Podmínky pro rozdělení zisku v kapitálových společnostech dříve a dnes - je vše jinak?
Výklad právní úpravy týkající se rozdělování zisku v kapitálových společnostech se principiálně změnil, doporučujeme Vám tedy věnovat náležitou pozornost tomuto článku v případě, že se rozhodnete rozdělovat a vyplácet podíl na zisku.
Podle dřívějšího převažujícího výkladu vztahujícího se k rozdělení zisku se dovozovalo, že se i po účinnosti zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nadále použije limitující pravidlo obsažené ve starší judikatuře Nejvyššího soudu ČR, podle něhož lze rozdělovat zisk na základě schválené řádné či mimořádné účetní závěrky pouze do 6 měsíců od uplynutí posledního dne předchozího účetního období. Tedy v případě, že účetní období je shodné s kalendářním rokem, do 30. 6. následujícího účetního období. Po tomto datu bylo podle tohoto výkladu pouze možné za určitých podmínek vyplatit zálohy na výplatu podílu na zisku dle mezitímní účetní závěrky.
Od tohoto pravidla se však odborníci z více důvodů odklánějí a tvrdí, že je možné rozdělovat zisk na základě valnou hromadou schválené řádné či mimořádné účetní závěrky i po uplynutí výše uvedené 6 měsíční lhůty až do konce následujícího účetního období (tedy standardně do 31. 12.). Zásadní období pro využití záloh na výplatu podílu na zisku na základě mezitímní účetní závěrky se tak přesunulo do doby před vyhotovením a schválením řádné či mimořádné účetní závěrky za předchozí účetní období.
Kupříkladu v roce 2019 (až do 31. 12. 2019) je tak možné rozdělit zisk na základě valnou hromadou schválené řádné účetní závěrky vypracované pro účetní období roku 2018, tj. k 31. 12. 2018. Do doby vyhotovení a schválení účetní závěrky za rok 2018 lze v roce 2019 vyplácet pouze zálohy na výplatu podílu na zisku.
Kromě (i) schválení řádné či mimořádné účetní závěrky za minulé účetní období ze strany valné hromady jsou podmínkami pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku a pro rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě podílu na zisku v kapitálových společnostech: (ii) nezpůsobení úpadku společnosti, (iii) splnění tzv. bilančního testu dle § 161 odst. 4 ZOK pro společnost s ručením omezeným či dle § 350 ZOK pro akciovou společnost a (iv) nevykazování nákladů na vývoj v aktivech rozvahy, příp. pouze za splnění podmínek dle § 28 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.
V nově připravované novele ZOK by měl být výše uvedený výklad související s obdobím, kdy je možné rozdělovat zisk, potvrzen, pokud tedy bude přijata ve stávajícím znění, spekulacím o možnostech rozdělení zisku v tomto ohledu bude učiněno za dost.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




