Podmínky pro rozdělení zisku v kapitálových společnostech dříve a dnes - je vše jinak?
Výklad právní úpravy týkající se rozdělování zisku v kapitálových společnostech se principiálně změnil, doporučujeme Vám tedy věnovat náležitou pozornost tomuto článku v případě, že se rozhodnete rozdělovat a vyplácet podíl na zisku.
Podle dřívějšího převažujícího výkladu vztahujícího se k rozdělení zisku se dovozovalo, že se i po účinnosti zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nadále použije limitující pravidlo obsažené ve starší judikatuře Nejvyššího soudu ČR, podle něhož lze rozdělovat zisk na základě schválené řádné či mimořádné účetní závěrky pouze do 6 měsíců od uplynutí posledního dne předchozího účetního období. Tedy v případě, že účetní období je shodné s kalendářním rokem, do 30. 6. následujícího účetního období. Po tomto datu bylo podle tohoto výkladu pouze možné za určitých podmínek vyplatit zálohy na výplatu podílu na zisku dle mezitímní účetní závěrky.
Od tohoto pravidla se však odborníci z více důvodů odklánějí a tvrdí, že je možné rozdělovat zisk na základě valnou hromadou schválené řádné či mimořádné účetní závěrky i po uplynutí výše uvedené 6 měsíční lhůty až do konce následujícího účetního období (tedy standardně do 31. 12.). Zásadní období pro využití záloh na výplatu podílu na zisku na základě mezitímní účetní závěrky se tak přesunulo do doby před vyhotovením a schválením řádné či mimořádné účetní závěrky za předchozí účetní období.
Kupříkladu v roce 2019 (až do 31. 12. 2019) je tak možné rozdělit zisk na základě valnou hromadou schválené řádné účetní závěrky vypracované pro účetní období roku 2018, tj. k 31. 12. 2018. Do doby vyhotovení a schválení účetní závěrky za rok 2018 lze v roce 2019 vyplácet pouze zálohy na výplatu podílu na zisku.
Kromě (i) schválení řádné či mimořádné účetní závěrky za minulé účetní období ze strany valné hromady jsou podmínkami pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku a pro rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě podílu na zisku v kapitálových společnostech: (ii) nezpůsobení úpadku společnosti, (iii) splnění tzv. bilančního testu dle § 161 odst. 4 ZOK pro společnost s ručením omezeným či dle § 350 ZOK pro akciovou společnost a (iv) nevykazování nákladů na vývoj v aktivech rozvahy, příp. pouze za splnění podmínek dle § 28 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.
V nově připravované novele ZOK by měl být výše uvedený výklad související s obdobím, kdy je možné rozdělovat zisk, potvrzen, pokud tedy bude přijata ve stávajícím znění, spekulacím o možnostech rozdělení zisku v tomto ohledu bude učiněno za dost.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
