Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Dosavadní praxe katastru
Doposud katastrální úřady zamítaly návrhy na povolení vkladu změny vlastnického práva na základě kupní smlouvy, ve které nebyla dostatečně určitě sjednána kupní cena nebo alespoň způsob jejího určení. Katastrální úřady přitom vycházely z toho, že ustanovení § 2085 odst. 2 občanského zákoníku, které umožňuje stranám uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, nelze na kupní smlouvu o převodu nemovitosti aplikovat. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 4. 2026, sp. zn. 24 Cdo 81/2026 však dospěl k opačnému závěru.
Lze uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny?
Nejvyšší soud výslovně připustil, že i v případě koupě nemovité věci smluvní strany mohou vyjádřit vůli kupní cenu neurčovat s odkazem na § 2085 odst. 2 občanského zákoníku. Tato vůle smluvních stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny nicméně musí jednoznačně vyplývat z písemné kupní smlouvy. V takovém případě pak za ujednanou platí kupní cena, za niž se srovnatelná nemovitá věc v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává.
Je kupní cena podstatnou náležitostí smlouvy?
Nejvyšší soud dále potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. Pojmovým znakem koupě je jen úplatnost jako taková.
Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu by tak mělo změnit dosavadní praxi katastrálních úřadů.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 4. 2026, sp. zn. 24 Cdo 81/2026
Další články
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
