Rozhovor: Pavla Fučíková - Věřím v českou justici
O nedávném snížení exekutorského tarifu a připravované ústavní stížnosti byla řeč s Mgr. Pavlou Fučíkovou, prezidentkou Exekutorské komory České republiky a soudní exekutorkou v Ostravě.
Exekutorská komora mluví o tom, že tarifní vyhláška odporuje Ústavě ČR. Proč?
Primárním argumentem pana ministra Pelikána a důvodem ke snížení tarifu není úspora pro dlužníka, ale jeho názor, že si vyděláváme moc. A tak se určité skupině rozhodl bez ohledu na podmínky, za kterých poskytují službu, snížit příjmy. K tomu se přidala opakovaná vyjádření pana ministra o tom, že je exekutorů moc a že by bylo dobré jejich počet snížit. Ministr však nemůže ze zákona snižovat počty exekutorů, a tak se dle našeho názoru uchýlil k tomu, že bude vytvářet na exekutorské úřady silný ekonomický tlak, který vyústí k ukončení činnosti mnoha z nás. Ministr ovlivňuje odměny exekutorů prostřednictvím tarifní vyhlášky, na což má ostatně zákonné právo. Měl by však s tímto právem zacházet obezřetně a při nastavování odměňování neignorovat fakta, která zaznívají i z tak renomovaných úst, jako jsou členové pracovních komisí Legislativní rady vlády. Nepřiměřeným ekonomickým nátlakem mění podnikatelské prostředí exekutorů, jehož pravidla jsou zaručena Listinou základních práv a svobod. A právě v tomto momentu spatřujeme protiústavnost ministrových kroků.
EK ČR nemůže sama podat stížnost na Ústavní soud, jaké konkrétní kroky tedy nyní činíte a plánujete?
Máte úplnou pravdu, při podání stížnosti jsme závislí na zákonodárcích a musím podotknout, že bude velice těžké politiky přesvědčit, že snížením našich odměn došlo k porušení Ústavy ČR a že je nutné tento sporný krok ministra spravedlnosti nechat náležitě posoudit Ústavní soudem. Politici totiž většinou získávají kritikou exekutorů politické body a je potom otázkou, jak se postaví k veřejné podpoře právního názoru Exekutorské komory. Navíc v době, kdy se blíží volby. Musím ale přiznat, že se situace v tomto směru výrazně zlepšila a věřím, že je dokážeme přesvědčit o správnosti našeho postoje. Takže napneme všechny síly, abychom ústavní stížnost dokázali iniciovat. I proto na přípravě stížnosti spolupracujeme s erudovanými ústavními právníky.
Existuje nějaká jiná možnost podání ústavní stížnosti?
Nepodaří-li se iniciovat podání ústavní stížnosti prostřednictvím zákonodárců, existuje cesta konkrétního přezkumu rozhodování o nákladech exekuce, vyvolaného námitkovým řízením v konkrétní exekuční věci. Ani tato cesta není bez obtíží a má svá úskalí, ale je to způsob, jak se pokusit podmínky nové tarifní vyhlášky změnit.
A jak myslíte, že Vaše stížnost dopadne?
Musím zdůraznit, že věřím v českou justici, to znamená, že věřím také v kvalitní rozhodování Ústavního soudu. Kdybychom nevěřili, že je tarifní vyhláška protiústavní, tak se do stížnosti samozřejmě pouštět nebudeme. Občas jsme svědky událostí, při nichž politická moc zasahuje do oblastí, které jí nepřísluší, a poté přichází jako korektiv moc soudní, aby tyto situace vyvážila a napravila. Takže chci věřit, že náš pohled na věc, co se týká tarifní vyhlášky odměn exekutorů, bude Ústavním soudem potvrzen.
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.



