Odškodnění za dopravní nehody výrazně vzrostlo, poprvé dosáhlo milionu korun
Částky vyplacené jako kompenzace následků dopravní nehody vytrvale rostou. Loni se průměrné odškodnění vyšplhalo na 998 tisíc korun, což je o 71 tisíc více než v roce 2021.
Na základě statistik svých případů to uvedla společnost Vindicia, která se na odškodnění po nehodách specializuje. Průměrná kompenzace v roce 2022 se oproti předloňsku zvedla o 7,7 procent. „Jedná se přitom o případy, které byly v loňském roce úplně uzavřeny. Odškodnění se totiž skládá hned z několika částí. Zahrnuje například bolestné, ošetřovné, kompenzaci ušlé mzdy a ztížení společenského uplatnění. Právě poslední položka představuje zpravidla nejvyšší částku a odráží to, jak se následky úrazu trvale odrazily na životě poškozeného. Kompenzace se ale určuje až rok po ustálení stavu, takže u loňských nehod ještě většina lidí na finální peníze čeká,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
Jeden z případů, kde již byla kompenzace za ztížení společenského uplatnění za fyzický úraz vyplacena, byl případ zraněné ženy. 1,8 milionu získala mladá motorkářka, které nedal přednost řidič osobního auta. Žena se těžce zranila, přišla o dva měsíce vzpomínek, několik zubů, částečně o cit v rukách. Trápí ji psychické potíže, kdy se bojí sednout do auta, natož na motorku. Ačkoliv se viník pokusil svalit odpovědnost na zraněnou, posudek jeho zavinění prokázal. „K dosud vymožené částce se snažíme získat ještě posudek ohledně dopadů na psychiku, očekáváme, že bude vyčíslen na další milion korun,“ popisuje Beck.
Za růstem odškodnění stojí dva základní faktory. Obecně se pomalu, ale přece mění přístup odborníků k hodnotě lidského života a zdraví, takže jsou následky úrazů hodnoceny více body. Zároveň roste nacenění jednoho takového bodu, odráží totiž růst průměrné mzdy a její stav ke 3. čtvrtletí uplynulého roku. Letos tak jeden bod představuje 398,58 korun.
Povědomí o odškodnění je stále nízké, poškození se nechají napálit
Podle Vindicia lidé stále netuší, jak po nehodě postupovat, aby odškodnění získali. Plně se spoléhají jen na pojišťovny a často tak získají jen třetinu částky, na kterou mají nárok. „Navíc zde panuje celá řada mýtů. Setkáváme se s tím, že spolujezdci neusilují o odškodnění, protože se obávají, že zruinují svého příbuzného, který řídil. Kompenzaci přitom za běžných podmínek pokrývá pojistka, ono povinné řečení, které vlastník auta pravidelně platí. Pouze pokud tuto povinnost ignoruje, odškodnění uhradí Česká kancelář pojistitelů a následně částku vymáhá po viníkovi,“ vysvětluje Beck. To, že nic nedostane spolujezdec, který jede s opilým řidičem, je další z rozšířených omylů.
Někdy však na poškozené čekají zákeřné pasti. Při autonehodě zaviněné mladým řidičem se velmi vážně zranil umělecký řemeslník, kterému úraz rukou znemožnil pokračovat v práci. Měl by tedy nárok na vysoké odškodnění v řádech stovek tisíc, spíše milionů korun. Navštívil ho však právní zástupce viníka a tlumočil klientovi lítost klienta. Nabídl mu 10 tisíc korun jako osobní odškodnění z kapsy viníka – ovšem zároveň nechal řemeslníka podepsat potvrzení. Muž až pozdě zjistil, že svým podpisem potvrdil, že je celá záležitost vyřešena dohodou, takže se všech svých nároků vzdal. „V takovém případě už bohužel nejde nic dělat, pro další možnosti odškodnění tu není prostor. Zraněný řemeslník byl přitom na začátku dojatý, že za nehodu řidič přebral odpovědnost a lidsky se omluvil. V podobných případech nikdy nic nepodepisujte, vždy si raději počkejte na radu experta,“ varuje Beck.
Zdroj: statistiky Vindicia
Další články
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.



