Nová rámcová dohoda dle článku 16 Nařízení č. 883/2004 pro tzv. přeshraniční pracovníky na dálku – Možnosti setrvání v systému sociálního zabezpečení v místě zaměstnavatele

S účinností od 1. července 2023 byla uzavřena Rámcová smlouva o čl. 16 nařízení (ES) 883/2004, která umožňuje tzv. přeshraničním pracovníkům na dálku zůstat součástí systému sociálního zabezpečení u zaměstnavatele po delší dobu, tedy až na tři roky.

Senior Associate, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Zaměstnanec, práce, dokumenty
Foto: Fotolia

Pro přeshraniční pracovníky na dálku, tj. zaměstnance pracující z domova (tzv. „na home office“) nebo v rámci tzv. „workation“, vytvořila většina členských států EU a také Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Norsko podle čl. 16 Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) 883/2004 možnost, aby tito přeshraniční pracovníci na dálku zůstali v systému sociálního zabezpečení zaměstnavatele po dobu nejvýše tří let s možností prodloužení, i když mají bydliště v jiné zemi.

Dne 1. července 2023 vstoupila v platnost rámcová dohoda k čl. 16 Nařízení č. 883/2004, tzv. nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení v EU, na jejímž základě tzv. přeshraniční pracovníci na dálku, tj. zaměstnanci na „home office“ nebo na tzv. „workation“ – z angl. „work“ (práce) a „vacation“ (dovolená) – mají možnost zůstat v systému sociálního zabezpečení zaměstnavatele po delší dobu, tzn. po dobu nejvýše tří let, a to i v případě, že mají bydliště v jiné zemi (tato možnost není retroaktivní, tj. nevztahuje se na období před podáním žádosti). Podmínkou pro takovou odůvodněnou žádost je, že práce vykonávaná přeshraničními pracovníky na dálku v zemi jejich bydliště představuje méně než 50 % jejich celkové pracovní doby a že se jedná o zaměstnance (tento model tedy neplatí pro živnostíky nebo osoby samostatně výdělečně činné). Dosud bylo setrvání v systému sociálního zabezpečení zaměstnavatele dočasnou možností v době pandemie COVID-19, nyní se však institucionalizuje.

Základem je úvodní ustanovení v čl. 16 Nařízení Evropského č. 883/2004, na jehož základě byla vytvořena rámcová dohoda, kterou k dnešnímu dni podepsalo pouze 19 členských států EU (chybí jako téměř vždy: Maďarsko, Dánsko, ale také Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko, Bulharsko, Kypr a Řecko a ze států EHP pouze Island). To však znamená, že oblíbené destinace, kde se přeshraniční pracovníci na dálku rádi trvale usazují (např. Španělsko, Portugalsko, Itálie, Chorvatsko a Francie), přičemž ti jsou definováni jako zaměstnanci, kteří vykonávají práci pro zaměstnavatele, ale v jiné zemi, jsou článkem 16 rámcové dohody pokryty.

Detaily jsou velmi technické. Belgie spravuje přístupové listiny k této rámcové dohodě, takže má koordinační úlohu, a proto jsou na internetových stránkách belgické správy sociálního zabezpečení uvedeny vnitrostátní orgány, kterým mohou přeshraniční pracovníci na dálku podávat příslušné žádosti. Pro Německo je příslušným orgánem GKV-Spitzenverband, Deutsche Verbindungsstelle Krankenversicherung – Ausland, pro Českou republiku Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). V souladu s čl. 18 prováděcího Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 se příslušná žádost podává u výše uvedených orgánů, tj. pokud chce zaměstnanec zůstat v systému v Německu nebo v České republice, musí podat žádost u GKV nebo u ČSSZ, tj. u toho systému, ve kterém chce zůstat, přestože má bydliště v jiném státě EU nebo EHP nebo ve Švýcarsku. 

Tato možnost, která je podrobně vysvětlena ve zvláštním memorandu (s několika příklady; toto memorandum je k dispozici na výše zmíněných belgických internetových stránkách), je jistě atraktivní pro některé zaměstnance, kteří pracují pro své zaměstnavatele na „home office“ nebo v rámci „workation“.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články