Digitální amnestie: Dosáhněte odstranění výsledků vyhledávání z Googlu
Internet prý nezapomíná. Jakmile jsou informace jednou nahrány na internet, šíří se jako požár.
To může být pro člověka, jehož osobní údaje se šíří, velmi nepříjemné, zejména pokud jsou tyto – někdy poměrně citlivé – informace i po letech volně přístupné na internetu.
Subjektům osobních údajů proto náleží i tzv. právo být zapomenut, které je jedním z nejostřejších mečů. Jak toto právo funguje, se dozvíte v tomto článku.
Co je právo být zapomenut?
Ne všichni vědí, že mohou požadovat odstranění nebo výmaz výsledků vyhledávání, které obsahují jejich osobní údaje. Tato možnost vychází právě z tzv. práva být zapomenut.
Právo být zapomenut je často ztotožňováno s právem na výmaz,[1] ale ve skutečnosti se týká něčeho jiného. Právo být zapomenut slouží k ochraně jednotlivců před možností trvale vyhledat údaje o nich. Na základě tohoto práva mohou lidé požadovat odstranění určitých záznamů spojených s jejich jménem z vyhledávače (např. z Googlu, Seznamu, Yahoo atd.).
Asi nejslavnější rozhodnutí k tomuto tématu vydal ESD ve věci Google Spain.[2] Španělský občan zažaloval Google Spain a Google Inc. proto, že se na jejich vyhledávači při zadání jeho jména objevovala zpráva o jeho finančních potížích z roku 1998. Podle jeho názoru byl obsah zprávy v souladu se skutečností, nicméně to, že Google zobrazuje odkazy na léta staré skutečnosti, bylo v rozporu s jeho právem na ochranu osobních údajů.
ESD dospěl mj. k závěru, že je třeba vycházet z toho, že zájem na anonymitě dotčené osoby obecně převažují nad ekonomickým zájmem provozovatele vyhledávače a také nad zájmem veřejnosti na nalezení informací při vyhledávání na základě jména dotčené osoby. To ovšem neplatí, pokud je dotyčná osoba osobou veřejného zájmu (tj. častěji se pohybuje na očích veřejnosti, popř. existuje jiný veřejný zájem pro to, aby veřejnost dotyčnou osobu znala). V daném konkrétním případě dospěl ESD k závěru, že na zveřejnění 16 let starých příspěvků o dotčeném muži veřejný zájem není, a proto musí být tyto příspěvky vymazány.
Kdy mohu využít právo být zapomenut?
Právo být zapomenut máte vždy, pokud právo na Vaše vymazání z výsledků vyhledávání převažuje nad jinými zájmy, které mohou být dotčeny. Ve prospěch vymazání zpravidla hovoří Vaše osobnostní práva. Roli však mohou hrát i další práva, jako např. právo na resocializaci odsouzených pachatelů trestných činů. Po určité době totiž mohou mít i pachatelé oprávněný zájem na tom, aby je jejich (drobný) přešlap nepronásledoval po zbytek života. V zásadě platí, že čím citlivější jsou zveřejněné údaje a čím dříve k incidentu došlo, tím větší váhu musíme přikládat právům dotčeného jednotlivce.
Proti právům dotčených osob může stát zájem veřejnosti na informace. Zejména v případě seriózního novinářského zpravodajství o tématech veřejného zájmu musí často práva dotčeného jednotlivce tomuto zájmu ustoupit. Zohledňovat musíme i svobodu projevu a podnikání.
Jak mohu uplatnit své právo na vymazání?
Google Vám umožňuje, abyste online vyplnili a odeslali žádost o uplatnění práva být zapomenut. Tuto žádost Google přezkoumá a rozhodne, jestli inkriminované výsledky odstraní, nebo ne.
Pokud Google Vaší žádosti nevyhoví, zbývá jediná možnost, a sice domáhat se Vašich práv soudní cestou. Cca 95 % žalob opírajících se o právo být zapomenut se podává právě proti Googlu. Dobrou zprávou je, že společnost Google obecně můžete zažalovat i přes českými soudy. Soudy přitom musí zohlednit kolidující práva (viz výše). Vnitrostátní soudy se případně mohou obrátit také na Soudní dvůr EU s otázkami týkajícími se výkladu evropského práva.
Když mi Google nebo soud vyhoví, stačí to k tomu, aby informace o mně zmizely z internetu?
Ne, provozovatel vyhledávače odstraní pouze výsledky vyhledávání pro určitý vyhledávací výraz.
Pokud chcete, aby zmizel nejen výsledek vyhledávání, ale i údaje na odkazované internetové stránce, musíte se obrátit také na provozovatele příslušné webové stránky.
Pro dotčené osoby je nicméně již vymazání výsledků na Googlu velkým přínosem. To, co se nezobrazí na Googlu, už většina lidí na internetu nenajde.
Závěr
Každý, kdo se dostal do povědomí veřejnosti, zejména prostřednictvím tisku, obvykle zanechal také „stopy“ ve vyhledávačích typu Google a na internetu obecně. Tyto stopy jsou dnes mnohem snáze k nalezení než dříve v novinových archivech. Ovšem právo být zapomenut nám dává alespoň určitou možnost ovlivnit to, co zůstane veřejně dostupné a co bude zapomenuto.
„Paměť“ internetu nám může přinést přínosy, jako je rychlý přístup k informacím všeho druhu, ale také může představovat potenciální hrozbu pro naše soukromí a naši reputaci. Právo být zapomenut nám umožňuje najít rovnováhu a zajistit, že údaje o nás nebudou veřejně dostupné navěky.
Pokud se někdy na internetu setkáte s citlivými informacemi o své osobě, mějte na paměti, že právo být zapomenut může být nástrojem, který Vám pomůže.
[1] Obecně musí být Vaše údaje vymazány vždy, když bylo plně dosaženo účelu, pro který byly údaje zpracovávány a uchovávány, nebo když předmětného účelu již dosáhnout nelze. To je podstatou práva na výmaz. Rozdíl mezi právem na výmaz a právem být zapomenut spočívá v tom, že právo na výmaz začíná u správce údajů, který údaje shromáždil, zatímco právo být zapomenut se vztahuje i na třetí strany. V případě práva být zapomenut musí odpovědná osoba (často vydavatel tisku apod.), která údaje zveřejnila, zajistit, aby odkazy odstranily také třetí strany. Subjekt údajů může na základě práva být zapomenout podniknout kroky i proti vyhledávačům.
Další články
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.




