Články s tagem: ZOK

Každý podnikatelský příběh začíná s vizí a odhodláním. Pro mnohé úspěšné firmy v České republice se prvním a nejvhodnějším právním rámcem stala společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Tato forma je ideální pro menší a často rodinné podniky, které ocení její flexibilitu a jednodušší administrativu. S růstem a rozvojem se však mění i potřeby a ambice společnosti. To, co bylo kdysi výhodou, se může stát překážkou na cestě k další expanzi a získávání kapitálu.

V tomto článku přinášíme základní shrnutí vybraných každoročních korporátních povinností, které by měl znát každý jednatel nebo člen statutárního orgánu obchodní korporace.

V podnikatelském prostředí se čím dál více setkáváme s pojmem zaměstnanecké akcie, které patří mezi oblíbený instrument převážně u startupů. Jaké jsou jejich výhody a co se v dané oblasti vlastně změnilo?

Mezi pravidelně připravované povinné dokumenty v rámci obchodních korporací patří také zpráva o vztazích, která se zaměřuje na vztahy mezi osobami v rámci podnikatelského seskupení. V tomto článku se podíváme podrobněji na proces její přípravy, povinné obsahové náležitosti a v neposlední řadě také na otázku jejího možného znaleckého přezkumu nařízeného soudem.

V tomto článku bychom si osvěžili základní pravidla převodu podílu v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným.

Nově přijatá novela zákona o obchodních společnostech a družstvech přináší rozšířený rámec podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace.

Judikatura v nedávné době stanovila konkrétní podmínky, kdy společnost nemusí vyplatit celý zisk akcionářům. Kromě odpovědí se však objevují i nové otázky.

Nedávná novela zákona o obchodních korporacích poskytla rozřešení několikaleté nejistoty o právních účincích smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, pokud ji smluvní strany neopatřily úředně ověřenými podpisy.

Zákon o obchodních korporacích rozlišuje dva typy příplatků – příplatek dobrovolný a příplatek nedobrovolný.

Rozhodujete ve společnosti o tom, kolik se toho vyrobí, kdo bude nový zaměstnanec či o dalších provozních záležitostech, i když nejste oficiálně členem statutárního orgánu? Pak zbystřete, protože možná právě vy jste faktickým vedoucím. A jako na faktického vedoucího se na vás vztahuje řada povinností.

Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.

Začátek roku 2021 přinesl velkou změnu v oblasti obchodních korporací. Dne 1. 1. 2021 nastala účinnost zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.

Tento příspěvek se zabývá stručnou analýzou institutu tzv. faktického vedoucího (též stínový vedoucí či anglickým termínem shadow director), který byl do zákona o obchodních korporacích zaveden novelou s účinností od 1. ledna 2021.

Předmětem tohoto příspěvku je analýza dílčího institutu nové právní úpravy zákona o obchodních korporacích dané zákonem č. 33/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, a to institutu akcií s tzv. vysílacím právem.

Předmětem tohoto příspěvku je analýza dílčího institutu nové právní úpravy zákona o obchodních korporacích dané zákonem č. 33/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, a to institutu akcií s tzv. vysílacím právem.

S účinností od 1. 1. 2021 jsme se dočkali mnoha změn týkajících se úpravy akciových společností upravených zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. V tomto článku přinášíme jejich přehled.

Ve smršti zákonných předpisů přijatých v minulém roce reagujících na koronavirovou krizi i řešení zdravotního a ekonomického rozměru karanténních opatření a uzavření ekonomiky, zůstala stranou pozornosti významná změna ZOK, která nabyla účinnosti 1. 1. 2021 a na jejíž inkorporování do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici rok 2021.

V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsaná největší novela zákona o obchodních korporacích od jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, která se dotýká většiny podnikatelů. A co konkrétně se mění?

Dne 1. ledna 2021 nabude účinnosti dlouho diskutovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „NovZOK“), která přináší řadu podstatných změn. Jelikož se jedná o rozsáhlou novelu, zaměřuje se tento článek pouze na jednu dílčí část novely, a to na část týkající se změny úpravy institutu ručení vlivné osoby v případě úpadku.

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme nejzásadnější změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) týkající se úpravy společnosti s ručením omezeným.

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme další změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) v Hlavě I.

Dne 13. února 2020 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen jako „Novela“). Zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2021, krom části novelizující zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, která nabývá účinnosti dne 1. července 2021.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace analyzuje z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Předmětem tohoto příspěvku je analýza dílčího institutu nové právní úpravy zákona o obchodních korporacích dané zákonem č. 33/2020 Sb., který nabývá účinnosti dne 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021, a to institutu akcií s tzv. vysílacím právem.