Články

Až na relativně krátké období mezi lety 2012 až 2014, kdy byl souběh funkcí člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance ve firmě obchodním zákoníkem výslovně povolen, je souběh funkcí ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu soustavně považován za nepřípustný. K takovému závěru se dospělo i po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 a až doteď byl zákaz souběhu funkcí považován za téměř nezpochybnitelný. Zaběhlou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu však nečekaně nabouralo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu. Pojďme se na jeho závěry podívat zblízka.

Dne 19. října 2016 nabude účinnosti zatím poslední novela[1] českého zákona o ochraně hospodářské soutěže.[2] Novela se týká hned několika oblastí – z části jde o formulační úpravy a uzákonění již existující praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), Novela nicméně přináší i některé zásadní změny přímo se dotýkající práv soutěžitelů.

Nový zákon o veřejných zakázkách - jaké změny přinese dosavadní praxi? To účastníkům na své přednášce v rámci dalšího ročníku konference Právo ve veřejné správě osvětlí Mgr. Lucie Moravčíková, vedoucí právního oddělení společnosti OTIDEA, která se zaměřuje na administraci a poradenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí. Právnímu prostoru shrnula zásadní aspekty nového zákona o veřejných zakázkách v pěti odpovědích.

Vypořádání spoluvlastnictví je v českém právu stále aktuální otázkou. Od roku 2014 byly do českého právního řádu zavedeny některé nové instituty (jako například odklad vypořádání spoluvlastnictví) a byla vydána některá poměrně zásadní soudní rozhodnutí. Tento článek se zaměřuje právě na tyto nové poznatky.

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení?

"Myslím si, že rozumný politik, úředník nebo manager v čele zveřejňující instituce si bude umět spočítat, že právní rizika spojená s takovým postupem jsou příliš vysoká," poznamenává ke zveřejňování "začerněných" smluv Mgr. Martin Fadrný, který se podílel na přípravě analýz a stanovisek k jednotlivým zněním návrhu zákona o registru smluv v průběhu jeho projednávání. Na letošním ročníku konferece Právo ve veřejné správě vystoupí s příspěvkem "Registr smluv v praxi".

Nové a dlouho očekávané nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, označované zkráceně jako eIDAS („Nařízení“), přineslo bez velké pozornosti veřejnosti a médií od 1. července 2016 zásadní proměnu zejména v oblasti elektronické identifikace a autentizace.

Dalo by se říci, že právo módního průmyslu je mezi právními odvětvími ještě nedospělé a nezkušené. Je vlastně pořád tak trochu v plenkách. Už teď je ale jasné, že jeho plenky jsou určitě značkové a rozhodně budou stát hodně peněz. Módní průmysl se totiž stále rozvíjí a ve sporech, které v něm vznikají, jde zpravidla o velké částky peněz.

České insolvenční řízení patří k těm, které jsou z hlediska povinného sdělování informací opravdu velmi transparentní. Jak je asi vcelku známo, insolvenční zákon spolu s dalšími předpisy dohromady zajišťuje velmi široké informování zainteresované i nezainteresované veřejnosti o každém insolvenčním řízení v zemi.

Pokud plátce DPH, který má v ČR sídlo či provozovnu, zaplatí DPH v jiném členském státě, má možnost požádat o její vrácení, a to za podmínek stanovených v § 82 zákona o dani z přidané hodnoty. Podmínkou je podání žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na tento portál plátci přidělí místně příslušný finanční úřad.

Dne 1. října 2016 nabyl účinnosti nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále jen „ZZVZ“), který nahrazuje stávající, dnes již v mnoha ohledech obsoletní, zákon o veřejných zakázkách. Primárním účelem ZZVZ je implementace nových zadávacích směrnic EU přijatých v roce 2014. Zákon by měl rovněž zjednodušit a zefektivnit celý proces zadávání veřejných zakázek a snížit administrativní zátěž jak pro zadavatele, tak i dodavatele.

K pozitivům aktuální politické situace v České republice bezesporu patří neustálé testování mantinelů demokracie a právního státu. Aktuálně je tímto testem rozpor odborníků v otázce prezidentovy občanskoprávní imunity neboli indemnity.

Častým jevem v českém podnikatelském prostředí jsou firmy fungující jako tzv. „one man show“, tedy společnosti, u kterých je jak vlastnictví, tak řízení a často i know how soustředěno do rukou jediného člověka – otce zakladatele. V případě úmrtí tohoto otce zakladatele však pro společnost zpravidla nastávají velké, často až fatální komplikace.

Dne 29. dubna 2016 vstoupil v platnost nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti 1. října 2016 (dále jen „ZoZVZ“). Zákon implementuje do českého právního řádu nové evropské směrnice o zadávání veřejných zakázek a koncesí. Proces zadávání je, stejně jako v předchozí a současné úpravě, postaven na principech rovného zacházení, zákazu diskriminace, přiměřenosti a transparentnosti a předcházení střetu zájmů.

