Digitální amnestie: Dosáhněte odstranění výsledků vyhledávání z Googlu
Internet prý nezapomíná. Jakmile jsou informace jednou nahrány na internet, šíří se jako požár.
To může být pro člověka, jehož osobní údaje se šíří, velmi nepříjemné, zejména pokud jsou tyto – někdy poměrně citlivé – informace i po letech volně přístupné na internetu.
Subjektům osobních údajů proto náleží i tzv. právo být zapomenut, které je jedním z nejostřejších mečů. Jak toto právo funguje, se dozvíte v tomto článku.
Co je právo být zapomenut?
Ne všichni vědí, že mohou požadovat odstranění nebo výmaz výsledků vyhledávání, které obsahují jejich osobní údaje. Tato možnost vychází právě z tzv. práva být zapomenut.
Právo být zapomenut je často ztotožňováno s právem na výmaz,[1] ale ve skutečnosti se týká něčeho jiného. Právo být zapomenut slouží k ochraně jednotlivců před možností trvale vyhledat údaje o nich. Na základě tohoto práva mohou lidé požadovat odstranění určitých záznamů spojených s jejich jménem z vyhledávače (např. z Googlu, Seznamu, Yahoo atd.).
Asi nejslavnější rozhodnutí k tomuto tématu vydal ESD ve věci Google Spain.[2] Španělský občan zažaloval Google Spain a Google Inc. proto, že se na jejich vyhledávači při zadání jeho jména objevovala zpráva o jeho finančních potížích z roku 1998. Podle jeho názoru byl obsah zprávy v souladu se skutečností, nicméně to, že Google zobrazuje odkazy na léta staré skutečnosti, bylo v rozporu s jeho právem na ochranu osobních údajů.
ESD dospěl mj. k závěru, že je třeba vycházet z toho, že zájem na anonymitě dotčené osoby obecně převažují nad ekonomickým zájmem provozovatele vyhledávače a také nad zájmem veřejnosti na nalezení informací při vyhledávání na základě jména dotčené osoby. To ovšem neplatí, pokud je dotyčná osoba osobou veřejného zájmu (tj. častěji se pohybuje na očích veřejnosti, popř. existuje jiný veřejný zájem pro to, aby veřejnost dotyčnou osobu znala). V daném konkrétním případě dospěl ESD k závěru, že na zveřejnění 16 let starých příspěvků o dotčeném muži veřejný zájem není, a proto musí být tyto příspěvky vymazány.
Kdy mohu využít právo být zapomenut?
Právo být zapomenut máte vždy, pokud právo na Vaše vymazání z výsledků vyhledávání převažuje nad jinými zájmy, které mohou být dotčeny. Ve prospěch vymazání zpravidla hovoří Vaše osobnostní práva. Roli však mohou hrát i další práva, jako např. právo na resocializaci odsouzených pachatelů trestných činů. Po určité době totiž mohou mít i pachatelé oprávněný zájem na tom, aby je jejich (drobný) přešlap nepronásledoval po zbytek života. V zásadě platí, že čím citlivější jsou zveřejněné údaje a čím dříve k incidentu došlo, tím větší váhu musíme přikládat právům dotčeného jednotlivce.
Proti právům dotčených osob může stát zájem veřejnosti na informace. Zejména v případě seriózního novinářského zpravodajství o tématech veřejného zájmu musí často práva dotčeného jednotlivce tomuto zájmu ustoupit. Zohledňovat musíme i svobodu projevu a podnikání.
Jak mohu uplatnit své právo na vymazání?
Google Vám umožňuje, abyste online vyplnili a odeslali žádost o uplatnění práva být zapomenut. Tuto žádost Google přezkoumá a rozhodne, jestli inkriminované výsledky odstraní, nebo ne.
Pokud Google Vaší žádosti nevyhoví, zbývá jediná možnost, a sice domáhat se Vašich práv soudní cestou. Cca 95 % žalob opírajících se o právo být zapomenut se podává právě proti Googlu. Dobrou zprávou je, že společnost Google obecně můžete zažalovat i přes českými soudy. Soudy přitom musí zohlednit kolidující práva (viz výše). Vnitrostátní soudy se případně mohou obrátit také na Soudní dvůr EU s otázkami týkajícími se výkladu evropského práva.
Když mi Google nebo soud vyhoví, stačí to k tomu, aby informace o mně zmizely z internetu?
Ne, provozovatel vyhledávače odstraní pouze výsledky vyhledávání pro určitý vyhledávací výraz.
Pokud chcete, aby zmizel nejen výsledek vyhledávání, ale i údaje na odkazované internetové stránce, musíte se obrátit také na provozovatele příslušné webové stránky.
Pro dotčené osoby je nicméně již vymazání výsledků na Googlu velkým přínosem. To, co se nezobrazí na Googlu, už většina lidí na internetu nenajde.
Závěr
Každý, kdo se dostal do povědomí veřejnosti, zejména prostřednictvím tisku, obvykle zanechal také „stopy“ ve vyhledávačích typu Google a na internetu obecně. Tyto stopy jsou dnes mnohem snáze k nalezení než dříve v novinových archivech. Ovšem právo být zapomenut nám dává alespoň určitou možnost ovlivnit to, co zůstane veřejně dostupné a co bude zapomenuto.
„Paměť“ internetu nám může přinést přínosy, jako je rychlý přístup k informacím všeho druhu, ale také může představovat potenciální hrozbu pro naše soukromí a naši reputaci. Právo být zapomenut nám umožňuje najít rovnováhu a zajistit, že údaje o nás nebudou veřejně dostupné navěky.
Pokud se někdy na internetu setkáte s citlivými informacemi o své osobě, mějte na paměti, že právo být zapomenut může být nástrojem, který Vám pomůže.
[1] Obecně musí být Vaše údaje vymazány vždy, když bylo plně dosaženo účelu, pro který byly údaje zpracovávány a uchovávány, nebo když předmětného účelu již dosáhnout nelze. To je podstatou práva na výmaz. Rozdíl mezi právem na výmaz a právem být zapomenut spočívá v tom, že právo na výmaz začíná u správce údajů, který údaje shromáždil, zatímco právo být zapomenut se vztahuje i na třetí strany. V případě práva být zapomenut musí odpovědná osoba (často vydavatel tisku apod.), která údaje zveřejnila, zajistit, aby odkazy odstranily také třetí strany. Subjekt údajů může na základě práva být zapomenout podniknout kroky i proti vyhledávačům.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
