Nová rámcová dohoda dle článku 16 Nařízení č. 883/2004 pro tzv. přeshraniční pracovníky na dálku – Možnosti setrvání v systému sociálního zabezpečení v místě zaměstnavatele
S účinností od 1. července 2023 byla uzavřena Rámcová smlouva o čl. 16 nařízení (ES) 883/2004, která umožňuje tzv. přeshraničním pracovníkům na dálku zůstat součástí systému sociálního zabezpečení u zaměstnavatele po delší dobu, tedy až na tři roky.
Pro přeshraniční pracovníky na dálku, tj. zaměstnance pracující z domova (tzv. „na home office“) nebo v rámci tzv. „workation“, vytvořila většina členských států EU a také Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Norsko podle čl. 16 Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) 883/2004 možnost, aby tito přeshraniční pracovníci na dálku zůstali v systému sociálního zabezpečení zaměstnavatele po dobu nejvýše tří let s možností prodloužení, i když mají bydliště v jiné zemi.
Dne 1. července 2023 vstoupila v platnost rámcová dohoda k čl. 16 Nařízení č. 883/2004, tzv. nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení v EU, na jejímž základě tzv. přeshraniční pracovníci na dálku, tj. zaměstnanci na „home office“ nebo na tzv. „workation“ – z angl. „work“ (práce) a „vacation“ (dovolená) – mají možnost zůstat v systému sociálního zabezpečení zaměstnavatele po delší dobu, tzn. po dobu nejvýše tří let, a to i v případě, že mají bydliště v jiné zemi (tato možnost není retroaktivní, tj. nevztahuje se na období před podáním žádosti). Podmínkou pro takovou odůvodněnou žádost je, že práce vykonávaná přeshraničními pracovníky na dálku v zemi jejich bydliště představuje méně než 50 % jejich celkové pracovní doby a že se jedná o zaměstnance (tento model tedy neplatí pro živnostíky nebo osoby samostatně výdělečně činné). Dosud bylo setrvání v systému sociálního zabezpečení zaměstnavatele dočasnou možností v době pandemie COVID-19, nyní se však institucionalizuje.
Základem je úvodní ustanovení v čl. 16 Nařízení Evropského č. 883/2004, na jehož základě byla vytvořena rámcová dohoda, kterou k dnešnímu dni podepsalo pouze 19 členských států EU (chybí jako téměř vždy: Maďarsko, Dánsko, ale také Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko, Bulharsko, Kypr a Řecko a ze států EHP pouze Island). To však znamená, že oblíbené destinace, kde se přeshraniční pracovníci na dálku rádi trvale usazují (např. Španělsko, Portugalsko, Itálie, Chorvatsko a Francie), přičemž ti jsou definováni jako zaměstnanci, kteří vykonávají práci pro zaměstnavatele, ale v jiné zemi, jsou článkem 16 rámcové dohody pokryty.
Detaily jsou velmi technické. Belgie spravuje přístupové listiny k této rámcové dohodě, takže má koordinační úlohu, a proto jsou na internetových stránkách belgické správy sociálního zabezpečení uvedeny vnitrostátní orgány, kterým mohou přeshraniční pracovníci na dálku podávat příslušné žádosti. Pro Německo je příslušným orgánem GKV-Spitzenverband, Deutsche Verbindungsstelle Krankenversicherung – Ausland, pro Českou republiku Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). V souladu s čl. 18 prováděcího Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 se příslušná žádost podává u výše uvedených orgánů, tj. pokud chce zaměstnanec zůstat v systému v Německu nebo v České republice, musí podat žádost u GKV nebo u ČSSZ, tj. u toho systému, ve kterém chce zůstat, přestože má bydliště v jiném státě EU nebo EHP nebo ve Švýcarsku.
Tato možnost, která je podrobně vysvětlena ve zvláštním memorandu (s několika příklady; toto memorandum je k dispozici na výše zmíněných belgických internetových stránkách), je jistě atraktivní pro některé zaměstnance, kteří pracují pro své zaměstnavatele na „home office“ nebo v rámci „workation“.

Další články
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.


