Články s tagem: společnost s ručením omezeným

Otázka, zda je k rozdělení obchodního podílu ve spoluvlastnictví ve společnosti s ručením omezeným zapotřebí souhlas valné hromady, patřila mezi časté interpretační problémy.

Smlouva o výkonu funkce představuje základní dokument, který upravuje práva a povinnosti jednatele společnosti s ručením omezeným. Pojďme si přiblížit jeho specifika.

Každý podnikatelský příběh začíná s vizí a odhodláním. Pro mnohé úspěšné firmy v České republice se prvním a nejvhodnějším právním rámcem stala společnost s ručením omezeným (s.r.o.). Tato forma je ideální pro menší a často rodinné podniky, které ocení její flexibilitu a jednodušší administrativu. S růstem a rozvojem se však mění i potřeby a ambice společnosti. To, co bylo kdysi výhodou, se může stát překážkou na cestě k další expanzi a získávání kapitálu.

V tomto článku bychom si osvěžili základní pravidla převodu podílu v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným.

Příplatek mimo základní kapitál je alternativním způsobem poskytnutí dodatečného vlastního kapitálu společnosti ze strany společníka, aniž by bylo nutné procházet formálně složitým procesem navýšení základního kapitálu společnosti.

Úprava vztahu mezi jednatelem a společností s ručením omezeným není nic složitého. Přesto se ale v „jednatelských“ smlouvách stále častěji objevují podivná, více či méně kreativní ustanovení, nebo (a to je ještě horší) žádná smlouva neexistuje. Obojí je špatně. V tomto článku se tedy podíváme na to, co je to smlouva o výkonu funkce a proč se vyplatí ji mít.

Od 15. ledna 2023 částečně nabyl účinnosti zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků. Díky němu by mělo být založení společnosti s ručením omezeným o krok rychlejší a jednodušší.

Nedávná novela zákona o obchodních korporacích poskytla rozřešení několikaleté nejistoty o právních účincích smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, pokud ji smluvní strany neopatřily úředně ověřenými podpisy.

Každý začínající podnikatel si musí na začátku svého podnikání položit zásadní otázku, a to, zda bude podnikat jako fyzická osoba OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná nebo také „živnostník“), anebo si založí právnickou osobu, tedy nějakou formu obchodní společnosti.

Spory se nevyhnou ani společníkům či akcionářům - nejednou se objeví např. třenice mezi hlavním společníkem a menšinovými či patová situace mezi dvěma společníky s podíly o velikosti 50 %.

Rozsah odpovědnosti jednatele za dluhy společnosti, ve které je nebo někdy byl jednatelem, a rozsah jeho ručení svým vlastním majetkem je stále diskutovaným tématem. Za dluhy společnosti ručí jednatel svým soukromým majetkem, pokud vzniknou porušením jeho povinnosti péče řádného hospodáře a pokud společnost nedisponuje majetkem potřebným k jejich pokrytí.

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je jednou z nejčastějších obchodně-právních změn, jejíž podmínky dnes upravuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Podmínky převodu podílu jsou u tohoto typu obchodní společnosti v zákoně nastaveny celkem jednoznačně, jakkoliv se i u jednotlivých společností mohou lišit například v závislosti na tom, zda jsou k podílům vydány kmenové listy nebo zda společenská smlouva podmínky převodu podílu upravuje odlišně od zákonné úpravy. Pojďme si v tomto článku přiblížit některá specifika procesu převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným.

V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsaná největší novela zákona o obchodních korporacích od jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, která se dotýká většiny podnikatelů. A co konkrétně se mění?

V tomto pokračování série o zák. č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“) Vám přiblížíme nejzásadnější změny v úpravě ustanovení zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) týkající se úpravy společnosti s ručením omezeným.

3. června nabyla účinnosti novela zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními spojenými s výskytem koronaviru SARS CoV-2 („zákon“), která rozšiřuje okruh osob, které mohou žádat stát o kompenzaci, a to o některé ze společníků společností s ručením omezeným.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace analyzuje z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Ke dni přípravy tohoto článku byl návrh projednán ve druhém čtení, podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 207/4 a rozeslány poslancům dne 13. 9. 2019. Tento článek má za cíl provést čtenáře postupem při nakládání s uvolněným podílem v s.r.o. nevtěleným do kmenového listu ve smyslu aktuálně platné právní úpravy s tím, že zdůrazní vybrané výkladové problémy a jejich případné řešení nabízené novelou.

Tématu uvolněného podílu většinou nebývá věnováno mnoho pozornosti zřejmě proto, že se s uvolněným podílem v praxi příliš často nesetkáváme. Přesto, pakliže nastane situace, kdy se podíl bude považovat za uvolněný, společnost si s tím musí umět poradit. Stávající znění relevantních ustanovení vyvolává řadu výkladových nejasností, které se pokouší odstranit návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních korporacích, nacházející se aktuálně jako sněmovní tisk č. 207/0 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (dále jen „vládní novela“ nebo „novela“).

Předmětem tohoto článku je otázka, zda má společník společnosti s ručením omezeným právo na informace, pokud tyto informace představují obchodní tajemství společnosti.

Společník může svoji účast ve společnosti s ručením omezeným ukončit mnoha různými způsoby. Právní úpravu možných způsobů ukončení účasti společníka nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen „Zákon o obchodních korporacích“).

Podle Nejvyššího soudu přechází nárok na vyplacení podílu na zisku na nabyvatele podílu a důvodem neplatnosti usnesení valné hromady může být i rozpor usnesení s dobrými mravy. Nejvyšší soud konstatoval, že je-li podíl v s.r.o. převeden poté, kdy valná hromada rozhodla o rozdělení zisku, ale dříve než je zisk vyplacen, přechází nárok na vyplacení podílu na zisku na nabyvatele podílu jakožto právo plynoucí z účasti na společnosti.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Společnost s ručením omezeným je nejčastěji se vyskytující formou obchodní společnosti v České republice, její založení však není úplně jednoduché a někdy může být také poměrně časově náročné, zvláště v porovnání se zahraničím, kde je v určitých státech možné založit obdobu české společnosti s ručením omezeným dokonce za jediný den. Níže jsme proto připravili stručný přehled, jaké kroky je pro úspěšné založení s.r.o. třeba učinit.

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným je zakladatelským dokumentem, který definuje a reguluje základní vztahy ve společnosti, jako například určení druhů a výše podílů jednotlivých společníků, vymezení působnosti jednotlivých orgánů společnosti (vč. jednatelů, dozorčí rady nebo valné hromady) a stanovení jejich pravomocí.