Založení společnosti s ručením omezeným - jak postupovat?
Společnost s ručením omezeným je nejčastěji se vyskytující formou obchodní společnosti v České republice, její založení však není úplně jednoduché a někdy může být také poměrně časově náročné, zvláště v porovnání se zahraničím, kde je v určitých státech možné založit obdobu české společnosti s ručením omezeným dokonce za jediný den. Níže jsme proto připravili stručný přehled, jaké kroky je pro úspěšné založení s.r.o. třeba učinit.
Prvním krokem při zakládání právnické osoby ve formě společnosti s ručením omezeným je založení obchodní společnosti sepsáním společenské smlouvy (případně zakladatelské listiny v případě, že má společnost pouze jediného zakladatele). Společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu. Obsah společenské smlouvy, jež je zakladatelským dokumentem, upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích). Společenská smlouva musí obsahovat zejména obchodní firmu společnosti, adresu sídla společnosti, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladů každého společníka, určení jednatele a správce vkladu. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, jež požadovala základní kapitál v minimální výši 200.000,- Kč, v současnosti zákon žádnou minimální výši základního kapitálu nestanoví a minimální vklad společníka musí činit pouze 1,- Kč. Společenská smlouva může také určit, že obchodní společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Založení společnosti, tedy sepsání společenské smlouvy, je potřeba odlišit od samotného vzniku společnosti s ručením omezeným, ke kterému dochází až zápisem do obchodního rejstříku.
V období od založení do vzniku společnosti je však potřeba učinit další právní úkony, které za společnost činí osoby od společnosti odlišné (neboť ta ještě fakticky nevznikla), které jsou z tohoto právního jednání zavázány, dokud valná hromada společnosti toto jednání následně neschválí.
Dalším krokem, který nelze opominout, je získání oprávnění k vykonávání podnikání, často ve formě živnostenského oprávnění, může však jít také o činnost vyžadující jiné než živnostenské oprávnění, například v případě daňových poradců.
Poté co byla sepsána společenská smlouva ve formě notářského zápisu, získáno potřebné oprávnění a složen základní kapitál, následuje podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, a to u příslušného rejstříkového soudu. Návrh na zápis je potřeba podat do 90 dnů od založení společnosti a musí obsahovat řadu příloh, zejména společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu, potvrzení správce vkladu o složení vkladu, potvrzení banky o splnění vkladové povinnosti, ověřené kopie výpisu z živnostenského rejstříku, doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo, výpis z katastru nemovitostí sídla a čestná prohlášení jednatelů s úředně ověřenými podpisy.
O zápisu společnosti vydá rejstříkový soud Rozhodnutí o zápisu, jež zašle na adresu sídla zakládané společnosti. A jak již bylo uvedeno výše, zápisem do obchodního rejstříku vzniká samotná společnost s ručením omezením. Po zápisu do obchodního rejstříku vzniká společnosti také povinnost se do 30 dnů od zápisu zaregistrovat na příslušném finančním úřadu.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



