O důkazech shromážděných v tr. spisu, se má za to, že byly opatřeny orgány činnými v trestním řízení zákonným způsobem a tudíž jsou způsobilé podstoupit další fázi trestního řízení. Není-li tomu tak, jedná se o důkazy nezákonné. Trestní spis je po formální stránce vytvářen dle pravidel zakotvených v nižších právních normách. Jeho struktura je uzavřena číslováním jednotlivých listů, čímž je zamezeno s nimi manipulovat či je ze spisu odebírat.
Co ale se situací, když se v průběhu trestního řízení zjistí, že některé tzv. důkazy do něj nepatří, neboť okolnosti, za nichž byly opatřeny, nesplňují požadavek zákonnosti.
Jednou ze zákonných pojistek, jak vyloučit takovéto důkazy je jejich zákonný přezkum buď aktuálním orgánem trestního řízení, který v danou chvíli ve věci rozhoduje nebo přezkum vyšší instancí (např. v rámci odvolání či dovolání atd.).
V současné době ale není v zákonných normách zakotvena bližší úprava postupu, jak eliminovat účinek neplatných důkazů na vědomí a rozhodování orgánů činných v trestním řízení. Trestní řád, zákon č. 141/1961 Sb., nic takového neupravuje.
Jednou ze základních zásad trestního řízení, je zásada přímosti. Zaručuje, že je-li důkaz proveden přímo před orgánem trestního řízení, tak zanechává stopu v paměti osob dokazování provádějících a o věci rozhodujících i když se jedná o důkaz neplatný. Pokud se tyto osoby opětovně dostanou k novému rozhodování předmětné tr. věci, nastává problém, jak zajistit jejich oproštění od v minulosti získaných nesprávných vědomostí. Takováto situace je o to více akutní, pokud zjištění o nezákonném důkazu učiní nadřízený orgán i proti názoru podřízeného orgánu a takovéto rozhodnutí nabyde právní moci.
Domnívám se, že v zájmu zajištění objektivity a zákonnosti při novém rozhodování by neplatné důkazy neměly být vůbec k dispozici orgánům činným v trestním řízení.
Zajištění dalšího postupu za takovéto situace v trestním řízení vidím ve dvou krocích.
Za prvé odstranit neplatné důkazy z trestního spisu. Zřejmě by muselo dojít k úpravě tr. řádu, případně nižších právních norem upravujících vedení spisu. Postižené důkazy by měly být fyzicky ze spisu vyjmuty a možná protokolárně zničeny. Může vyvstat námitka, že by se s nimi již nemohla seznámit vyšší instance trestního řízení, která by je mohla uznat opět za platné. Pokud by nastala takováto situace, musela by se prostě respektovat právní moc rozhodnutí o neplatnosti.
Za druhé, aby neplatnými důkazy nebyla zatížena mysl orgánů tr. řízení pro další rozhodování, mohla by takováto situace být dalším důvodem pro odejmutí věci doposud rozhodujícímu orgánu a přikázána jinému. Ten by neměl mysl zatíženou předchozím řízením, kde se použily neplatné důkazy. Ustanovení § 262 tr. ř., takovýto postup umožňuje, neboť zakotvuje tzv. volnou úvahu, že odvolací soud může nařídit při vrácení věci její projednání a rozhodnutí v jiném složení senátu. Případně může nařídit projednání a rozhodnutí jiným soudem téhož druhu a stupně v jeho obvodě. Myslím, že takovýto postup by se dal dostatečně vyspecifikovat judikaturou.
Závěrem lze uvést, že naznačené postupy by mohly být drobným podnětem do připravovaného nového trestního řádu.
Diskuze k článku ()