Články s tagem: právo společníka

Nejvyšší správní soud se opakovaně zabývá otázkou, zda příjmy společníků s.r.o., kteří své společnosti fakturují za poskytování služeb, představují příjmy ze samostatné činnosti, nebo zda jde ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti.

Mezi pravidelně připravované povinné dokumenty v rámci obchodních korporací patří také zpráva o vztazích, která se zaměřuje na vztahy mezi osobami v rámci podnikatelského seskupení. V tomto článku se podíváme podrobněji na proces její přípravy, povinné obsahové náležitosti a v neposlední řadě také na otázku jejího možného znaleckého přezkumu nařízeného soudem.

Každý společník má právo podat soudu návrh na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti[1]. Zákon stanoví k uplatnění tohoto práva určité podmínky – zejména pak stanoví lhůtu pro podání návrhu. Soud následně v nesporném řízení rozhodne, zda dané usnesení zůstane v platnosti, nebo ho zruší.

Od roku 1990 v České republice každý rok vzniká (zpravidla) několik desítek tisíc obchodních společností.

SHA smlouva neboli shareholders‘ agreement. Vedlejší dohoda, kterou uzavírají společníci či akcionáři ve společnosti. Proč byste měli řešit další smlouvu, když už máte společenskou smlouvu či stanovy upravující fungování a vztahy ve společnosti? To se dozvíte v následujícím článku!

V našem minulém příspěvku jsme připravili shrnutí, jaké otázky související s duševním vlastnictvím (IP) by měl každý startup řešit. Nyní se blíže podíváme na to, jak v praxi zajistit, aby startup měl k předmětnému duševnímu vlastnictví potřebná práva.

Ve svém novém rozsudku č. j. 27 Cdo 3620/2020 Nejvyšší soud České republiky upřesnil podmínky a omezení při doplnění pořadu jednání valné hromady na návrh kvalifikovaného akcionáře.

Likvidace společnosti ve většině případů představuje plánovaný proces vedoucí k ukončení její činnosti a výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Jedná se o souhrn mnoha formálních kroků, které musí být splněny, aby mohlo ke zrušení a zániku korporace dojít.

Z ustálené judikatury obecných soudů vyplývá, že je třeba oddělovat majetek obchodních korporací od majetku jejich společníků. Charakteristickým znakem právnických osob je totiž jejich majetková samostatnost ve smyslu § 1 odst. 2 a odst. 3 z. o. k.

Předmětem tohoto článku je otázka, zda má společník společnosti s ručením omezeným právo na informace, pokud tyto informace představují obchodní tajemství společnosti.