Koho a kde žalovat za krizová opatření vlády?

Ve sporu o náhradu škody způsobené krizovými opatřeními vystupuje za stát v občanském soudním řízení podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1649/2007 Ministerstvo vnitra ČR. Existují ale také názory, podle kterých to může být jiný orgán (zejména úřad vlády). Proto zveřejňujeme vybrané pasáže z usnesení Městského soudu v Praze z července 2020, které se k této otázce vyjadřuje.

Jde o věc, kde je namítána diskriminace přeshraniční pracovnice v důsledku krizových opatření vlády na hranicích. Zjednodušeně řečeno proto, že zatímco lidé, kteří do práce cestovali v rámci ČR, nebyli omezeni povinností automatické dvoutýdenní karantény či absolvování testu na koronavirus, žalobkyně takovým omezením čelila, protože za prací cestovala do zahraničí. Přitom epidemiologická situace byla v okolních státech srovnatelná. Koronavirus pochopitelně nerozlišuje hranice států.

Žaloba byla podána proti České republice – Ministerstvu vnitra ČR k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Ten ale prohlásil, že místně příslušným soudem není a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 s tím, že za ČR by měl jednat úřad vlády. Žalovaná se proti tomuto postupu odvolala a Městský soud jí dal v usnesení č. j. 22 Co 128/2020-36 ze dne 16. července 2020 za pravdu.

Městský soud zejména prohlásil, že: „Vzhledem k tomu, že krizový zákon nevymezuje organizační složku státu příslušnou za stát vystupovat v řízení o nároku podle tohoto právního předpisu, je třeba jednat s Ministerstvem vnitra v souladu s § 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., podle nějž toto ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007).

S ohledem na tyto skutečnosti dospěl odvolací soud k závěru, že organizační složkou, která má v předmětné věci za žalovaný stát jednat, je Ministerstvo vnitra sídlící v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7.“

Podnikatelé poškození krizovými opatřeními vlády či ministerstev tak mají v citovaném usnesení k dispozici určitý návod, kde svoji žalobu podat.

Pro poškozeného je ale nejpodstatnější, že odpovědným subjektem je v každém případě Česká republika. Nejvyšší soud ve zmíněném rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1649/2007 dovodil, že je věcí soudu, na který se poškozený obrací, aby jednal jako s žalovaným s příslušnou organizační složkou státu, „a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě“. Pokud žalobce podá žalobu u nesprávného soudu, mělo by tedy hrozit maximálně to, že se její projednávání protáhne, protože soud může rozhodnout o své nepříslušnosti a žalobu postoupit soudu, který považuje za místně příslušný.

Návod, jak uplatnit nárok za krizová opatření vlády, jsme zveřejnili zde.

Více k odpovědnosti za škodu v důsledku opatření ministerstva zdravotnictví jsme napsali zde. Doporučujeme také tento článek na Advokátním deníku.