Náklady řízení a jejich náhrada v civilních sporech o náhrady při ublížení na zdraví

Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů.

IS
Kabinet zdravotnického práva a bioetiky, ÚSP AV ČR, v.v.i.
Foto: Fotolia

Článek nejprve obecně pojednává o druzích a charakteru náhrad, které lze při ublížení na zdraví vymáhat, a o jednotlivých druzích nákladů řízení. Následuje kapitola podrobně se zabývající určením výše soudního poplatku a povinnosti k jeho placení v tomto typu sporů. Další kapitola je zaměřena na vyčíslení odměny za zastupování advokátem pro účely náhrady nákladů řízení, včetně doporučení pro žalobce týkajícího se vedení tohoto typu sporného řízení.

Úvod

„Ústavní soud zdůrazňuje, že ve své rozhodovací praxi, týkající se otázky náhrady nákladů řízení, opakovaně konstatoval, že tato problematika, jakkoliv se může účastníka řízení citelně dotknout, nemůže být předmětem ústavní ochrany, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení nedosahuje intenzity představující porušení základních práv a svobod.[1]

alobkyně nepochybně utrpěla trvalou újmu na zdraví a soudní spor musela absolvovat zejména pro postoj žalované, která svou odpovědnost od počátku popírala. Za těchto okolností by bylo nepřiměřeně tvrdé, aby žalobkyni byla uložena povinnost k náhradě nákladů ve výši, která se blíží přiznané náhradě za újmu na zdraví a která ji prakticky anuluje.“[2]

Poněkud netradičně je následující článek uveden dvěma rozhodnutími vysokých soudů České republiky, v nichž se zabývaly problematikou nákladů řízení jejich náhradou v soudním řízení náhrady při ublížení na zdraví. Tato rozhodnutí byla vybrána z důvodu, že demonstrují několik markantů, které se v této oblasti civilního řízení sporného objevují.

Ústavní soud je toho názoru, že ve vztahu k hlavnímu předmětu řízení před soudy je otázka nákladů řízení jednoznačně otázkou podružnou,[3] což implikuje řídkou rozhodovací praxi Ústavního soudu a jeho zdrženlivost.[4] Naproti tomu z druhého citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu je patrné, že se per se vůbec podružnou problematiku nejedná, když v daném případě uložená povinnost k náhradě nákladů řízení odpovídala přiznané náhradě za ublížení na zdraví. Výše požadovaných náhrad při ublížení na zdraví můžbýt také bývá vysoká, což se promítne i do výše nákladů řízení, v němž jsou náhrady požadovány.

Každý žalobce musí (nebo by minimálně mělpřed zahájením soudního řízení otázku nákladů řízení pečlivě zvažovat, ať už primárně ve vztahu ke svým vynaloženým nákladům, které mu v případě neúspěchu nebudou kompenzovány, či sekundárně v případě neúspěchu ve vztahu k povinnosti nahradit náklady protistraněTím spíše ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví, v nichž požadovaná výše plnění zřídka nebývá nízká (řádově miliony korun)a současně často závisí na expertním posouzení a volné úvaze soudu (typicky u bolestného a ztížení společného uplatnění), jak vysoká náhrada újmy bude nakonec přiznána. Optimální, tedy nikoliv podhodnocené a ani nadhodnocené určení žalobcem požadované výše náhrady je proto naprosto zásadní. Pokud k těmto skutečnostem připočteme inkonzistentnost nejen právní úpravy, ale také rozhodovací praxe soudů, stane se z na první pohled komplementární či podřadné problematiky problematika navýsost důležitá.

Následující článek je proto zaměřen na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady budou do určité míry potlačeny a pozornost bude směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení nastalých rozporů. Nejprve je obecně pojednáno druzích a charakteru náhrad, které lze při ublížení na zdraví vymáhat, a o jednotlivých druzích nákladů řízení. Následuje kapitola zabývající se již podrobně určením výše soudního poplatku a povinnosti k jeho placení v tomto typu sporů. Další kapitola je zaměřena na vyčíslení odměny za zastupování advokátem pro účely náhradnákladů řízení, včetně doporučení pro žalobce týkajícího se vedení tohoto typu sporného řízení.

