Co je to SHA smlouva a proč je dobré ji mít?
SHA smlouva neboli shareholders‘ agreement. Vedlejší dohoda, kterou uzavírají společníci či akcionáři ve společnosti. Proč byste měli řešit další smlouvu, když už máte společenskou smlouvu či stanovy upravující fungování a vztahy ve společnosti? To se dozvíte v následujícím článku!
Kdo může uzavřít SHA smlouvu?
SHA smlouva (shareholders‘ agreement, sideletters nebo česky společnická či akcionářská dohoda) je vedlejší ujednání mezi společníky nebo akcionáři. Stranou může být také sama společnost nebo třetí osoba (nespolečník), která má zájem ke společnosti v budoucnu přistoupit. V takovém případě SHA smlouva může obsahovat úpravu budoucích vztahů uvnitř společnosti, a tím doplňovat smlouvu o převodu podílu.
V čem se SHA liší od společenské smlouvy?
Společenská smlouva (nebo také případně zakladatelská listina či stanovy) je základní dokument, který je potřeba ke vzniku a existenci společnosti (obchodní korporace). Upravuje totiž její základní nastavení a fungování. Společenská smlouva by také měla být veřejně přístupná ve sbírce listin obchodního rejstříku. Uzavření SHA smlouvy je narozdíl od společenské smlouvy nebo stanov nepovinné.
Rozdílů oproti společenské smlouvě je zde ale mnohem víc. Na SHA smlouvu se nekladou žádné požadavky týkající se formy – nemusí být uzavřena písemně a opatřena notářským zápisem. Abyste se vyvarovali případným neshodám, doporučujeme sjednat SHA smlouvu písemně. SHA smlouvu nemusíte publikovat ve sbírce listin, tudíž k ní nemají přístup žádné osoby, které nejsou jejími stranami. To umožňuje bližší úpravu důvěrných informací.
Komplikace můžou nastat při změně SHA smlouvy. Společenská smlouva jde změnit na základě kvalifikované nebo nadpoloviční většiny hlasů valné hromady. Ke změně SHA smlouvy ale potřebujete souhlas všech společníků, kteří jsou jejími stranami. Také pamatujte na to, že SHA nezavazuje nové společníky, kteří po jejím uzavření přijdou do společnosti. Můžete si však stanovit, že podmínkou převodu podílu ve společnosti bude, aby každý nový společník k SHA přistoupil.
Zásadním rozdílem oproti společenské smlouvě je skutečnost, že porušení SHA smlouvy neznamená neplatnost daného jednání, jako je tomu u společenské smlouvy. Pro zajištění vymahatelnosti SHA si strany sjednávají smluvní pokuty. U transakcí s většími investory jsou některá práva z SHA smluv zpravidla překlápěna přímo do společenské smlouvy, aby byla jejich vymahatelnost lépe zaručena.
Co si ve SHA smlouvě ujednat?
SHA může upravovat velké množství otázek, které jsou pro fungování společnosti důležité. Ty si rozřadíme do následujících oblastí.
Otázky týkající se řízení společnosti
Strany si mohou změnit rozsah působnosti jednotlivých orgánů a nastavit vyšší potřebnou usnášeníschopnost nebo většinu k rozhodování o nejzásadnějších věcech, jako je například změna společenské smlouvy nebo vstup nového investora. SHA smlouva může také založit další orgány, které nemají podklad v zákoně. Pokud by ale valná hromada udělala rozhodnutí proti vůli takového orgánu, její rozhodnutí by bylo i tak platné a neuposlechnutí byste mohli sankcionovat pouze sjednanou pokutou v SHA smlouvě.
V SHA smlouvě může být zakotveno právo veta v konkrétních otázkách. To znamená, že některá rozhodnutí budou podmíněna souhlasem konkrétního společníka nebo jeho nominanta v jiném orgánu. Ve smlouvě se také mohou společníci zavázat k tomu, aby umožnili jmenování do funkce osobu nominovanou jiným společníkem.
Otázky týkající se strategického plánování a reportingu
SHA smlouva může definovat jádro podnikatelské činnosti společnosti, které nesmí být změněno, pokud by společnost expandovala a jednatelé by chtěli měnit zaměření její činnosti.
Dále si společníci mohou ujednat pravidelné informování o hospodaření společnosti nad zákonný rámec, ale i pevnou frekvenci vyplácení zisku.
Pokud je některý ze společníků nositelem know-how, hlavním vývojářem nebo tvůrcem obchodní strategie, může mu být sjednána povinnost pracovat po určitou dobu pro společnost, i přesto, že takovou povinnost ze zákona nemá.
Častou součástí těchto smluv je také konkurenční doložka a doložka o ochraně důvěrných informací o společnosti.
Otázky týkající se omezení nakládání s podíly
Způsobů, jak omezit disponování s podíly je mnoho. Přes nastavení předkupního práva, vyloučení dědění podílů, až po tzv. lock-Up, což je zákaz některých společníků prodat svůj podíl po určitou dobu. Strany si často upravují i opční právo, tedy právo na nabytí podílu na základě konkrétní události a v konkrétním objemu. Některému společníkovi tak může náležet právo odkoupit (tzv. call opce) nebo prodat (tzv. put opce) podíl jinému společníku za předem stanovených podmínek, pokud o to požádá osoba, které toto právo svědčí.
Menšinoví společníci ocení možnost zamezení jejich postupného vytlačení ze společnosti, a to ochranou před ředěním podílů (tzv. anti - dilution). Ve společnosti může dojít k naředění stávajících podílů vytvořením nových, a to zvýšením základního kapitálu. SHA upraví podmínky, za kterých by bylo takové naředění možné, a kompenzační mechanismy, které udrží poměr některých společníků na základním kapitálu stabilní.
Otázky týkající se odchodu ze společnosti
Není od věci myslet i na situace, kdy bude chtít některý ze společníků ze společnosti odejít. V tomto případě by se mohlo hodit mít upravenou klauzuli drag along (právo společníka požadovat po jiném společníkovi, aby prodal svůj podíl třetí osobě) nebo tag along (právo společníka požadovat odkup svého podílu třetí osobou).
SHA smlouva může pamatovat na společný exit nebo zánik samotné společnosti a v souvislosti s tímto zakotvit právo některého společníka získat větší podíl na výtěžku zpeněžení společnosti, než který mu přísluší dle velikosti podílu (tzv. liquidation preference). Investoři tento nástroj běžně používají pro zajištění zhodnocení své investice do společnosti.
Závěr
V tomto článku jsme vám představili pouhý zlomek věcí, které lze v SHA smlouvě upravit. Smlouva by měla především odrážet požadavky jednotlivých společníků na základě jejich očekávání ohledně fungování společnosti. Ta nejzásadnější práva mohou být také překlopena do společenské smlouvy, aby případné porušení mohlo být stiženo neplatností.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?




