Podmínky pro rozdělení zisku v kapitálových společnostech dříve a dnes - je vše jinak?
Výklad právní úpravy týkající se rozdělování zisku v kapitálových společnostech se principiálně změnil, doporučujeme Vám tedy věnovat náležitou pozornost tomuto článku v případě, že se rozhodnete rozdělovat a vyplácet podíl na zisku.
Podle dřívějšího převažujícího výkladu vztahujícího se k rozdělení zisku se dovozovalo, že se i po účinnosti zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nadále použije limitující pravidlo obsažené ve starší judikatuře Nejvyššího soudu ČR, podle něhož lze rozdělovat zisk na základě schválené řádné či mimořádné účetní závěrky pouze do 6 měsíců od uplynutí posledního dne předchozího účetního období. Tedy v případě, že účetní období je shodné s kalendářním rokem, do 30. 6. následujícího účetního období. Po tomto datu bylo podle tohoto výkladu pouze možné za určitých podmínek vyplatit zálohy na výplatu podílu na zisku dle mezitímní účetní závěrky.
Od tohoto pravidla se však odborníci z více důvodů odklánějí a tvrdí, že je možné rozdělovat zisk na základě valnou hromadou schválené řádné či mimořádné účetní závěrky i po uplynutí výše uvedené 6 měsíční lhůty až do konce následujícího účetního období (tedy standardně do 31. 12.). Zásadní období pro využití záloh na výplatu podílu na zisku na základě mezitímní účetní závěrky se tak přesunulo do doby před vyhotovením a schválením řádné či mimořádné účetní závěrky za předchozí účetní období.
Kupříkladu v roce 2019 (až do 31. 12. 2019) je tak možné rozdělit zisk na základě valnou hromadou schválené řádné účetní závěrky vypracované pro účetní období roku 2018, tj. k 31. 12. 2018. Do doby vyhotovení a schválení účetní závěrky za rok 2018 lze v roce 2019 vyplácet pouze zálohy na výplatu podílu na zisku.
Kromě (i) schválení řádné či mimořádné účetní závěrky za minulé účetní období ze strany valné hromady jsou podmínkami pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku a pro rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě podílu na zisku v kapitálových společnostech: (ii) nezpůsobení úpadku společnosti, (iii) splnění tzv. bilančního testu dle § 161 odst. 4 ZOK pro společnost s ručením omezeným či dle § 350 ZOK pro akciovou společnost a (iv) nevykazování nákladů na vývoj v aktivech rozvahy, příp. pouze za splnění podmínek dle § 28 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví.
V nově připravované novele ZOK by měl být výše uvedený výklad související s obdobím, kdy je možné rozdělovat zisk, potvrzen, pokud tedy bude přijata ve stávajícím znění, spekulacím o možnostech rozdělení zisku v tomto ohledu bude učiněno za dost.
Zdroj: BNT journal
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




