Změny v zákoně o pobytu cizinců a v zákoně o občanských průkazech v České republice
Na začátku srpna 2021 došlo (zákonem č. 274/2021 Sb.) k rozsáhlým změnám v zákoně o pobytu cizinců v České republice (zákon č. 326/1999 Sb.).
Týkají se mimo jiné cizinců z EU a Britů po brexitu, nových průkazů totožnosti, problematiky zdravotního pojištění a úrovně jazykových zkoušek. Současně vstoupil v platnost zcela nový zákon o občanských průkazech (zákon č. 269/2021 Sb.).
Zákon o pobytu cizinců upravuje velmi nesystematicky zároveň postavení občanů EU a jejich rodinných příslušníků i cizinců ze třetích zemí. Zatímco práva občanů EU vyplývají přímo z evropských smluv a některých směrnic, práva cizinců ze třetích zemí jsou spíše záležitostí klasické prevence nebezpečí. Změny od srpna 2021 se týkají zcela jiných otázek:
- Status občanů Velké Británie po brexitu: zde je rozhodným datem 31. 12. 2020, tj. konec přechodného období po brexitu. Britové, kteří měli povolení k pobytu do tohoto data, budou i v budoucnu považováni za občany EU. Všichni, kteří budou mít povolení k pobytu po tomto datu, budou považováni za občany třetích zemí, jako např. Rusové, Vietnamci nebo Jihoameričané;
- Blízcí rodinní příslušníci občanů EU a Velké Británie jsou definováni a zvýhodněni v § 15a a § 15b zákona o pobytu cizinců;
- Všichni cizinci, včetně občanů EU, budou mít od roku 2022 povinnost vyměnit si dosavadní potvrzení o pobytu v ČR za biometrické průkazy totožnosti a „registraci“ (poplatek 200 Kč, tj. cca 8 EUR v tzv. kolkových známkách);
- Úroveň A1 znalosti českého jazyka již není dostačující pro podání žádosti o povolení k trvalému pobytu, od 1. 9. 2021 je vyžadována úroveň A2. Tato změna bude pravděpodobně pro mnoho cizinců na cestě k českému občanství obtížnou překážkou, neboť podmínkou pro jeho získání je pětiletý pobyt s povolením k trvalému pobytu. Pro udělení občanství je nutná další zkouška z českého jazyka a českých reálií;
- Poněkud skrytě – v novém § 170d – se poprvé zavádí nový postup pro osoby bez státní příslušnosti. Tento postup dosud v českém právu chyběl, ačkoli Česká republika ratifikovala již v roce 2004 Úmluvu OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954.;
- Zákon o cizincích nyní obsahuje pravidla pro zdravotní pojištění novorozenců – ti jsou pojištěni společně s matkou paušální částkou;
- Cizinci ze zemí mimo EU musí mít při vstupu do ČR povinné zdravotní pojištění od VZP (objem ročně pro VZP: do jedné miliardy Kč). Z hlediska regulace je dobrodružné a odpovídá to spíše praxi zemí jako je Bělorusko, Rusko, Venezuela nebo Čínská lidová republika, že jedna pojišťovna se zjevně dobrými vazbami na zákonodárce a/nebo ministerstvo vnitra je ze zákona kvazi monopolizována, ačkoli tyto pojišťovací služby by mohly poskytovat i jiné pojišťovny v ČR nebo z EU. Toto ustanovení je v rozporu s evropským právem, konkrétně s volným pohybem služeb podle článku 56 SFEU;
- Nový zákon o průkazech totožnosti transponuje evropské požadavky. Čeští občané s pobytem mimo Českou republiku mohou nyní požádat o vydání českého občanského průkazu. Údaje v občanském průkazu jsou předepsané, ale do českých občanských průkazů nelze zapisovat zahraniční adresy, jak to již dělá řada zemí EU. Nesmyslná česká praxe přihlašování zahraničních Čechů na fiktivních adresách v ČR, např. na cizineckých úřadech, obecních úřadech či hlavních nádražích, bude tedy pravděpodobně pokračovat.
Souhrnně lze říci, že český zákon o pobytu cizinců nebyl zjednodušen a jeho úprava byla zpřísněna. Současně došlo ke zpřísnění azylového zákona, včetně omezení možnosti využití právní cesty.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



