Participace zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností je povinná již od ledna 2019!
Dne 14. 1. 2017, jak jsme již dříve avizovali, vstoupila v účinnost novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) znovu zavádějící tzv. kodeterminaci, neboli povinnou participaci zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které mají nad 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru.
Na koho se úprava vztahuje?
Pro začátek můžeme s určitostí říci, že povinná participace zaměstnanců se bude vztahovat na akciové společnosti s dualistickým uspořádáním řízení společnosti, které měly k 14. 1. 2017 více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru. Dále můžeme konstatovat, že se povinná participace nevztahuje na společnosti s ručením omezeným, a to i v případě, že společnost má zřízenou dozorčí radu. Co se zastoupení zaměstnanců ve správní radě monistické akciové společnosti týče, názory odborníků se rozcházejí a existují argumenty pro obě varianty, které případně velmi rádi prodiskutujeme.
Do kdy se musí společnost podřídit?
Společnosti, na které se povinná participace zaměstnanců vztahuje, mají povinnost do 14. 1. 2019 nejen upravit stanovy společnosti tak, aby byly v souladu s diskutovanou novelou ZOK, ale i zajistit, že již k tomuto datu bude v souladu s touto novelou i složení dozorčí rady (tedy platně zvolen člen dozorčí rady volený zaměstnanci).
Co když kodeterminaci akciová společnost nezavede?
Rejstříkový soud vyzve akciovou společnost k nápravě a při jejím nesjednání může být krajní sankcí až zrušení společnosti. Nutno však dodat, že k takové situaci by nemělo dojít v případě, že společnost učinila všechny nezbytné kroky k zavedení participace zaměstnanců, nicméně např. z důvodu neúčasti zaměstnanců ve volbách ke zvolení nového člena dozorčí rady nedošlo.
Jaké kroky je tedy potřeba učinit?
- svolání a řízení valné hromady schvalující nutné změny stanov včetně návrhu změn stanov;
- příprava interních předpisů (volebních řádů);
- samotná organizace voleb;
- následný zápis změn do obchodního rejstříku.
Vedle provedení shora naznačených změn analyzujeme a realizujeme pro klienty i alternativní řešení tak, aby se na příslušnou akciovou společnost novela ZOK neaplikovala. S ohledem na rychle se blížící zákonný termín již skutečně důrazně nedoporučujeme s realizací výše uvedeného, ať již v jakékoliv formě, vyčkávat.
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




