Nový nástroj pro předvídatelnější rozhodnutí ve věci náhrad nemajetkové újmy na zdraví
Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu zprovoznil novou databázi soudních rozhodnutí týkajících se náhrady nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) a nemajetkových nároků pozůstalých při usmrcení osoby blízké.
Náhrada újmy na zdraví je založena na plném odčinění způsobené nemajetkové újmy na zdraví (fyzické bolesti a duševních útrap), resp. na určení výše náhrady podle zásady slušnosti. Dle stejných zásad škůdce nahradí poškozenému i ztížení společenského uplatnění za předpokladu, že mu vznikne poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti. Občanský zákoník však neupravuje pomocná kritéria pro stanovení výše takové náhrady.
Jelikož v každém právním státě platí zásada předvídatelnosti rozhodnutí (tzn. právní případy, které se shodují v podstatných znacích, mají být rozhodovány obdobně, a každá odchylka z tohoto pravidla musí být přesvědčivě vysvětlena), Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s dalšími právnickými a lékařskými profesemi vypracoval již v roce 2014 Metodiku k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z., kterou obecné soudy užívají jako pomůcku při stanovení výše náhrad za nemajetkovou újmu.
Nově zprovozněná databáze obsahuje detailní informace o soudních rozhodnutích, ve kterých se řešily nároky na náhradu za bolest, za ztížení společenského uplatnění a nároky pozůstalých při usmrcení osoby blízké. Databáze v současné době obsahuje rozhodnutí přijatá za účinnosti „starého“ občanského zákoníku, přičemž jsou doplňována i rozhodnutí dle nové právní úpravy.
Účelem databáze je přispět ke sjednocování judikatury a napomáhat předvídatelnosti rozhodnutí soudů při stanovení výše nemajetkové újmy ve shora uvedených oblastech. Databáze je bezplatně dostupná každému, kdo se registruje.
Databáze zároveň obsahuje kalkulačku, která vyhodnotí na základě vstupních dat stupeň ztížení společenského uplatnění poškozeného, a to v souladu s pravidly uvedenými v Metodice Nejvyššího soudu ČR. Kalkulačka má pouze orientační charakter.
Podotýkáme, že náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví se vyplácejí jednorázově. Ve vztahu ke ztížení společenského uplatnění lze výjimečně přiznat další částku za podmínky, že v průběhu času došlo ke zhoršení stavu poškozeného.
Zdroj: § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; databáze se nachází na internetových stránkách www.datanu.cz; metodika Nejvyššího soudu ČR k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 o. z. je k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz pod tímto odkazem.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.



