Nový nástroj pro předvídatelnější rozhodnutí ve věci náhrad nemajetkové újmy na zdraví
Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu zprovoznil novou databázi soudních rozhodnutí týkajících se náhrady nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) a nemajetkových nároků pozůstalých při usmrcení osoby blízké.
Náhrada újmy na zdraví je založena na plném odčinění způsobené nemajetkové újmy na zdraví (fyzické bolesti a duševních útrap), resp. na určení výše náhrady podle zásady slušnosti. Dle stejných zásad škůdce nahradí poškozenému i ztížení společenského uplatnění za předpokladu, že mu vznikne poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti. Občanský zákoník však neupravuje pomocná kritéria pro stanovení výše takové náhrady.
Jelikož v každém právním státě platí zásada předvídatelnosti rozhodnutí (tzn. právní případy, které se shodují v podstatných znacích, mají být rozhodovány obdobně, a každá odchylka z tohoto pravidla musí být přesvědčivě vysvětlena), Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s dalšími právnickými a lékařskými profesemi vypracoval již v roce 2014 Metodiku k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z., kterou obecné soudy užívají jako pomůcku při stanovení výše náhrad za nemajetkovou újmu.
Nově zprovozněná databáze obsahuje detailní informace o soudních rozhodnutích, ve kterých se řešily nároky na náhradu za bolest, za ztížení společenského uplatnění a nároky pozůstalých při usmrcení osoby blízké. Databáze v současné době obsahuje rozhodnutí přijatá za účinnosti „starého“ občanského zákoníku, přičemž jsou doplňována i rozhodnutí dle nové právní úpravy.
Účelem databáze je přispět ke sjednocování judikatury a napomáhat předvídatelnosti rozhodnutí soudů při stanovení výše nemajetkové újmy ve shora uvedených oblastech. Databáze je bezplatně dostupná každému, kdo se registruje.
Databáze zároveň obsahuje kalkulačku, která vyhodnotí na základě vstupních dat stupeň ztížení společenského uplatnění poškozeného, a to v souladu s pravidly uvedenými v Metodice Nejvyššího soudu ČR. Kalkulačka má pouze orientační charakter.
Podotýkáme, že náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví se vyplácejí jednorázově. Ve vztahu ke ztížení společenského uplatnění lze výjimečně přiznat další částku za podmínky, že v průběhu času došlo ke zhoršení stavu poškozeného.
Zdroj: § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; databáze se nachází na internetových stránkách www.datanu.cz; metodika Nejvyššího soudu ČR k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z. je k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz pod tímto odkazem.
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?




