí člověka neovlivnitelné, je třeba se držet limitů a povinností zákona o loteriích. Mimo režim zákona o loteriích naopak spadají soutěže, kde se podaří prvku náhody zcela vyhnout, tedy soutěže vědomostní, dovednostní, kreativní atp.
V červnu 2016 byl vyhlášen nový zákon o hazardních hrách, který zákon o loteriích s účinností od 1. 1. 2017 zcela nahradil. Tento zákon již zvláštní úpravu spotřebitelských akcí neobsahuje a – přesto, že se o tom v průběhu jeho přípravy uvažovalo – nepřebírá ji ani jiný právní předpis. Jak sám zákonodárce vysvětluje v důvodové zprávě k zákonu o hazardních hrách, ke změně přístupu ke spotřebitelským akcím došlo proto, že jejich úprava obsažená v zákoně o loteriích „jevila z pohledu evropské judikatury značné známky nekompatibility s právem Evropské unie“. Konkrétně jde o to, že spotřebitelské akce spadají pod definici obchodní praktiky dle příslušné evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a že i každá spotřebitelská soutěž tedy je obchodní praktikou vůči spotřebiteli dle zmiňované směrnice. Směrnice obecně zakazuje nekalé obchodní praktiky a v příloze uvádí obchodní praktiky, které jsou považovány za nekalé za všech okolností. Jelikož se jedná o plně harmonizovanou oblast, kterou není možné nad rámec evropských předpisů vnitrostátně zpřísňovat, bylo dle zákonodárce jediným východiskem předmětná omezení z nové právní úpravy vypustit, a tím umožnit posuzování spotřebitelské soutěže jako obchodní praktiky v obecném smyslu.
Od 1. 1. 2017 je tak možné pořádat spotřebitelské soutěže bez stávajících omezení stanovených zákonem o loteriích nebo omezení jim podobných. To se týká též potřeby oznamovat je s 15denním předstihem. Spotřebitelská soutěž bude však i tak muset splnit obecné požadavky na jednání vůči spotřebiteli, tedy zejména být transparentní, srozumitelná a spotřebitele neklamající. Na to bude nově v plné šíři dohlížet Česká obchodní inspekce.
Nadále bude třeba se vyvarovat toho, aby spotřebitelská soutěž měla znaky hazardní hry regulované zvláštním zákonem (zejména v podobě vkladu). Celkově tedy dojde k významnému uvolnění pravidel pro pořádání těchto akcí – hlavně co do hodnoty výher a způsobu výběru výherců –, ovšem ani ta nebudou bezbřehá a bude třeba zajistit jejich soulad zejména s komplexními normami práva ochrany spotřebitele.
Další články
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.




