Články s tagem: zdravotní pojištění

Je zdravotní pojišťovna povinna poskytnout pozůstalým výpis hrazených zdravotních služeb zemřelého pojištěnce? A jaké možnosti mají pozůstalí při zjišťování informací o poskytnuté zdravotní péči?

Od července platí nová (aktualizovaná) metodika VZP pro tzv. zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do číselníku VZP.

Od loňského podzimu přicházejí velmi dynamické změny v úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. První výrazné změny nabyly účinnosti od 1. 10. 2023, kdy došlo k významnému posílení postavení dohodářů. Letos v lednu následovalo zakotvení práva na dovolenou. Tímto však novinky týkající se dohod nekončí. V tomto článku Vám přinášíme přehled dalších změn, které postupně nabývají účinnosti od 1. 7. 2024.

S cílem řešit rostoucí náklady na zdravotní péči i další aktuální potřeby v oblasti veřejné zdravotní péče představilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 12. dubna 2024 návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, který má nabýt účinnosti 1. ledna 2026.

Brno 3. dubna (ČTK) - Případem bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Oba si původně vyslechli šestileté tresty vězení za podvod.

Nejvyšší správní soud se zastal onkologického pacienta. V rozhodnutí o mimořádné úhradě léčby nařizuje Všeobecné zdravotní pojišťovně, aby znovu projednala případ úhrady léčby, kterou si pacient v mezidobí hradil sám. Zásadně se tak vymezuje vůči aktuální praxi VZP.

Brno 21. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláními bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Oba si vyslechli šestileté tresty vězení za podvod.

Praha 16. prosince (ČTK) - Monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců se letos rušit nebude, jak to počátkem března navrhl Senát.

Praha 12. srpna (ČTK) - Vládní návrh zákona, který má letos snížit platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění a který vetoval prezident Miloš Zeman, bude Sněmovna projednávat v pátek 26. srpna od 09:00.

Nová pravidla pro vstup inovativních léků a léků na vzácná onemocnění do systému úhrad, vznik center pro vzácná onemocnění a center duševního zdraví nebo zavedení definice pacientské organizace. To a mnohé další přinese novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Zásada volného pohybu služeb a směrnice o přeshraniční zdravotní péči brání vnitrostátní právní úpravě, která v případě absence předchozího povolení vylučuje náhradu nákladů spojených s neodkladným zákrokem, který podstoupila pojištěná osoba s bydlištěm v jednom členském státě v jiném členském státě

Praha 12. listopadu (ČTK) - Pojistné za státní pojištěnce bude stát počítat ze čtvrtiny průměrné mzdy, která pro něj bude vyměřovacím základem, navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Změna bude v prvním roce stát 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc. Vyplývá to z návrhu novely zákona o pojistném na veřejné zdravotním pojištění, kterou ministerstvo zdravotnictví předložilo do připomínkového řízení. V současné době je placeno ze státního rozpočtu 969 korun měsíčně za 5,9 milionu pojištěnců.

V květnu loňského roku vydalo plénum Ústavního soudu zásadní nález, jímž zrušilo část právní úpravy úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění - a to uplynutím 31. prosince 2018.

Ministerstvo zdravotnictví v reakci na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 („Nález“), jímž Ústavní soud zrušil s Účinností od 1. ledna 2019 úhradovou regulaci tzv. poukazových zdravotnických prostředků, předložilo návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („Zákon o v.z.p.“).

Praha 8. ledna (ČTK) - Možné připojištění na nadstandardní zdravotní služby, slib zákona o referendu a také záměr zpoplatnit vysoké školy pro "věčné studenty", to jsou největší změny v nové verzi programového prohlášení, které dnes schválila vláda. Ve většině oblastí jsou změny oproti původní verzi malé, část slibů vypadla nebo je nahradily opatrnější formulace.

Pojistné na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je příjem z pracovního poměru vyšší než minimální mzda, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance ve výši 13,5 % a ze souběžného „vedlejšího“ pracovního poměru se již nemusí pojistné dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v úrovni minimální mzdy.

Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil klíčová ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb [1]. Zákonodárce má nyní čas do konce roku 2018, aby přijal novou komplexní úpravu úhrad zdravotnických prostředků.

Brno 24. května (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) ponechal zákon o veřejném zdravotním pojištění beze změn. Podle neúspěšných návrhů na zrušení dvou klíčových paragrafů norma diskriminuje cizince. Oba návrhy podaly pražské soudy na základě komplikované situace žen z Ukrajiny a jejich novorozených dětí. Jedna si musela zaplatit náklady porodu, druhá má hradit lékařskou péči o dítě.

Zároveň se zvýšením minimální mzdy z 9 200 Kč na 9 900 Kč měsíčně dojde od ledna 2016 ke zvýšení plateb za zdravotní pojištění, a to u všech skupin plátců. Pojistné na zdravotní pojištění se vždy vypočítává jako 13,5 % z vyměřovacího základu, jehož minimální výši určuje u zaměstnanců právě minimální mzda, u OSVČ mzda průměrná.

Uhradí zdravotní pojišťovna náklady spojené s pacientem požadovaným léčebným úkonem i tehdy, pokud lékař rozhodne, že požadovaný úkon nepřispěje k zachování nebo zlepšení zdravotního stavu pacienta?

Knižní novinky ze světa odborné literatury