Novela zákona o obchodních korporacích – I. část

Změny, které Novela přináší, jsou reakcí na některé výkladové problémy, které přinesla praxe s ohledem na současné znění zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen jako „ZOK“) a zároveň se snaží uvést českou právní úpravu do souladu s právem Evropské unie.

Přechodná ustanovení

Dle přechodných ustanovení Novely pozbývají ustanovení ve společenské smlouvě, která odporují kogentním ustanovením Novely, resp. znění ZOK účinnému od 1. 1. 2021, závaznosti dnem nabytí účinnosti Novely, přičemž obchodní korporace jsou povinny do 1 roku od účinnosti Novely uzpůsobit zakladatelské právní jednání konsolidovanému znění ZOK a následně je doručit do sbírky listin. Nestanoví-li Novela jinak, musí obchodní korporace zapsat skutečnosti nově vyžadované Novelou, či vložit listiny dle nové povinnosti obsažené v Novele, do 6 měsíců od účinnosti Novely. Dle přechodných ustanovení se pak valná většina právních jednání učiněných před nabytím účinnosti Novely řídí stávající právní úpravou, až na výjimky v Novele přímo stanovené.

Snížení administrativní zátěže při založení s.r.o.

Novela si klade za jeden z mnoha cílů ulehčit administrativní zátěž spojenou s řízením a založením obchodních korporací. Velkou novinkou je možnost splatit peněžitý vklad i jiným způsobem, než na zvláštní účet u banky zřízený správcem vkladů. Tato možnost se naskýtá při založení společnosti s ručením omezeným a pouze v případě, že souhrn všech peněžitých vkladů nepřesáhne 20 000 Kč. Dle důvodové zprávy si tak lze například představit situaci, kdy při zápisu společnosti s ručením omezeným u notáře, kdy je notář zároveň správcem vkladů, mu jediný zakladatel přinese v hotovosti částku nepřesahující 20 000 Kč a tím splní svou vkladovou povinnost.

Zástava podílu a jiná věcná práva spojená s podílem

Velkou změnu přináší Novela ohledně způsobu zastavení podílu v obchodní korporaci. Ustanovení § 32 odst. 3 ZOK, které stanovovalo stejné podmínky pro zástavu podílu jako pro převod podílu, je úplně vypuštěno. Nově se zástava podílu bude řídit obecnou úpravu v § 1320 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon (dále jen „občanský zákoník), který sice shodně s dosavadním § 32 odst. 3 ZOK stanovuje, že pro zástavu podílu platí stejné podmínky jako pro jeho převod, nicméně zároveň společnostem umožňuje upravit si zástavu podílu tak, že ji zakáží nebo omezí ve větším rozsahu, než převod podílu. Ve společnosti s ručením omezeným tak například bude možné zastavení podílu úplně vyloučit a zároveň bez dalšího připustit neomezitelnou převoditelnost podílu. Novelou je též stanoveno, že na zápisy jiných věcných práv k podílům do veřejného rejstříku (např. tedy práva předkupního), které nejsou představovány cennými papíry, se použije obdobně ustanovení občanského zákoníku o zřízení a vzniku zástavního práva. Jinými slovy se do obchodního rejstříku bude nově zapisovat např. předkupní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že zápis takových věcných práv bude konstitutivní.

Lze se domnívat, že i nadále bude možné dovodit povinnost úředně ověřených podpisů na smlouvách zřizující zástavní či jiné věcné právo k podílu společnosti s ručením omezeným, a to s ohledem na textaci § 1320 odst. 1 občanského zákoníku, který připouští odlišnou úpravu pro zástavu podílu od převoditelnosti podílu pouze směrem k úplnému vyloučení zastavení podílu, či k omezení převoditelnosti. Nelze si proto zvolit mírnější formu zástavní smlouvy, když bude nově explicitně v § 209 odst. 2 ZOK stanoveno, že smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.

Rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů

Novela rozsáhlým způsobem pozměňuje pravidla pro výplatu zisku a jiných vlastních zdrojů v obchodní korporaci. Předně se v novém znění § 34 odst. 1 ZOK odráží recentní judikatura týkající se doby uplynulé od schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem obchodní korporace, po kterou ještě lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje. Znění Novely se tak ztotožňuje se závěrem Nejvyššího soudu v rozsudku z roku 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017. Nově bude přímo zákonem stanoveno, že zisk a jiné vlastní zdroje podle účetní závěrky lze rozdělit do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Nadále bude platit, že o rozdělení zisku rozhoduje nejvyšší orgán společnosti, přičemž o vyplacení rozhoduje orgán statutární.

Podíl na zisku a jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců od rozhodnutí nejvyššího orgánu o rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů. Taktéž je Novelou výslovně stanoveno, že k rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů obchodní korporace může dojít pouze na podkladu řádné či mimořádné účetní závěrky.

Novela zakotvuje bilanční test, který má předcházet rozhodnutí o rozdělení zisku, v § 34 odst. 2 ZOK a přesouvá ho tedy z jednotlivých částí ZOK týkajících se společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti do HLAVY I ZOK, tím bude bilanční test povinný jak pro kapitálové společnosti, tak pro družstva. Zároveň Novela stanoví, že při nedodržení tohoto testu nemá rozhodnutí valné hromady právní účinky. Novelou má být dále v § 40 ZOK stanoven test vlastních zdrojů, které zapovídá rozdělení zisku při jeho nesplnění. Test vlastních zdrojů je v dosavadním znění ZOK povinný pouze pro akciové společnosti, Novelou tak dochází k zásadnímu rozšíření i na společnosti s ručením omezeným a družstva. Pokud i přesto valná hromada o jeho rozdělení rozhodne, nemá takové její rozhodnutí, stejně jako při porušení bilančního testu, právní účinky.

Pro výplatu zisku stále platí test insolvence, přičemž jeho nedodržení je porušením péče řádného hospodáře členy statutárního orgánu, kteří o takové výplatě rozhodli.

V následujícím díle Vás bude informovat o dalších změnách, které přinese Novela v Hlavě I. ZOK.