Pracovních úrazů meziročně přibylo, covid uznáván jako nemoc z povolání
Podle Českého statistického úřadu došlo za první pololetí 2021 ke 23 326 případům pracovních úrazů, jedná se o více než 10% nárůst oproti stejnému období v loňském roce.
Nejvíce případů hlásí zpracovatelský průmysl. Celkem si pracovní úrazy vyžádaly 39 obětí na životech. Společnost Vindicia, která se specializuje na odškodnění, navíc upozorňuje, že podle Ministerstva zdravotnictví mohou některé profese po nákaze covid 19 úspěšně žádat o kompenzaci za nemoc z povolání.
Za prvních 6 měsíců letošního roku bylo zaznamenáno 23 326 případů, jde o 14% navýšení oproti stejnému období v roce 2021. Čísla uvedl Český statistický úřad, podle kterého si 96 % úrazů vyžádalo pracovní neschopnost delší než 3 dny. 9 138 úrazů připadá na zpracovatelský průmysl. 39 osob za první pololetí v práci následkem zranění zemřelo, oproti loňskému období je to o 17 % méně.
Po loňském roce, kdy se v důsledku rozšířené práce z domova snížil počet pracovních úrazů, se tak množství případů dostalo na obvyklou úroveň, dlouhodobý průměr se totiž pohybuje okolo 45 tisíc úrazů ročně. „I na home office ale docházelo ke zraněním, která nakonec byla hodnocena i úspěšně odškodněna jako pracovní úrazy. Byl to i případ naší klientky, která dosedla u počítače na židli tak nešťastně, že upadla, zlomila si kostrč a ještě se vážně popálila čerstvě uvařenou kávou. Vše proběhlo hladce díky tomu, že měla v pracovní smlouvě obsažený dodatek o home office. Kompenzace dosáhla téměř 400 tisíc korun,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Zásadní pro uznání nároku je především ujednání o možnosti práci na home office v zaměstnanecké smlouvě, vstřícný přístup firmy a prokázání skutečnosti, že k úrazu opravdu došlo v souvislosti s výkonem pracovních povinností.
Do odškodnění už se propsala loňská legislativní novinka
Na začátku roku vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která obsahuje i novinku - institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Opatření se vztahuje především na případy, kdy má zranění drtivý dopad na zdraví člověka, který následně zůstává do značné míry ochrnutý, v kómatu či má velmi poškozený mozek. Následky pro jeho blízké jsou tak srovnatelné s úmrtím. Soudy již podobné situace řeší.
„V těchto dnech jsme dořešili případ, kdy byl člověk po vážném úrazu několik měsíců v kómatu, z něhož se již bohužel neprobral a zemřel. Pozůstalí tak získali dvacetinásobek průměrné mzdy, a díky novele zákona pak každý z nich i 350 tisíc za útrapy, které prožívali v době, kdy jejich blízký následkem fatálního zranění bojoval o život,“ přibližuje Beck z Vindicia.
Covid 19 uznáván jako nemoc z povolání
Vyjasňuje se dlouhodobě nepřehledná situace ohledně odškodnění pro osoby, které covid 19 onemocněly při výkonu povolání. „Jedná se především o ty, kteří byli vzhledem ke svému pracovnímu nebo služebnímu zařazení skutečně zvýšenému riziku nákazy exponováni, tedy o zdravotníky, ošetřovatele, sociální pracovníky, policisty, strážníky, učitele a studenty s nařízenou pracovní povinností,“ vypočítává Beck, podle kterého nárok potvrdilo samo Ministerstvo zdravotnictví. „Výklad ze strany Ministerstva je sice stále poněkud vágní, ale cesta k odškodnění se pootevřela a máme informaci o tom, že jednotlivcům již byla kompenzace přiznána. Zásadní je, aby měli prokazatelný doklad o tom, že onemocněli,“ upřesňuje.
Žadateli, který odpovídá zmíněnému pracovnímu zařazení a soudí, že má na odškodnění nárok, radí Vindicia následující: je třeba si vyžádat vyšetření u místně příslušného střediska, které je oprávněné posuzovat nemoci z povolání a připojit kopie lékařských zpráv, jež onemocnění covid 19 dokumentují. V případě nespokojenosti s verdiktem pak kontaktovat právníky či odborníky na kompenzace.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



