Články s tagem: stavební povolení

Aplikace nových technických požadavků na výstavbu, zejména minimálních šířek veřejných prostranství, vyvolává v praxi řadu interpretačních problémů.

Brno 27. února (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství.

Na sklonku roku nová vláda představila další novelu stavebního zákona, jejímž deklarovaným cílem je zrychlení povolovacích procesů, zejména u složitějších stavebních záměrů. Ambicí zákonodárce je, aby tyto stavby získaly povolení v horizontu jednoho roku. Tento záměr reaguje na dlouhodobou kritiku délky stavebních řízení, která je v českém prostředí vnímána jako strukturální problém s významnými ekonomickými dopady, a to jak v oblasti bytové výstavby, tak u strategických infrastrukturních projektů.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě. Jedině přímo v terénu, kupříkladu na místě budoucí stavby v procesu jejího povolování, nebo na staveništi při kontrole provádění stavby, případně již v dokončené stavbě při její kolaudaci nebo změně užívání, může stavební úřad spolehlivě ověřit tvrzení uvedená ve stavebníkově žádosti a jejích přílohách (v projektové dokumentaci aj.), nebo v jiném podnětu[1], kterým se stavební úřad zabývá.

Správní orgány na úseku veřejné stavební správy obecně přikládají svým úkonům prováděným v terénu vysokou důležitost, a to především v souvislosti s naplňováním zásady materiální pravdy při rozhodování ve výstavbě.

NSS opět potvrdil, že vydání povolení stavebního záměru na základě neplatných stanovisek vlastníků infrastruktury může být důvodem pro jeho zrušení.

Při plánování výstavby – ať už rodinného domu, developerského projektu nebo průmyslového areálu – se stavebník setká s celou řadou právních požadavků. Od 1. ledna 2024 k nim neoddělitelně patří také tzv. jednotné environmentální stanovisko (JES) a v některých případech i posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Oba tyto nástroje mají významný vliv na to, zda a kdy vůbec může být stavba povolena.

Zastupitelstvo Středočeského kraje předložilo nedávno Poslanecké sněmovně návrh zákona (novela stavebního zákona), který navrhuje, aby za změnu pozemku na stavební jeho vlastník hradil poplatek.

Nový stavební zákon přinesl povinnost používat digitální informační systémy při územním plánování a povolování staveb. Tyto systémy však stále vykazují řadu chyb, které komplikují procesy a mohou způsobit škody stavebníkům, obcím i dalším osobám.

Můj příspěvek o změnách v požadavcích na výstavbu a v povolování staveb se bude skládat ze dvou částí – hmotného práva a procesu povolování včetně institucí.

Praha 20. srpna (ČTK) - Povolování staveb podle původního stavebního zákona v přechodném období do roku 2027 není právně možné. Zároveň ani nemá význam, protože stará legislativa nijak nezjednodušuje povolovací proces.

Máte pozemek a chcete ho rozdělit? V takovém případě se bohužel neobejdete bez souhlasu stavebního úřadu.

Brno 8. března (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) dvěma rozhodnutími upozornil na pochybení pražských úřadů v řízení o umístění stavby Masaryk Centre 1 u Masarykova nádraží v Praze, kterou na zakázku Penty navrhli architekti z ateliéru Zahy Hadidové.

Zásadní proměnu stavební legislativy přináší v letošním roce nový stavební zákon. Pro veškerou výstavbu vstoupí v účinnost 1. července 2024. Největší, tzv. vyhrazené stavby, již od 1. ledna 2024 povoluje nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Nový stavební zákon, novela liniového zákona, novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a kombinace s takzvanou novelou Lex OZE 1 vytvářejí pro povolování a umisťování větrných a solárních elektráren už od 1. ledna 2024 mix nových podmínek, které by měly realizaci projektů usnadnit a které shrnují v tomto článku Frank Bold Advokáti. Řada projektů nebude například nově potřebovat EIA.

Brno 3. ledna (ČTK) - Část zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která v minulých letech zjednodušila přípravu prioritních dopravních staveb, neodporovala ústavnímu pořádku. Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh na zrušení jedné konkrétní věty, který podal Krajský soud v Ostravě.

Praha 28. prosince (ČTK) - Od 1. ledna příštího roku vstoupí v účinnost nový stavební zákon z roku 2021. Některé novinky, které přináší, začaly platit již letos v červenci, další začnou platit od července 2024.

Brno 9. listopadu (ČTK) - Nejvyšší soud podruhé vyhověl firmě Wind Technology a nařídil opět otevřít spor o náhradu zhruba 265 milionů korun plus úroky za zmařenou stavbu dvou větrných elektráren v katastrálním území Větrov nedaleko Petrovic na Ústecku.

Brno 27. září (ČTK) - Stavební povolení pro dálnici D49 v úseku Hulín-Fryšták ve Zlínském kraji obstálo před správními soudy. Poté, co žalobu odpůrců stavby loni zamítl Městský soud v Praze, neuspěl spolek Egeria ani s kasační stížností.

Podnikáte ve stavebnictví a plánujete rozšířit své pole působnosti na německý trh? Jakým předpisem se bude řídit vaše smlouva o dílo s německým objednatelem? Co všechno si v takové smlouvě můžete upravit ve svůj prospěch? Jak minimalizovat riziko, že vám německý objednatel nezaplatí?

Podnikáte ve stavebnictví a plánujete rozšířit své pole působnosti na německý trh? Nebo už v Německu působíte a chcete si pokrýt záda, abyste se vyhnuli neplatičům či neoprávněné reklamaci vady? Co všechno má obsahovat smlouva o dílo? A podle jakého práva se bude řídit?

Brno 9. srpna (ČTK) - Stavební povolení pro trasu metra D obstálo před Nejvyšším správním soudem (NSS). Zamítl kasační stížnosti Pankrácké společnosti a muže z Kovařovicovy ulice v Praze 4, kteří už dříve neúspěšně zpochybnili stavební povolení u Městského soudu v Praze.

Získat povolení k modernizaci dosluhující větrné elektrárny má být díky novému nařízení Rady EU mnohem rychlejší než doposud. Zdlouhavé povolovací procesy však stále brzdí výraznější rozvoj větrných elektráren v Česku.

Nový stavební zákon ještě ani nenabyl účinnost a již nyní dochází k jeho podstatné novelizaci. Schválila ji Poslanecká sněmovna i Senát a míří na podpis k prezidentovi. Nejdůležitější změny, které jeho aktuální verze oproti stávajícímu zákonu přináší, shrnují Frank Bold Advokáti, kteří stáli u vzniku původní verze návrhu zákona, podíleli se na tvorbě pozměňovacích návrhů a jeho vývoj podrobně sledují.

Dne 22. 5. 2023 podepsal prezident republiky tzv. věcnou novelu nového stavebního zákona z roku 2021, jejíž ambicí je zjednodušení přípravné fáze výstavby a urychlení povolovacích procesů. Ke zrychlení by měly přispět především institut jednotného enviromentálního stanoviska, zavedení důsledného apelačního principu nebo digitalizace stavebního řízení. Nová právní úprava začne pro vyhrazené stavby platit již od 1. ledna 2024.