Jednatelé, zbystřete aneb co dát do smlouvy o výkonu funkce
Úprava vztahu mezi jednatelem a společností s ručením omezeným není nic složitého. Přesto se ale v „jednatelských“ smlouvách stále častěji objevují podivná, více či méně kreativní ustanovení, nebo (a to je ještě horší) žádná smlouva neexistuje. Obojí je špatně. V tomto článku se tedy podíváme na to, co je to smlouva o výkonu funkce a proč se vyplatí ji mít.
Vztah jednatele a “eseróčka”
Smlouva o výkonu funkce je zvláštní typ příkazní smlouvy, který upravuje vztah mezi obchodní korporací a členem orgánu této obchodní korporace.
Hezky česky to v našem případě znamená, že taková smlouva upravuje práva a povinnosti vznikající mezi společností s ručením omezeným („eseróčkem“) a jejím statutárním orgánem (jednatelem). Důležité je, že výkon funkce můžete upravit výhradně na základě této smlouvy a žádné jiné.
Častou praxí bohužel je, že jednatel na činnost statutárního orgánu (např. činnost obchodního ředitele) uzavře „klasickou“ pracovní smlouvu. To je špatně, protože výkon funkce jednatele nelze považovat za závislou práci podle zákoníku práce, a proto v tomto rozsahu pracovní smlouvu není možné uzavřít. Na jinou činnost (např. poskytování IT služeb) ale pracovní smlouvu samozřejmě uzavřít můžete.
Co by měla smlouva o výkonu funkce obsahovat?
Základ toho, co by smlouva o výkonu funkce měla obsahovat, můžete najít v § 59 až 62 zákona o obchodních korporacích. Samozřejmostí je správné označení stran smlouvy a vymezení jejího předmětu. Zapomenout byste ale rozhodně neměli ani na úpravu odměňování.
Zásadně totiž platí, že pokud smlouva o výkonu funkce mezi jednatelem a společností s ručením omezeným odměnu neupravuje, je výkon funkce bezplatný a jednatel má lidově řešeno smůlu. Aby se nic podobného nestalo, měla by smlouva o výkonu funkce obsahovat:
- vymezení všech složek odměn, včetně případných věcných plnění (darů), úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalších plnění,
- určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
- určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku a
- údaje o výhodách nebo odměnách spočívajících v převodu/možnosti nabytí účastnických cenných papírů.
Stručně a jasně – výši odměny jednatele musíte ze smlouvy jednoznačně zjistit na první pohled.
Nad rámec odměny se poté vyplatí upravit také ryze praktické věci, jako jsou pracovní doba, nárok na dovolenou a způsob jejího čerpání, náhrada hotových výdajů (např. stravné, cestovné), překážky ve výkonu funkce na straně jednatele, povinnost mlčenlivosti, zákaz konkurence, povinnost jednatele sjednat pojištění odpovědnosti a samozřejmě zánik funkce.
Pro přehlednost jsme pro vás připravili stručný checklist toho nejdůležitějšího, na co byste ve smlouvě o výkonu funkce neměli zapomenout:
- Identifikace společnosti a jednatele
- Vymezení výkonu funkce
- Pracovní doba
- Odměňování
- Dovolená
- Mlčenlivost
- Zákaz konkurence
- Zánik funkce
Práva a povinnosti ze smlouvy o výkonu funkce se podle zákona o obchodních korporacích přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu. Ve vztahu k pracovní době nebo dovolené to ale moc právní jistoty nepřináší, nebo ano? Na řadu tedy přichází právní kouzla – smlouvu o výkonu funkce podřídíme zákoníku práce.
V praxi to znamená, že se smlouva o výkonu funkce i nadále řídí kogentními (tj. „povinnými“) ustanoveními zákona o obchodních korporacích, ale ve vztahu k typicky pracovněprávním institutům (např. právě dovolená) se použije zákoník práce. To se potom může, ale taky nemusí vyplatit. Záleží, na jaké straně smlouvy se zrovna nacházíte. Takže pozor na to!
Forma smlouvy a její schválení
Eseróčko je kapitálová společnost, tudíž smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena písemně. Pokud je jednatel současně jediným společníkem společnosti, musí být podpisy navíc úředně ověřeny.
A aby toho nebylo málo, smlouvu musí vždy schválit valná hromada. Schválení přitom může proběhnout předem (v takovém případě ale uzavřená smlouva musí věcně odpovídat schválenému návrhu) nebo dodatečně později. Smlouva je poté účinná ode dne podpisu, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, co nastalo později.
V žádném případě však zákonné požadavky nedoporučujeme podcenit, protože nedostatek formy má za následek bezplatnost funkce a bez schválení valné hromady smlouva nikdy nebude účinná. To jednoduše znamená, že se smlouva nepoužije.
Závěr
Smlouva o výkonu funkce sice není nic složitého, ale bez patřičných znalostí vás může pěkně vypéct. Ať už jste tedy jednatel nebo „eseróčko“, svůj čas věnujte raději businessu a smlouvy nechte na právnících – vždyť od toho jsme přece tady.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




