Elektronické prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků v ČR do konce března 2023
Vzhledem k přetrvávající situaci na Ukrajině, prodloužila Evropská rada v říjnu 2022 na návrh Evropské komise platnost rozhodnutí č. 2022/382 o zavedení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků o jeden rok. V návaznosti na to prodloužila poskytování dočasné ochrany o jeden rok, tedy do 31. března 2024, také celá řada dalších evropských států, mezi nimi i Česká republika.
Parlament v polovině ledna schválil novelu zákona č. 65/2022 Sb., podle které jsou zájemci o toto prodloužení povinni provést elektronickou registraci. Elektronická registrace všech držitelů dočasné ochrany do 31. března 2023 je povinná, držitelé dostali dva měsíce casu. Řada dalších zemí EU, s výjimkou Dánska, a evropských zemí, které mají podobný režim, jako jsou Švýcarsko, Norsko, Velká Británie a také Dánsko, prodloužila tuto ochranu také.
Vzhledem k tomu, že v České republice bylo vydáno téměř 450 000 těchto povolení k pobytu („dočasná ochrana“), rozhodl se český zákonodárce zavést povinnost elektronické registrace ukrajinských uprchlíků, a to od 30. ledna 2023 do 31. března 2023. Dočasná ochrana se tak považuje za automaticky prodlouženou do 31. března 2024. Při elektronické registraci každý uprchlík současně požádá o schůzku na příslušném pracovišti Ministerstva vnitra (OAMP) nebo u Krajského asistenčního centra pro uprchlíky z Ukrajiny (KACPU). Uprchlíci si musí do 30. září 2023 nechat vylepit do pasu vízový štítek. Ministerstvo vnitra ČR na tyto předpisy odkazovalo na online semináři 16. ledna 2023 a poté také na svých webových stránkách pro informování ukrajinských uprchlíků – oficiální web je v provozu od 30. ledna 2023.
Uprchlíkům, kteří se elektronicky nezaregistrují do 31. března 2023, hrozí, že od 1. dubna 2023 ztratí dočasnou ochranu. Ti, kteří si nevyzvednou vízový štítek, který je třeba vylepit do pasu do 30. září 2023, se rovněž vystavují riziku ztráty povolení k pobytu.
Ti ukrajinští uprchlíci, kteří nemají titul dočasné ochrany, ale pouze tzv. „vízum strpění“ podle cizineckého zákona (§ 33 zákona č. 326/1999 Sb.), nemusí žádat o schůzku na příslušném pracovišti Ministerstva vnitra (OAMP) a elektronická registrace v jejich případě není nutná. Těmto osobám bude podle OAMP vízum strpění automaticky prodlouženo. Prakticky je však nutné schůzku na OAMP sjednat, aby bylo toto vízum prodlouženo i v pasu.
Obnovení téměř půl milionu povolení k pobytu je pro státní správu velkou výzvou, a mnoho otázek stále zůstává nezodpovězeno. Co se stane v případě propadlého ukrajinského pasu? Co se stane s dětmi, které jsou zapsány v pasech svých rodičů nebo s uprchlíky, kteří nikdy neměli platný ukrajinský pas? České ministerstvo vnitra odmítá všemi prostředky vydávat tzv. české cizinecké pasy uprchlíkům, kteří nemají vůbec žádné platné ukrajinské doklady (nebo doklady ze třetích zemí). Tyto osoby jsou odkazovány na ukrajinské velvyslanectví v Praze, které pasy nevydává (vydává je pouze ukrajinské velvyslanectví ve Varšavě v Polsku). A co se stane s uprchlíky, kteří chtějí změnit vízum strpění na dočasnou ochranu? A co uprchlíci, kteří mají dočasnou ochranu v jiném státě EU (na ty se předmětné prodloužení nevztahuje), ale pobývají v České republice?
I v dalších ohledech zůstává v novele zákona č. 65/2022 Sb., který se zdá být spíše zcela zrušený než novelizovaný, mnoho dalších nezodpovězených otázek. Je vůbec možná změna dočasné ochrany z jedné země EU do jiné země EU, např. z Polska do České republiky, např. v případě sloučení rodiny manželů nebo nezletilých dětí s rodiči? A pokud ano, v jakých případech a za jakých podmínek? A co se stane s těmi uprchlíky, kteří se řádně zaregistrují do 31. března 2023, ale jejichž dočasná ochrana již vypršela z jiných důvodů (např. mají titul v jiné zemi EU, požádali o turecké, kanadské nebo jiné emigrační vízum nebo je obdrželi)?
A v neposlední řadě zůstává zcela nezodpovězena nejdůležitější otázka, a to co se stane s uprchlíky, kteří nestihnou elektronickou registraci do 31. března 2023? Jejich dočasná ochrana vyprší následující den, tedy 1. dubna 2023, ale málokdo bude chtít nebo mít možnost opustit Českou republiku. Co se pak stane s takovými nelegálními uprchlíky? Ty lze těžko vyhostit na Ukrajinu, kde válka stále pokračuje a v tuto chvíli nevypadá, že by se blížila ke konci.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




