Články s tagem: pracovní úraz

Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. změnilo od 1. 1. 2026 pravidla pro ohlašování pracovních úrazů. Systém má zaměstnavatelům ulehčit, nepočítá ale se všemi situacemi. Následující článek radí, co dělat, pokud máte jen zahraniční členy statutárních orgánů.

Nový rok přináší do českého pracovního práva a mzdové agendy nové změny. Ať už se jedná o nové odvody za rizikovou práci nebo konec daňových optimalizací u benefitů.

Jedním z nejčastěji poukazovaných nedostatků právního řádu je jeho rozkošatělost a všeobecná přebujelost. Hypertrofie právního řádu má dva základní praktické důsledky.

Od ledna 2023 se významně mění odškodňování pracovních úrazů, poškození dostanou výrazně víc. Zatímco u dopravních nehod odrážela výše kompenzace růst průměrné mzdy, u pracovních úrazů byla hodnota jednoho bodu pevně stanovena na 250 korun.

V prvním pololetí 2022 se podle Českého statistického úřadu v práci zranilo 23 278 zaměstnanců, téměř stejně jako za identické období v loňském roce. Přibylo ovšem zraněných žen.

Podle statistik Českého statistického úřadu loni došlo k 44 933 pracovním úrazům, což představuje 8% nárůst oproti roku 2020.

Oběti pracovních úrazů či nemoci z povolání si každý rok 28. dubna připomínají Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku se s úrazy v zaměstnání setká více než 40 000 lidí, drtivá většina z nich má nárok na odškodnění.

Dosud platilo, že lidé, kteří utrpěli pracovní úraz, získali u stejných následků nižší odškodnění než osoby zraněné při dopravní nehodě.

Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí ve kterém se věnoval otázkami okamžiku vzniku pracovního poměru u práce „na zkoušku“ a odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz při činnosti konané zaměstnancem bez dovolení zaměstnavatele.

Díky dvojkolejnosti právní úpravy odškodnění nemajetkové újmy docházelo k absurdním situacím, kdy ve zcela totožném případu byla dvěma jedincům přiznána jiná částka jako odškodnění, a to pouze z důvodu jejich odlišného statusu (zaměstnanec a běžný smrtelník). Ústavní soud udělal v této otázce jasno.

Tento článek se zaměří na případ stěžovatele, který se domáhal náhrady nemajetkové újmy na zdraví způsobené v důsledku dopravní nehody, a to včetně odškodnění duševních útrap.

Podle Českého statistického úřadu došlo za první pololetí 2021 ke 23 326 případům pracovních úrazů, jedná se o více než 10% nárůst oproti stejnému období v loňském roce.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada věcné škody při pracovním úrazu nebo úraz při výkonu práce v tzv. faktickém pracovním poměru. Nejen tyto problémy řešily ve svých rozhodnutích české soudy.

Podle dat Českého statistického úřadu byl loni nejnižší počet pracovních úrazů za posledních 10 let. Zranilo se 41 358 pracovníků, tedy o 8 % méně než v roce 2019. Přibylo však smrtelných úrazů, a to o necelou pětinu.

V Česku každoročně přijde následkem pracovního úrazu o život asi 2,1 osob na každých 100 000 zaměstnanců. Podle dat ČSÚ se jedná o asi 110 úmrtí ročně. Zraněným, ale i případným pozůstalým náleží kompenzace.

Je pro nárok zaměstnance na náhradu škody nebo nemajetkové újmy významná skutečnost, že zaměstnanec trpěl jiným onemocněním již před pracovním úrazem?

Epidemie covid 19 vyhnala z kanceláří podstatnou část zaměstnanců, kteří nyní pracují na home office. Mají ale nárok na odškodnění pracovního úrazu, pokud se v takové situaci doma zraní?

V poslední době se čím dál více diskutují otázky týkající se nikoli jen samotného koronaviru, ale i jeho dalších dopadů. Jednou z těchto otázek je úvaha, zda by bylo možné se z důvodu infekce koronavirem na pracovišti zaměstnavatele domáhat následně náhrady škody, pokud by u zaměstnance propukla nemoc známá jako covid-19. Na tuto otázku přinášíme odpověď níže.

Prosinec je kromě Vánoc a vánočních večírků i měsícem, kdy se zahajuje lyžařská sezóna. Podíváme se na to, jak právo a judikatura nahlíží na zranění zaměstnanců během těchto akcí organizovaných zaměstnavatelem – jedná se o „soukromý problém“ zaměstnance nebo pracovní úraz?

Další ročník odborného kongresu Právní prostor je za námi. V rámci společenského večera již tradičně proběhlo vyhlášení studentské publikační soutěže, novinkou však bylo ocenění nejčtenějšího článku na webu Právní prostor za rok 2018. Který z článků obsadil první místo a jakému tématu byl věnován?

Pracovní úrazy představují závažný problém pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jejich odškodňování je poměrně složité a výše náhrad je předmětem znaleckých posudků. Stává se, že zaměstnanec je s vypočtenou náhradou nespokojen a po zaměstnavateli požaduje náhradu vyšší. Zaměstnavatel v praxi často takový požadavek odmítá, výše náhrady pak bývá předmětem soudního řízení.

I pooperační komplikace mohou být následek pracovního úrazu, za který odpovídá zaměstnavatel.

Pracovní úrazy jsou nepochybně událostí, které bychom se všichni raději vyhnuli. Ve skutečnosti však v České republice každoročně na pracovištích dojde k desítkám tisíc úrazů.[1] Je proto v zájmu každého zaměstnance vědět, co vše lze vůbec za pracovní úraz považovat, jak v případě takového úrazu postupovat, kdy zaměstnanci vznikne nárok na jeho odškodnění a jakých druhů náhrad se může nárok týkat.

Při poškození zdraví zaměstnance, ke kterému došlo ve spojitosti s výkonem jeho zaměstnání, je vždy primární otázkou posouzení toho, zda byly v daném případě splněny podmínky pro posouzení úrazu jako úrazu pracovního.

Dne 31. května 2017 uspořádalo nakladatelství Verlag Dashöfer, spol. s r.o. a jím provozovaný portál BOZPprofi seminář BOZP a odškodňování pracovních úrazů ve vzájemných souvislostech.