Jak jsme pomohli získat EU občanství v době po brexitu
Jedná se o skutečný příběh 21letého občana Velké Británie z Londýna, který chtěl v sezóně 2021/2022 pracovat jako instruktor lyžování v Rakousku a Švýcarsku.
Freddie měl bohužel pouze britské občanství a po skončení přechodného období po brexitu to bylo možné jen s obrovským papírováním. Jeho babička, která také žije v Londýně, se však narodila v Německu v roce 1923. Stephan Heidenhain pro něj a celou jeho rodinu po více než 80 letech od doby, kdy jeho babička musela emigrovat z Berlína, zajistil německé občanství.
V roce 1939 uprchl profesor Oskar Fehr z Berlína se svou ženou a dvěma nezletilými dcerami, mladší z nich byla Kitty Lucie Alice, narozená v prosinci 1923. Prof. Fehr, ročník 1871, jeden z nejznámějších německo-židovských oftalmologů působících ve Virchowově nemocnici (nyní Charité) v Berlíně, byl protižidovskými zákony nacistického Německa vyštván z vlastní kliniky. Jeho poslední věci byly zkonfiskovány v Hamburku při nalodění na loď do Velké Británie krátce před vypuknutím války. Bezprostředně poté byl internován na ostrově Man jako „nepřátelský cizinec“. Když se chtěl vrátit k práci jako zkušený odborník, musel ve svých 70 letech znovu studovat, protože jeho diplomy nebyly ve Velké Británii uznány. V listopadu 1941 se celá rodina stala občany bez státní příslušnosti, když jim bylo odebráno německé občanství a veškerý majetek, který ještě zůstal v Německu, byl zabaven na základě nechvalně známého 11. nařízení k říšskému zákonu o občanství. Prof. Fehr však dokončil studium, znovu začal pracovat na klinice a jako osmdesátiletý ordinoval až do poloviny 50. let. Profesor Fehr a jeho rodina se jako naturalizovaní občané Velké Británie ve Spojeném království úspěšně integrovali.
V říjnu 2021 zprostředkovala společnost bnt žádost Kitty Fehrové, tehdy již 97leté, u německého velvyslanectví v Londýně a Spolkového správního úřadu (BVA) v Kolíně nad Rýnem o udělení německého občanství, přičemž se postarala o vyřízení podkladů k žádosti a archivní rešerše v Německu a ve Spojeném království k doložení podmínek žádosti podle čl. 116 odst. 2 německé ústavy a udržování komunikace s BVA. Ve věku 98 let bylo Kitty, její dceři Helen Glanvilleové, ředitelce londýnské společnosti Hawkeye Media group, která se zabývá školením v oblasti krizových médií, a jejímu vnukovi Freddiemu po 80 letech uděleno německé občanství.
Pokud i vy plánujete získat občanství EU z důvodu práce, brexitu apod., a máte-li vazbu na některou ze zemí EU, např. na Německo, Rakousko, Českou republiku nebo Slovensko, kontaktujte nás. Uvidíme, co pro vás můžeme udělat.
Další články
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.
Limity digitalizace korporátního rozhodování
Prudký rozvoj segmentu informačních a komunikačních technologií přinesl v posledních letech novou realitu, kterou si dříve dokázali představit jen ti největší vizionáři. Na tuto skutečnost se snaží reagovat i právo, avšak – jak už to u něj často bývá – nedaří se mu vždy držet krok s technologickým vývojem.
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.




