Nečekaný návrat zákonného předkupního práva u nemovitostí
Novela občanského zákoníku navrací spoluvlastníkům nemovitostí zákonné předkupní právo.
Značnou pozornost veřejnosti svého času vzbudila skutečnost, že „nový“ občanský zákoník nepřevzal původní úpravu zákonného předkupního práva spoluvlastníků, které tak k 1. lednu 2014 v zásadě (až na výjimky) zaniklo. Autoři občanského zákoníku odůvodnili zrušení zákonného předkupního práva zejména smluvní volností stran, kdy občanský zákoník ponechává případné zřízení předkupního práva na dohodě spoluvlastníků.
V důsledku přijetí tzv. technické novely občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) se však s účinností od 1. ledna 2018 zákonné předkupní právo spoluvlastníků vrací do českého právního řádu. Jeho podoba je přitom prakticky stejná jako za původní právní úpravy. Týká se však pouze nemovitostí, zatímco u movitých věcí přijatá novela naopak zákonné předkupní právo spoluvlastníků zcela ruší.
Od 1. ledna 2018 tak bude platit, že pokud spoluvlastník převádí spoluvlastnický podíl na nemovitosti, mají k němu ostatní spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (manžel, rodič, sourozenec, apod.), a to i v případě bezúplatného převodu jako je např. darování. Při porušení předkupního práva se může spoluvlastník, jehož předkupní právo bylo porušeno, domáhat na nabyvateli spoluvlastnického podílu, aby mu podíl nabídl ke koupi za stejných podmínek, za jakých jej nabyl od původního spoluvlastníka. Pokud tak nabyvatel neučiní, lze tuto povinnost vynucovat i soudní cestou.
Přijatá novela tak ve vztahu k nemovitostem představuje návrat zpět před účinnost současného občanského zákoníku. Je však otázkou, zda byl takto výrazný zásah do nedávno rekodifikovaného občanského práva nezbytný, když časté změny právní úpravy mají negativní vliv na právní jistotu osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



