Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty, Senát souhlasil
Praha 22. července (ČTK) - Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení. Počítá s tím novela trestního zákoníku a trestního řádu, kterou schválil Senát. Novela také kvůli růstu minimální i průměrné mzdy zvýší na dvojnásobek hranice způsobené škody či získaného prospěchu. Například krádeže tak budou nově jako trestný čin posuzovány v případě způsobení škody 10.000 korun a vyšší.
Senátoři za STAN proti tomuto zvýšení neúspěšně protestovali. Poukazovali na to, že se tím uměle sníží trestná činnost, a naopak zvýší počet majetkových přestupků, které budou muset vyřizovat obce. Zdeněk Hraba (za STAN) neúspěšně navrhoval zachovat dosavadní hranici škody, Michael Canov (SLK) chtěl zvýšení pouze o inflaci za uplynulých 18 let, tedy o 40 procent. Hranice v případě krádeže se tak podle Canova měla zvýšit z 5000 korun na 7000 Kč.
Předloha zdvojnásobuje další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, bude začínat na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů. Podle Hraby se tím sníží tresty za úplatkářství.
Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, má také umožnit využívat dohody o vině a trestu i v případě závažnějších trestných činů. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila. Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu novela navrhuje i pro lidi, kteří byli poprvé odsouzeni za některé zvlášť závažné zločiny.
Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit se mají také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.
V zákonu o trestní odpovědnosti firem předloha výslovně upravuje podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu. Novela zásadně zmírňuje i úpravu zahlazení odsouzení společnosti.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
