rozhodnutí soudu

Osud zástavního práva při uložení trestu propadnutí věci nebo propadnutí majetku
H-System, opět hrozí vystěhování

Osud zástavního práva při uložení trestu propadnutí věci nebo propadnutí majetku

V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?
Stavba, dům

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury
Výpověď na hodinu a alkohol na pracovišti

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Psychické násilí za hranicí běžného soužití: Nejvyšší soud zrušil rozsudek v případu týrání osoby ve společné domácnosti

Psychické násilí za hranicí běžného soužití: Nejvyšší soud zrušil rozsudek v případu týrání osoby ve společné domácnosti

V českém právním systému se někdy objevují případy, které víří debaty o hranicích trestního práva, jako kauza projednávaná pod spisovou značkou 7 Tdo 725/2024. Tento případ, týkající se údajného týrání osoby žijící ve společné domácnosti, přinesl nejen otázky o tom, co lze považovat za „týrání“ podle § 199 trestního zákoníku, ale také o tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k hodnocení důkazů a interpretaci skutkových okolností.