1. Druhy a charakter náhrad při ublížení na zdraví

Inherentními znaky, které zřetelně komplikují kvantifikaci nákladů řízení souvisejících s vymáháním náhrad při ublížení na zdraví, je větší množství druhů těchto náhrad a způsob jejich určování (vyčíslení).

Katalog“ náhrad, které v souvislosti s ublížením na zdraví přichází v úvahu, je uveden ustanoveních § 2958 až 2966 o. z.,[5] přičemž je lze ilustrovat na následujícím příkladu. Pacient je přijatdo nemocnice s určitými zdravotními obtížemi vyžadujícími operační zákrok, který se však nezdaří apacient v důsledku toho zůstane paralyzován. Nebýt nezdaru, pacient by paralyzován nezůstal.

Pacientovi zpravidla vzniknou postupně nároky na:

  • bolestné dle § 2958 o. z., jedná se o odčinění nemajetkové újmy v penězích;

  • odčinění ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., jedná se o odčinění nemajetkové újmypenězích;

  • odčinění dalších nemajetkových újem dle § 2958 o. z.;

  • náhradu výdajů spojených s péčí o zdraví pacienta, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost dle § 2960 o. z., jedná se o náhradu újmy na jmění (škody);

  • náhradu za ztrátu na výdělku dle § 2962 a 2963 o. z., jedná se o náhradu škody;

  • náhradu za ztrátu na důchodu dle § 2964 o. z., jedná se náhradu škody.

    Co se týče jednotlivých náhrad, lze bez dalšího říci, že nároky na náhradújmy na jmění (škody) jsou jednotlivými nároky, které lze uplatnit samostatně nebo vedle sebe. To však neplatí pro náhradyve smyslu ustanovení § 2958 o. z. (tedy pro bolestné, odčinění ztížení společenského uplatnění a pro odčinění dalších nemajetkových újem). Podle názoru Nejvyššího soudu se jedná o jednotlivé nároky, které lze uplatnit nezávisle na sobě.[6] Naproti tomu větší část doktríny takové pojetí odmítá a zastává koncepci celistvosti nároků.[7],[8] Velmi důležité je v souvislosti s následujícími kapitolami pečlivě rozlišovat terminologii, tedy zejména, zda je ta která náhradpři ublížení na zdraví náhradou škody či odčiněním nemajetkové újmy. K tomu rovněž terminologického hlediska viz ustanovení § 2894 o. z.9

Dále čtěte zde: http://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/175/146

Vol 8, No 3 (2018): Časopis zdravotnického práva a bioetiky


[1] Usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 4035/12 ze dne 13. 6. 2013.

[2] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2699/2013 ze dne 26. 2. 2014.

[3] Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 92/08 ze dne 25. 2. 2009.

[4] Viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3529/16 ze dne 25. 7. 2017.

[5] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dále jen jako „o. z.“.

[6] Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 ze dne 1. 11. 2017.

[7] Viz např. DOLEŽAL, Tomáš. In: MELZER, Filip – TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník. IX. svazek, § 2894–3081,Závazky z deliktů a z jiných právních důvodůPraha: Leges, 2018, s. 1007. Či LAVICKÝ, Petr – DOLEŽAL, Tomáš. Pojetí náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle nového občanského zákoníku a s tím spojené procesní aspekty. Právní rozhledy. 2014, č. 10, s. 358–363. Či BEZOUŠKA, Petr. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014): komentář. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1706.

[8] Jelikož Nejvyšší soud a rovněž soudy jemu podřízené preferují koncepci nezávislosti jednotlivých nároků, vycházím z této koncepce i pro účely tohoto článku.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články