Nová pravidla v Německu a v ČR v době slábnoucí pandemie
Systém pravidel pro vstup do země a vycestování je v době slábnoucí pandemie čím dál méně přehledný.
Systém pravidel pro vstup do země a vycestování je v době slábnoucí pandemie čím dál méně přehledný. V Německu nahradilo od 13. května 2021 jednotné spolkové nařízení o vstupu do země různorodá pravidla jednotlivých spolkových zemí, v České republice se pravidla pro vstup od 15. května 2021 uvolnila díky nařízení ministerstva zdravotnictví, avšak problematika se teď od prokazování pomocí testů přesouvá k prokazování očkování. K tomu zatím chybí jednotná úprava na úrovni EU, o které se však intenzivně jedná a má být hotová do léta. Kromě toho od roku 1962 existuje jednotný formát Světové zdravotnické organizace (WHO).
S platností od 13. května 2021 nově stanovuje pravidla pro vstup do Německa spolkové nařízení o vstupu do země a sjednocuje tak na celoněmecké úrovni oznamovací povinnost (elektronické nahlášení), povinnost izolace (karanténa) a povinnost prokazování (předložení testu na koronavirus) (k situaci v únoru 2021 – viz clánek “ Česká republika: Přicestování a vycestování v době koronaviru (aktualizace k 15. 2. 2021) - https://www.bnt.eu/cs/?option=com_content&view=article&id=3157&catid=219). Oznamovací povinnost a povinnost karantény nebo prokázání se testem při návštěvě do 72 hodin je však prakticky zrušena (s výjimkou uvedenou v § 6 odst. 1 bod 11) a většina pravidel platí pouze do 30. června 2021. Např. u Německého velvyslanectví v Praze jsou proto informace již pouze stručné: https://prag.diplo.de/cz-de/aktuelles/-/2449018.
Právě prokázání se testem však v novém nařízení není jasně definováno, a kromě toho je kvůli různým odkazům nesrozumitelné (§ 5 Prokázání, bez definice, potom od § 4 odst. 2, věta 1., v § 7 odst. 4, věta 1. a zpět v § 4 odst. 2, věta 2.). Má se jednat o antigenní nebo o PCR-test a v jaké podobě? A jak se prokáže očkování? Také k tomu nařízení mlčí.
Nejasné je to i u českých pravidel, která byla nyní nově vydána s účinností od 15. května 2021 Ministerstvem zdravotnictví (Opatření ze 14. května 2021 - deset stran textu nařízení a dvacet dva stran odůvodnění. Upřímně řečeno, při tomto rozsahu pravidel, u kterých převažuje stále více kvantita nad kvalitou, již pro českého ani cizího občana není srozumitelné, co vlastně platí). Pravidla pro vstup do České republiky se uvolnila a zcela uvolněna byla pro osoby s kompletním očkováním očkovací látkou povolenou v EU (tedy např. Biontech/Pfizer, Moderna nebo AstraZeneca, ne však Sputnik V nebo Sinovac). Tyto osoby s kompletním očkováním v České republice mají nyní stejné postavení jako očkované osoby v ostatní státech Visegrádské čtyřky (Polsko, Maďarsko, Slovensko) a v Rakousku, Slovinsku a Německu. Proč je toto privilegium poskytováno z čistě politických (V4, Slovinsko, Německo, Rakousko), ale ne z epidemiologický důvodů (očkování očkovací látkou schválenou v EU kdekoliv, ať už v jiných státech EU jako Estonsko, Lotyšsko, Litva nebo Itálie, Francie, Španělsko nebo také v USA, Velké Británii nebo v Turecku nebo prokázání očkování dle předpisů Světové zdravotnické organizace), není srozumitelné. Problémem je samozřejmě, že prokázání, zvláště elektronické, není dosud vyjasněno ani na úrovni EU, ani na celosvětové úrovni, přesto, že se o tom nyní intenzivně jedná. Platný však je očkovací průkaz WHO, který již téměř 60 let představuje jednotný formát, ovšem pouze analogový. Je ale lepší než nic a je uznáván ve více než 150 zemích.
Výsledným dojmem je, že opatření, jak v Německu, tak v České republice, jsou stále méně transparentní a stále více motivována politicky místo právně nebo epidemiologicky. Kromě toho je vymáhání práva již pouze čistě náhodné, systematicky se dodržování předpisů již nekontroluje.
Zdroj: bnt legal
Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Ochranné opatření (č.j.: MZDR 20599/2020-79/MIN/KAN) z 14.5.2021, účinné od 15.5.2021
Spolkové ministerstvo zdravotnictví Nařízení Německého spolkového sněmu z 12. května 2021, účinné od 13. května 2021, na ochranu před infekčním ohrožením podmíněným vstupem do země s ohledem na Koronavirus SARS-CoV-2 dle zjištění epidemické situace národního rozsahu (CoronaEInreiseV)
Nařízení spolkových zemí, např. Bavorska a Saska, pozbyla platnosti.
WHO-vzor očkovacího průkazu: https://www.who.int/csr/ihr/IVC200_06_26.pdf
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?




