Soud ponechal zákon o veřejném zdravotním pojištění beze změn
Brno 24. května (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) ponechal zákon o veřejném zdravotním pojištění beze změn. Podle neúspěšných návrhů na zrušení dvou klíčových paragrafů norma diskriminuje cizince. Oba návrhy podaly pražské soudy na základě komplikované situace žen z Ukrajiny a jejich novorozených dětí. Jedna si musela zaplatit náklady porodu, druhá má hradit lékařskou péči o dítě.
Podle ústavních soudců není neobvyklé ani podezřelé, pokud se úroveň sociálních práv u různých skupin obyvatelstva liší podle těsnosti jejich vazby ke konkrétnímu státu. Je úlohou zákonodárců, aby stanovili rozsah veřejného zdravotního pojištění a bezplatné péče. Do politické diskuse o rozsahu zdravotního pojištění nechtěla většina soudců zasahovat, je prý úkolem zákonodárců, aby našli vhodné řešení. Sedm soudců ovšem mělo odlišné stanovisko, nález soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka tedy prošel jen těsně.
Sporná ustanovení vymezují osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění v Česku a stanovují podmínky vzniku a zániku účasti na něm. Konkrétně zákon například říká, že zdravotně pojištěni jsou lidé, kteří mají trvalý pobyt v Česku, a lidé, kteří jej sice nemají, ale pracují pro českého zaměstnavatele.
Podle návrhu Městského soudu v Praze zákon bezdůvodně vede k diskriminaci cizinců. Podobný návrh podal také Obvodní soud pro Prahu 6, který před ÚS získal postavení vedlejšího účastníka řízení.
Městský soud má na stole případ Ukrajinky, která v Česku legálně pobývala a pracovala od roku 2008. Poslední povolení k zaměstnání dostala s platností do 31. ledna 2013. V roce 2012 ovšem otěhotněla a když byla v pracovní neschopnosti kvůli rizikovému těhotenství, povolení k zaměstnání jí vypršelo. Protože přestala být zaměstnancem a neměla na území České republiky trvalý pobyt, zaniklo jí 31. ledna 2013 také zdravotní pojištění.
Dítě se narodilo v březnu 2013. Povolení k trvalému pobytu žena dostala až následně v červnu 2013. V mezičase, kdy porodila, tedy pojištění neměla, přestože několik let před tím řádně platila pojistné. Náklady na péči spjatou s porodem si musela hradit sama.
Obvodní soud řeší případ další Ukrajinky, od které Ústav pro péči o matku a dítě žádá 682.158 korun za zdravotní péči o novorozence. Matka kvůli neúčasti dítěte na veřejném zdravotním pojištění podepsala smlouvu o poskytnutí zdravotní péče. Učinila to v situaci, kdy dítěti hrozila smrt.a
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
