Články s tagem: zákon o obchodních korporacích

Jak má soud postupovat při rušení společnosti: koho oslovit, do kdy a jak je možná náprava a jak na ni reagovat?

Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?

Praha 8. září (ČTK) - Zjednodušení zakládání obchodních korporací je cílem vládní předlohy, která je ve Sněmovně po dnešním druhém čtení před závěrečným schvalováním.

Likvidace společnosti ve většině případů představuje plánovaný proces vedoucí k ukončení její činnosti a výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Jedná se o souhrn mnoha formálních kroků, které musí být splněny, aby mohlo ke zrušení a zániku korporace dojít.

Tento příspěvek se zabývá stručnou analýzou institutu tzv. faktického vedoucího (též stínový vedoucí či anglickým termínem shadow director), který byl do zákona o obchodních korporacích zaveden novelou s účinností od 1. ledna 2021.

Několik let po nabytí účinnosti čeká zákon o obchodních korporacích rozsáhlá novelizace. Novinky v zákoně mají přinést především vyjasnění aplikačních problémů, snížení regulace obchodních korporací a usnadnění jejich procesů. Důležité změny se konkrétně týkají například koncepce fungování monistické struktury a.s., regulatorní zátěže podnikatelů nebo transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev.

V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsaná největší novela zákona o obchodních korporacích od jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, která se dotýká většiny podnikatelů. A co konkrétně se mění?

Dne 1. ledna 2021 nabývá účinnosti novela zákona o obchodních korporacích. Nová úprava přináší zásadní změny v oblasti korporátního práva, zavádí nové instituty a možnosti, snaží se vyjasnit výkladové problémy známé z praxe, aprobuje, ale i vyvrací závěry, ke kterým za posledních 6 let došla judikatura. V neposlední řadě odstraňuje legislativně-technické nedostatky.

Má-li být funkce jednatele, člena představenstva či dozorčí rady kapitálové obchodní korporace vykonávána za úplatu, je nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce.

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme nejzásadnější změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) týkající se úpravy společnosti s ručením omezeným.

Dne 13. února 2020 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích, která nabude účinnosti 1. ledna 2021. Nadcházející změny korporátních pravidel se významně dotknou mimo jiné i oblasti rozdělování a výplaty zisku a jiných vlastních zdrojů obchodních korporací. Cílem novely je nejen odstranit přetrvávající nejasnosti v této oblasti a napravit nedokonalou transpozici evropské legislativy, ale také reagovat na nedávný judikatorní vývoj.

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme další změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) v Hlavě I.

Dne 13. února 2020 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen jako „Novela“). Zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2021, krom části novelizující zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, která nabývá účinnosti dne 1. července 2021.

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (dále jen „lex covid“), prošel zdárně legislativním procesem, kdy po podpisu prezidenta republiky byl dne 23. 4. 2020 odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů a následně zveřejněn pod číslem 191/2020 Sb.

Jednodušší složení vkladu u nízko kapitálových společností, zápis konkrétního jednotlivce u právnických osob ve statutárních orgánech do rejstříku nebo rušení neaktivních společností. To vše přináší novela zákona o obchodních korporacích.

Judikatura Nejvyššího soudu potvrzuje nová pravidla pro výplatu podílu na zisku v kapitálových společnostech. Není sporu o tom, že hlavním účelem podnikání je vytvoření zisku. Asi málokdo zakládá kapitálovou společnost nebo se stává jejím členem za jiným účelem, než je zisk.

Možnost obsazení právnických osob do funkce členů statutárních či kontrolních orgánů byla pro všechny právnické osoby (s výhradou odlišného určení zvláštními předpisy) připuštěna teprve nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“). Zejména v podnikatelském prostředí se jmenování právnických osob do volených orgánů stalo poměrně běžnou praxí, a to z důvodu jisté flexibility, která v případě obsazení volených orgánů fyzickými osobami nepřipadá v úvahu. Vůli právnické osoby ve voleném orgánu totiž mohou vyjadřovat různé osoby a účast v orgánu tak není závislá na konkrétním jedinci.

Připravovaná novela zákona o obchodních korporacích označená jako sněmovní tisk 207/0,[1] která v právu obchodních korporací přináší celou řadu významných změn, se stále nachází v zákonodárném procesu, a není tedy vyloučeno, že její znění se bude ještě měnit.

Výklad právní úpravy týkající se rozdělování zisku v kapitálových společnostech se principiálně změnil, doporučujeme Vám tedy věnovat náležitou pozornost tomuto článku v případě, že se rozhodnete rozdělovat a vyplácet podíl na zisku.

Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 14 Cmo 25/2018 zabýval otázkou, zdali lze obchodní věstník považovat za jiný vhodný způsob uveřejnění pozvánky na valnou hromadu dle § 406 odst. 1 ZOK.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Dne 14. 1. 2017, jak jsme již dříve avizovali, vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) znovu zavádějící tzv. kodeterminaci, neboli povinnou participaci zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které mají nad 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru.

Opční akciové programy jako benefit? Již mnoho let oblíbená praxe řady společností v České republice. Nejvyšší soud se v nově publikovaném rozhodnutí vyjádřil k náležitostem opční smlouvy na akcie (nejen pro zaměstnance a členy statutárního orgánu). Jak tedy uzavřít platnou opci a čeho se vyvarovat?

V posledních měsících se mezi veřejností rozvinula diskuze o „nové“ sankci pro obchodní korporace v případě, že nesplní svou povinnost a neuloží do sbírky listin účetní závěrku. Touto sankcí měla být možnost rejstříkového soudu „hříšnou“ korporaci zrušit a následně vymazat z obchodního rejstříku. Zmiňovaná novinka by měla být zavedena poměrně rozsáhlou novelou zákona o obchodních korporacích (dále také jako „ZOK“) a dalších souvisejících zákonů (vše dále také jako „Novela“).

Podle § 184 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.“ Pozvánku je třeba zaslat na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 184 odst. 2 z. o. k.).