Pracovní úrazy: uznávány jsou i na home office, statistikami může zahýbat covid
V Česku každoročně přijde následkem pracovního úrazu o život asi 2,1 osob na každých 100 000 zaměstnanců. Podle dat ČSÚ se jedná o asi 110 úmrtí ročně. Zraněným, ale i případným pozůstalým náleží kompenzace.
Na rozdíl od dopravních nehod, kde se odškodnění navyšuje podle nárůstu průměrné mzdy, je hodnota jednoho bodu za úraz v práci stanovena pevně. Počet pracovních úrazů v posledních měsících může výrazně ovlivnit covid 19 – nakažení v průběhu výkonu zaměstnání lze hodnotit jako pracovní úraz či nemoc z povolání, upozorňuje společnost Vindicia, která se zabývá odškodněním.
Mezi rizikové obory práce v Česku patří z hlediska úrazů zpracovatelský průmysl či doprava a skladování. „Lidem, kteří se zranili při výkonu práce, náleží odškodnění. V Česku jsou pro tento případ ze zákona pojištěni všichni zaměstnavatelé, případnou kompenzaci tak pokrývá pojišťovna. Velmi často se setkáváme s tím, že to klienti neví. Myslí si, že odškodnění platí zaměstnavatel, kterého by mohli finančně zlikvidovat. Od dosažené kompenzace je tento zbytečný omyl často odrazuje,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
Odškodnění je v Česku vypočítáno na základě bodů – čím závažnější zranění a čím větší dopad na další život poškozeného, tím je bodů více. Hodnota jednoho bodu je stanovena na 250 korun. Na rozdíl od dopravních nehod, kde je hodnota každý rok navyšována dle průměrné mzdy, zůstává „cena“ jednoho bodu stejná.
Na odškodnění dosáhne více pozůstalých
Pracovní úraz nemá dopad jen na samotnou oběť. V případě tragických následků se výrazně promítne i do života pozůstalých. Novela Zákoníku práce z roku 2020 však alespoň rozšířila okruh osob, které mají nárok na kompenzaci po úmrtí jejich bližního. Odstranila rovněž některé absurdní překážky – rodiče tak budou nově po smrti dítěte odškodněni, ačkoliv už jejich syn či dcera nežil ve společné domácnosti. Na kompenzaci dosáhnou i lidé mimo přímý okruh rodiny, pokud prokážou, že jim smrt bližního způsobila silnou újmu. Jedná se například o vzdálenější příbuzné či celoživotní přátele.
Důležitou změnou je i přijetí Institutu jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance, který umožňuje výrazně lépe odškodnit blízké obětí, které sice pracovní úraz přežily, ovšem jejich stav je trvale velice vážný, vyžadující péči.
Čísla za posledních 12 měsíců může ovlivnit covid, čeká se na rozhodnutí
Nižší počet pracovních úrazů v prvním pololetí loňského roku přisuzuje Vindicia probíhající epidemii nemoci covid 19. „Spousta zaměstnanců zůstala doma, takže se jim úraz nestal přímo v provozovně či v kanceláři. Na druhou stranu se nám hlásí desítky poškozených, kteří se koronavirem nakazili právě při výkonu zaměstnání. Často se jedná o pracovníky z první linie, policisty a zdravotníky. Pokud se lidé infikovali přímo v práci, mají podle našich odborníků nárok na odškodnění. Zatím je však situace nepřehledná a čeká se na judikáty vydané soudem, které určí, zda lidé právo na kompenzaci mají a podle jakých pravidel se bude případně postupovat. Ve hře je pracovní úraz či nemoc z povolání,“ vysvětluje Beck z Vindicia. Pokud by byla nákaza covid 19 vyhodnocena jako pracovní úraz, výrazně by ovlivnila statistiky.
Nárok mají i zranění při home office
Podstatná část zaměstnanců se v posledních 12 měsících přesunula na home office. Práci z domova si mohly dovolit především kancelářské profese. I zde ovšem platí, že pokud se člověk v souvislosti s výkonem práce zraní, má nárok na odškodnění. Zásadní jsou ale tři věci – je třeba, aby byla možnost práce mimo kancelář ukotvena přímo v pracovní smlouvě a člověk musí dokázat, že úraz skutečně vznikl při výkonu zaměstnání. Nejdůležitější je, aby jeho nárok uznal samotný zaměstnavatel. „Aktuálně řešíme případ muže, který si při videokonferenci ošklivě pořezal ruku o rozbitou skleněnou výplň nábytku. Úraz vznikl, když pán gestikuloval během porady. Následky byly poměrně vážné – porušil si šlachy, nejspíše bude mít omezenou hybnost prstů a snížený cit. Zde byl případ jednoznačně uznán jako pracovní úraz, protože nadřízení byli přímými svědky této nehody,“ říká Beck. První podobný případ už Vindicia úspěšně vyřešila, muž, který si zlomil ruku při pádu po cestě k laptopu, získal jako kompenzaci několik set tisíc korun.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



