Sněmovna zřejmě upraví rozsah odškodění za újmu po očkování

Předsedkyně výboru Věra Adámková (ANO) už dříve zdůvodnila úpravu potřebou postarat se o postižené rodiny v širším smyslu. Ve složitých případech by ministerstvu zdravotnictví navíc mohla při posuzování žádostí pomoci odborná komise. Komise by se vyjadřovala k tomu, zda za újmou na zdraví skutečně stojí povinné očkování, nebo ne.

Bez stanoviska výboru budou poslanci hlasovat na plénu o návrhu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), podle kterého by zdravotnickou dokumentaci k žádosti o odškodnění nemuseli zajišťovat rodiče, ale bylo by to na ministerstvu. Postoj členů výboru znamená, že potřebná většina hlasů se pro návrh ve Sněmovně zřejmě nenajde.

Sněmovna by mohla předlohu schvalovat ještě v listopadu, případně v prosinci. Návrh zákona předpokládá, že ministerstvo by odškodnění vyplácelo do půl roku od doručení žádosti, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny. Maximální výši náhrady předloha nestanoví, ministerstvo chce postupovat podle občanského zákoníku a podrobnosti stanovit vyhláškou. Předpokládá, že celková výše náhrad nepřesáhne 100 milionů korun ročně. Odškodnění by se podle odborníků mohlo týkat méně než deseti případů ročně.

Podmínkou odškodnění bude žádost podaná ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla. Kvůli obtížnému prokazování předloha nevyžaduje důkaz příčinné souvislosti. Neúspěšní žadatelé by se mohli obrátit do čtyř let na soudy.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to ročně milion dávek. Povinnost vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Proti infekci jsou v případě vysoké proočkovanosti chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Roste ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle odborníků nejsou prokázány.