Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Obstrukční jednání dlužníka
Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 5 Tdo 992/2025 ze dne 28. 1. 2026 potvrdil odsouzení dlužníka, který několik let systematicky mařil činnost předběžné insolvenční správkyně. Obviněnému byla v rámci insolvenčního řízení zahájeného v roce 2014 uložena povinnost předložit seznam majetku a závazků a byla ustanovena předběžná správkyně. Dlužník jí však neposkytoval žádnou součinnost – nekomunikoval, nepředložil seznam majetku, nesdělil stav účetnictví a neumožnil přístup k nemovitostem. Současně podával řetězící se námitky podjatosti vůči správkyni i soudcům na různých stupních a šikanózní žaloby s vyfabulovanými nároky v řádu milionů korun. Řízení bylo paralyzováno téměř 11 let, aniž bylo rozhodnuto o úpadku.
Takové jednání následně soud v trestním řízení vyhodnotil jako přečin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 trestního zákoníku a dlužníkovi za to uložil peněžitý trest 100 000 Kč.
Porušení předpisů a trestněprávní kvalifikace
Povinnost součinnosti dlužníka plyne přímo z § 210 odst. 1 insolvenčního zákona a vzniká ze zákona, nikoli teprve výzvou insolvenčního správce. Nejvyšší soud v trestním řízení v této věci potvrdil naplnění obou alternativ jednání dle § 225 trestního zákoníku: maření (usilování o znemožnění výkonu funkce správce) i hrubé ztěžování (vytváření podmínek vyžadujících od správce podstatně více času a prostředků),
Zásadním závěrem je, že opakované zneužívání procesních práv – zde řetězení námitek podjatosti – nepožívá právní ochrany ve smyslu § 8 občanského zákoníku, a je-li jeho cílem paralyzovat řízení, může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu.
Přínos pro věřitele
Rozhodnutí potvrzuje, že trestní právo chrání účel insolvenčního řízení i zájmy věřitelů. Obstrukce dlužníka přímo ohrožují možnost zjistit a zpeněžit majetek a snižují míru uspokojení pohledávek. Věřitelé by měli obstrukční jednání dokumentovat a v odůvodněných případech podat trestní oznámení podle § 225 trestního zákoníku, případně takový postup koordinovat i s insolvenčním správcem.
Aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu vysílá jasný signál: zneužívání procesních práv k blokování insolvence není legitimní obrana, ale trestná činnost.
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
