Články s tagem: újma na zdraví

Brno 2. dubna (ČTK) - Náhrada nemajetkové újmy se u cizinců zraněných v Česku počítá podle stejných pravidel jako u Čechů. Výši odškodnění neovlivní ani bydliště v zahraničí, ani tamní životní úroveň, potvrdil Nejvyšší soud v aktuálním rozsudku.

Praha 18. února (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) vyplatilo za nezákonné sterilizace žen za minulého režimu dosud zhruba 340 milionů korun.

V prosinci roku 2021 došlo na jedné stavbě k vážnému úrazu. Při práci na střeše objektu jeden z pracovníků (žalovaný) z nedbalosti shodil dřevěnou paletu o hmotnosti 57 kg z výšky přes 8,5 metru, ačkoli na staveništi platil zákaz shazování jakýchkoliv předmětů ze střechy. Tato paleta dopadla přímo na dalšího pracovníka (žalobce), který se dole věnoval své přidělené práci.

Zlín 20. března (ČTK) - Za předloňskou tlačenici na diskotéce ve Slušovicích na Zlínsku, při níž utrpělo zranění 12 lidí, navrhl dnes státní zástupce obžalovanému organizátorovi Jiřímu Kotkovi trest odnětí svobody na tři roky s podmíněným odkladem na zkušební dobu 42 měsíců.

Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.

Jedním z nejčastěji poukazovaných nedostatků právního řádu je jeho rozkošatělost a všeobecná přebujelost. Hypertrofie právního řádu má dva základní praktické důsledky.

Většina lidí netuší, jak postupovat po dopravní nehodě. Nemají v ruce potřebné informace, navíc jim chybí povědomí o vlastních právech.

Ústavní soud vyjasnil otázku důkazního břemene v medicínskoprávních sporech. Pojďme se na ni podívat ve světle konkrétního případu.

Dosud platilo, že lidé, kteří utrpěli pracovní úraz, získali u stejných následků nižší odškodnění než osoby zraněné při dopravní nehodě.

Se zimou, sněhem a ledem jsou spojeny i pády na nedostatečně udržovaných chodnících. V takovém případě mají zranění právo na kompenzaci, která může dosáhnout i stovek tisíc korun.

Letošní zima dopřála sníh i níže položeným obcím. Náledí a sněhová pokrývka však s sebou přináší i riziko pádů a úrazů na neudržovaných chodnících.

Novela zákoníku práce přinesla kromě již mediálně známých změn v oblasti dovolené též dílčí změny v oblasti náhrady újmy na zdraví, které mají zmenšit rozdíly mezi občanskoprávní a pracovněprávní úpravou této oblasti.

Minulý rok v dubnu jsem na tradičním kongresu přednesl pár praktických tipů či postřehů z mé praxe při řešení dopravních nehod a přestupků v ČR a v Rakousku. Letos jsem na ně měl navázat náhradou škody (nejen na zdraví) na obou stranách hranice. Ze známých důvodů se ale kongres neuskutečnil. Tak jsem se rozhodl, že Vám v tomto článku nejprve dopovím jeden příběh z loňské přednášky, zmíním pár nových zkušeností, které jsem za rok nabral v právním světě dopravních nehod, a trochu povím i o té náhradě škody, ale zase ne všechno, aby mi něco zůstalo na tu přednášku.

Článek se zabývá problematikou odčiňování duševních újem na zdraví. Metodologicky je postupováno tzv. od obecného ke konkrétnímu, nejprve proto budou zodpovězeny obecné otázky vyvstávající při odčiňování duševních újem na zdraví. Následně budou analyzována vybraná specifika při stanovení povinnosti k odčinění duševní újmy na zdraví (zejména příčinná souvislost) a při určení výše náhrady za ni.

Při posuzování špatného zacházení v době, kdy byl poškozený v moci policie, musí státní orgány vyvinout vlastní iniciativu k zajištění důkazů, neboť je to pro poškozeného v takové situaci téměř nemožné.

Praha 2. listopadu (ČTK) - Sněmovna zřejmě upraví navrhované odškodňování rodičů, jejichž dítě po povinném očkování zemře nebo bude mít vážné zdravotní potíže. Zdravotnický výbor před závěrečným schvalováním vládního zákona podpořil pozměňovací návrh poslanců ANO a ČSSD, aby stát místo majetkové a nemajetkové újmy nahrazoval ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost. Náhrada za duševní útrapy rodičů by v předloze zůstala beze změn.

Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů.

Praha 24. listopadu (ČTK) - Výše odškodnění za újmu po povinném očkování se bude řídit občanským zákoníkem. V případě uznání nároku, pokud chybu neudělal lékař či výrobce, peníze poškozenému vyplatí ministerstvo zdravotnictví, vyplývá z návrhu připravovaného zákona. Výši nároku není resort schopen předem odhadnout, agenda spojená s novým zákonem přijde na čtyři miliony ročně.

Ve výjimečných a specifických případech se mohou obecná pravidla o rozdělení důkazního břemene ocitnout v rozporu s ústavněprávními principy spravedlivého procesu. Tak je tomu například v tzv. medicínských sporech...

Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu zprovoznil novou databázi soudních rozhodnutí týkajících se náhrady nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) a nemajetkových nároků pozůstalých při usmrcení osoby blízké.

Teorie ztráty šancí (příležitosti) byla diskutována v mnoha zemích v situacích nejasné příčinné souvislosti, kdy stávající systém v oblasti prokazování kauzálního nexu, založený na principu „vše nebo nic“ nevede k uspokojivým výsledkům. Samotná teorie ztráty šancí však přináší řadu dalších problémů v oblastech kvalifikace a kvantifikace újmy i v oblasti protiprávnosti. Tyto problémy jsou pak v článku podrobněji analyzovány a je poukázáno na jejich úskalí v souvislosti s úpravou odpovědnosti za újmu v OZ.

V návaznosti na novou úpravu náhrady nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku vypracoval Nejvyšší soud ve spolupráci s dalšími odborníky Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. S ohledem na zvláštní povahu této Metodiky a otázku její závaznosti se očekávalo, jak se k jejímu použití postaví soudy při své rozhodovací praxi. V současnosti již existují rozhodnutí, která se Metodikou zabývají a řeší rovněž některé další sporné otázky s ní související.

Byly tomu již tři roky, kdy vstoupil v účinnost zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Ani za tuto dobu se dosud nepodařilo zcela vyjasnit otázku týkající se výpočtu náhrady nemajetkové újmy v souvislosti s ublížením na zdraví.

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 5158/2014 řešil otázku, zda mají rodinní příslušníci poškozené (konkrétně matka a mladší bratr) právo na zadostiučinění z toho důvodu, že byla osobě jim blízké způsobena škoda na zdraví.

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo publikováno rozhodnutí sp. zn. 6 As 255/2014, v němž se soud zabývá mediálně známým policejním zásahem ve vile Milada z roku 2012. V dané věci se squatteři domáhali určení nezákonnosti policejního zásahu, spočívající mj. v nesprávném použití donucovacích prostředků, bití a způsobení újmy na zdraví.