Články s tagem: škoda

Cílem tohoto článku je čtenáři přiblížit problematiku odpovědnosti za škody při realitním zprostředkování.

Uvedení věci do předešlého stavu neboli restituce naturální (restitutio in integrum), je zákonem preferovaný způsob náhrady materiální škody. Jak hledí soudy na tento způsob nápravy škody? Jaké povinnosti plynou z jejich soudní praxe? Tento článek se věnuje podmínkám naturální restituce obsaženým jak v nové judikatuře, tak i té starší.

V tomto příspěvku se budeme zabývat situací, kdy autoservis způsobí na jím opravovaném vozu škodu a vlastník vozu požaduje namísto opravy vozu náhradu způsobené škody v penězích, přičemž autoservis navzdory žádosti vlastníka vůz přesto opraví. Zejména v případě, kdy takovým autoservisem bude neautorizovaný smluvní servis určený pojišťovnou k opravě vozu po dopravní nehodě, může vzniknout otázka, zda vlastník vozu je povinen navzdory své žádosti o peněžní náhradu škody přijmout nevyžádaně opravený vůz, resp. zda má autoservis nárok požadovat po vlastníku vozu náhradu za provedenou (nevyžádanou) opravu.

Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody.

Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody v civilním a trestním řízení.

Následující článek pojednává o rozdílném pojetí škody v civilním a trestním řízení.

Postavení zaměstnance si dle Nejvyššího soudu zasluhuje zvláštní ochranu i v kontextu problematiky přímé odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě.

Případ mnoha škodních událostí, které zřejmě vyplývají z jednoho zavinění.

Jaká škoda vznikne zaměstnavateli, pokud vyplácí zaměstnanci vyšší mzdu na základě zaměstnancem úmyslně nesprávně uvedeného dosaženého vzdělání?

Předmětem tohoto článku je analýza a zhodnocení právní úpravy a judikatury soudů týkající se odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), která vznikne osobě, jež byla dotčena zajištěním věci v trestním řízení, jakožto nástroje trestné činnosti či výnosu z trestné činnosti ve smyslu ust. § 79a trestního řádu.

Praha 7. října (ČTK) - Pražský městský soud v úterý potřetí osvobodil trojici úředníků ministerstva průmyslu a obchodu, kteří podle obžaloby způsobili státu a Evropské unii škodu přes 4,5 miliardy korun v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. ČTK to dnes potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Soud už v minulosti dvakrát vynesl zprošťující rozsudek, vždy ho ale zrušil Vrchní soud v Praze. Úterní rozhodnutí není pravomocné, odvolací soud se jím tedy bude zabývat znovu.

Praha 1. října (ČTK) - Od dnešního dne se mění pravidla pro ukládání peněžitých trestů. Krádež je nově trestným činem až od spáchání škody nejméně 10.000 korun. Obžalovaný může u soudu prohlásit svou vinu, a dosáhnout tak snížení trestu pod stanovenou sazbu. Účinnosti totiž nabyla obsáhlá novela trestního zákoníku a trestního řádu, která přináší i řadu dalších změn. Přispět mají mimo jiné ke zrychlení trestního řízení, projevit by se měly také snížením počtu vězňů.

Ve Sbírce zákonů právě vyšla novela trestního zákoníku, která mimo jiné zvyšuje hranice škody způsobené trestným činem, a to ve všech případech na dvojnásobek. Novela publikovaná pod č. 333/2020 Sb., reagující na růst minimální a průměrné mzdy, bude účinná od 1. října 2020.

Podnikatelé, kteří vidí, že od státu se žádné velké pomoci asi nedočkají, již začali uplatňovat nároky za krizová opatření vlády a opatření ministerstva vydávaná během nouzového stavu. Pokud patříte mezi ně, pravděpodobně už jste obdrželi nic neříkající reakci z úřadu vlády. Pokud jste se rozhodli obrátit se na soud, je zde dilema, jak označit žalovaného a u kterého soudu žalobu přiznat.

Praha 22. července (ČTK) - Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení. Počítá s tím novela trestního zákoníku a trestního řádu, kterou schválil Senát. Novela také kvůli růstu minimální i průměrné mzdy zvýší na dvojnásobek hranice způsobené škody či získaného prospěchu. Například krádeže tak budou nově jako trestný čin posuzovány v případě způsobení škody 10.000 korun a vyšší.

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zamítlo návrh Okresního soudu v Liberci na zrušení § 138 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve slovech „Škodou nikoliv nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč“. Ve zbytku byl návrh odmítnut jako podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

Tématem tohoto článku je obecný rozbor situace, kdy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu není v silách žalobce přesně vyčíslit náhradu škody (skutečné škody či ušlého zisku) vzniklé v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného a s tím související povinnost soudů stanovit v takovém případě výši škody úvahou, jakož i nemožnost zatížit žalobce nesplnitelným důkazním břemenem, to vše s využitím závěrů vyplývajících z judikatury Ústavního soudu.