Jednatelé, zbystřete aneb co dát do smlouvy o výkonu funkce
Úprava vztahu mezi jednatelem a společností s ručením omezeným není nic složitého. Přesto se ale v „jednatelských“ smlouvách stále častěji objevují podivná, více či méně kreativní ustanovení, nebo (a to je ještě horší) žádná smlouva neexistuje. Obojí je špatně. V tomto článku se tedy podíváme na to, co je to smlouva o výkonu funkce a proč se vyplatí ji mít.
Vztah jednatele a “eseróčka”
Smlouva o výkonu funkce je zvláštní typ příkazní smlouvy, který upravuje vztah mezi obchodní korporací a členem orgánu této obchodní korporace.
Hezky česky to v našem případě znamená, že taková smlouva upravuje práva a povinnosti vznikající mezi společností s ručením omezeným („eseróčkem“) a jejím statutárním orgánem (jednatelem). Důležité je, že výkon funkce můžete upravit výhradně na základě této smlouvy a žádné jiné.
Častou praxí bohužel je, že jednatel na činnost statutárního orgánu (např. činnost obchodního ředitele) uzavře „klasickou“ pracovní smlouvu. To je špatně, protože výkon funkce jednatele nelze považovat za závislou práci podle zákoníku práce, a proto v tomto rozsahu pracovní smlouvu není možné uzavřít. Na jinou činnost (např. poskytování IT služeb) ale pracovní smlouvu samozřejmě uzavřít můžete.
Co by měla smlouva o výkonu funkce obsahovat?
Základ toho, co by smlouva o výkonu funkce měla obsahovat, můžete najít v § 59 až 62 zákona o obchodních korporacích. Samozřejmostí je správné označení stran smlouvy a vymezení jejího předmětu. Zapomenout byste ale rozhodně neměli ani na úpravu odměňování.
Zásadně totiž platí, že pokud smlouva o výkonu funkce mezi jednatelem a společností s ručením omezeným odměnu neupravuje, je výkon funkce bezplatný a jednatel má lidově řešeno smůlu. Aby se nic podobného nestalo, měla by smlouva o výkonu funkce obsahovat:
- vymezení všech složek odměn, včetně případných věcných plnění (darů), úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalších plnění,
- určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
- určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku a
- údaje o výhodách nebo odměnách spočívajících v převodu/možnosti nabytí účastnických cenných papírů.
Stručně a jasně – výši odměny jednatele musíte ze smlouvy jednoznačně zjistit na první pohled.
Nad rámec odměny se poté vyplatí upravit také ryze praktické věci, jako jsou pracovní doba, nárok na dovolenou a způsob jejího čerpání, náhrada hotových výdajů (např. stravné, cestovné), překážky ve výkonu funkce na straně jednatele, povinnost mlčenlivosti, zákaz konkurence, povinnost jednatele sjednat pojištění odpovědnosti a samozřejmě zánik funkce.
Pro přehlednost jsme pro vás připravili stručný checklist toho nejdůležitějšího, na co byste ve smlouvě o výkonu funkce neměli zapomenout:
- Identifikace společnosti a jednatele
- Vymezení výkonu funkce
- Pracovní doba
- Odměňování
- Dovolená
- Mlčenlivost
- Zákaz konkurence
- Zánik funkce
Práva a povinnosti ze smlouvy o výkonu funkce se podle zákona o obchodních korporacích přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu. Ve vztahu k pracovní době nebo dovolené to ale moc právní jistoty nepřináší, nebo ano? Na řadu tedy přichází právní kouzla – smlouvu o výkonu funkce podřídíme zákoníku práce.
V praxi to znamená, že se smlouva o výkonu funkce i nadále řídí kogentními (tj. „povinnými“) ustanoveními zákona o obchodních korporacích, ale ve vztahu k typicky pracovněprávním institutům (např. právě dovolená) se použije zákoník práce. To se potom může, ale taky nemusí vyplatit. Záleží, na jaké straně smlouvy se zrovna nacházíte. Takže pozor na to!
Forma smlouvy a její schválení
Eseróčko je kapitálová společnost, tudíž smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena písemně. Pokud je jednatel současně jediným společníkem společnosti, musí být podpisy navíc úředně ověřeny.
A aby toho nebylo málo, smlouvu musí vždy schválit valná hromada. Schválení přitom může proběhnout předem (v takovém případě ale uzavřená smlouva musí věcně odpovídat schválenému návrhu) nebo dodatečně později. Smlouva je poté účinná ode dne podpisu, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, co nastalo později.
V žádném případě však zákonné požadavky nedoporučujeme podcenit, protože nedostatek formy má za následek bezplatnost funkce a bez schválení valné hromady smlouva nikdy nebude účinná. To jednoduše znamená, že se smlouva nepoužije.
Závěr
Smlouva o výkonu funkce sice není nic složitého, ale bez patřičných znalostí vás může pěkně vypéct. Ať už jste tedy jednatel nebo „eseróčko“, svůj čas věnujte raději businessu a smlouvy nechte na právnících – vždyť od toho jsme přece tady.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