O závazkovém právu ve světle rekodifikace byla řeč s JUDr. Danou Ondrejovou, Ph.D., která působí jako odborná asistentka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty MU, jako advokátka a také jako rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Je také autorkou či spoluautorkou řady publikací o ochodním právu či hospodářské soutěži. Vystoupí rovněž na letošním ročníku konference Právo ve veřejné správě, a to s příspěvkem "Vybrané (stále) problémové otázky zavázkového práva podle (N)OZ".

Zlepší se radikálně transparentnost při zadávání veřejných zakázek? Pomůže nový zákon malým a středním podnikům se jich účastnit? Budou hrát větší roli při hodnocení necenová kritéria? Či zákon diskriminuje české firmy a již nyní v sobě skrývá korupční potenciál? Tato a další témata diskutovali účastníci letošního VII. ročníku odborné konference OTIDEA k veřejným zakázkám pod názvem „Nový zákon – budiž světlo?“.

V oblasti IT se právník dříve či později setká s požadavkem na přípravu licenčních podmínek k vznikajícímu softwaru. Takový požadavek nemusí nutně znamenat, že se od Vás očekává z rukávu vysypat License Terms and Conditions obdobného rozměru, jako má Google nebo Microsoft. Ve skutečnosti mohou vhodná licenční ujednání obsahovat jen několik málo písmen (např. GPL, MPL nebo CC BY). Nejobtížnější úkol spočívá ve stanovení, o jakou licenci se má jednat, jaké jsou potřeby našeho klienta a jaký je jeho záměr. Najít pojítko mezi potřebou IT a právními možnostmi může pomoci tento článek.

Zejména členové statutárních orgánů by měli před přijetím funkce v obchodní korporaci nejdříve zkoumat rozsah své odpovědnosti, sankce, které hrozí za porušení povinností, a podmínky, při jejichž splnění vzniká povinnost k náhradě škody.

Justiční ping-pong, toť novinářská zkratka pro opakované zrušení rozhodnutí nalézacího soudu tím apelačním a vrácení věci k novému projednání. Zároveň i díky komentářům politiků, třeba i pana prezidenta, se právě tento jev výkonu spravedlnosti stal jistým symbolem neefektivnosti soudní moci.

V nedávné době bylo zveřejněno rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2016, sp. zn. 22 Cdo 4366/2015, ve kterém se Nejvyšší soud opětovně vyjadřoval k otázce konkurence dvou věcných břemen zřízených k téže nemovitosti. Jednalo se o spor, zda lze za trvání věcného břemene doživotního bezplatného užívání nemovitosti zřídit jiné věcné břemeno, jehož předmětem by bylo doživotní bezplatné (spolu)užívání téže nemovitosti ve prospěch další osoby.

Náklady na reprezentaci jsou pravděpodobně nejznámějším nedaňovým nákladem. Bývají rovněž mnohdy terčem úředníků státní správy v rámci daňových kontrol. V praxi tak správci daně vylučují z daňově uznatelných nákladů jakékoliv náklady na večírky, mimopracovní setkání, teambuilding apod. s odkazem, že se jedná o náklad na reprezentaci. Je však pojem reprezentace tak samozřejmým? V následujícím článku bychom se rádi zaměřili na úskalí této oblasti.

Vysílání zaměstnanců je situace, kdy zaměstnanec jménem svého zaměstnavatele vykonává na území jiného členského státu (dále JČS) práci pro svého tuzemského zaměstnavatele pod jeho jménem. Vysílání zaměstnanců upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Či snad právo v zajetí literatury? Cestou práva se vydalo nespočet skvělých a významných literárních autorů. Někteří na ní zůstali, jiní z ní sešli. A hrstce z nich se podařilo převést právo do čtivé formy. Mnozí z nich začínali jako právníci a skončili jako literární mágové. Mezi velikány tohoto řádu patří bezesporu i jméno John Mortimer a Erle Stanley Gardner.

V současné době se stále častěji rozmáhá trend podepisování smluv takzvaným dynamickým biometrickým podpisem. O dynamický podpis se jedná tehdy, kdy ke smlouvě kontrahent připojí svůj podpis na elektronické podložce a biometrická data jsou následně připojena k dokumentu. Spotřebitelé, a nejen ti, mnohdy váhají, zda má takovýto druh podpisu stejnou váhu, jako by došlo k podpisu na klasický list papíru.

Další kapitola z dílny ministerstva spravedlnosti se dotýká problému, který skutečně existuje, volá po razantním řešení, nicméně se obávám, že zákonodárcem případně zvolené řešení může být velmi obtížně předvídatelné. Toto téma totiž na první pohled každý chápe, každý mu rozumí a velmi rychle si připraví vlastní, co nejoriginálnější řešení, jen aby v neděli v poledne zase v televizi mohl plamenně debatovat.